Režisérka Němcová o tom, proč FAMU přichází o kredit: Žádná disciplína a hodně ega
Jitka Němcová zná FAMU jako absolventka, filmařka, pedagožka a v neposlední řadě i žena muže, který zakládal kdysi legendární katedru režie, Otakara Vávry. „Napsal pro ni 600 stran přednášek, jsou úžasné – ještě z doby, kdy vychoval českou novou vlnu a pak další – včetně nás. Ale FAMU teď o ně nemá zájem,“ zmiňuje fakt pro současnou situaci na FAMU až tragicky příznačný. Kauze FAMU se věnuje i sonda v aktuálním čísle tištěného Reflexu.
Utkvěl vám mezi studenty někdo jako mimořádný talent?
Jiří Vejdělek, Tomáš Bařina, Jiří Strach, Janja Glogovac, která točí v Americe, Patrik Hartl, jehož po třeťáku vyhodili, ale on napsal knížky, které všichni čtou, a dělá divadlo, kde je pořád vyprodáno. Ondřej Kepka, ale to jsme daleko, za doby, kdy jsem vedla ročník s Dušanem Kleinem. To ještě byla disciplína. Věra Chytilová, vedoucí katedry režie, nenutila posluchače, aby točili příběh, ale trvala na pracovitosti a zodpovědnosti jejich konání. Dušan Klein byl odvolán a já na FAMU vedu jedno televizní cvičení pro 2. ročník, vlastně to je jediné cvičení pro praxi v televizi. Trochu málo na to, že je to fakulta filmová a televizní. Letos jsme ho měli také točit, vybrala jsem jim povídky od Martiny Formanové, ale zrušili ho. Ještě jsem přednášela z Vávrových přednášek teorii a estetiku filmové režie, ale to také postupně zrušili. Vávra napsal 600 stránek přednášek pro katedru režie, jsou úžasné – ještě z doby, kdy vychoval českou novou vlnu a pak další – včetně nás. Ale FAMU teď o ně nemá zájem.
Prošla jsem poctivě seznam všech absolventů režie a jen zlomek z nich u řemesla zůstal aspoň prostřednictvím práce pro televizi a ještě menší zlomek natočil film pro kina. Čím si to vysvětlujete?
Nechodí do hospody, sedí u počítače. Nepracují v týmu. Filmy si ukazují jen na Facebooku a nemají zpětnou vazbu. Berou se příliš vážně. Ve škole si můžou dělat, co chtějí, nedodržují termíny a nemají obavy, že by je někdo vyrazil. A o řemeslu nemůžeme ani mluvit. Nemají důsledné pedagogické vedení. A taky na škole neučí žádné osobnosti, které by je motivovaly. O tom, že film je umění, nemají ani potuchy a taky jim to už nikdo neříká.
Je lepší nejprve absolvovat, sbírat zkušenosti a až pak natočit film pro distribuci? Nebo by správně měl být distribuce hodný každý absolventský film?
Nejlepší je absolvovat FAMU. Takovou školu, na niž kdysi byli všichni pyšní. To už ale neplatí. Ze střední školy chodí méně vzdělaní studenti. A na FAMU toho moc nedostanou. Přesto by bylo dobré, aby studenti FAMU dostali to nejlepší vzdělání, točili každý rok zadané cvičení, odevzdali ho v termínu, točili s profesionálními herci, aby věděli, o čem chtějí vyprávět, a pak aby absolvovali s filmem, který je dokonale řemeslně připravený a doopravdy stojí za to. Což ale někdo musí poznat a o absolventském filmu umět rozhodnout.
Co má být vlastně cílem FAMU, resp. katedry režie: vyrábět tzv. režisérské osobnosti, které budou točit hlavně celovečerní filmy a televizi přenechají spíš absolventům středních filmových škol? Anebo je vítězstvím každý životaschopný filmař, který se u řemesla dokáže udržet?
Nejdůležitější je, aby přišli s něčím novým. Pokud nebudou umět řemeslo, nebudou umět vyjádřit, co chtějí natočit. Řemeslo se jim bude hodit i pro práci v televizi, natočit seriál není nic jednoduchého. Absolventi středních škol by měli pracovat jako pomocní režiséři, nebo ať si udělají FAMU. Pokud mají bohatého tatínka můžou si natočit film, jaký chtějí.
Jak si stojí ve vašich očích FAMU ve srovnání s VOŠ Písek a Zlín?
FAMU je vysoká škola a vždycky byla. Z ní by měly vycházet filmové a televizní osobnosti. Pokud to tak není, je něco špatně.
Jakou roli hraje v pomoci absolventům FAMU Česká televize?
Velkou. Ale absolventi pro Českou televizi nic nedělají. Nemají znalost, jak se v televizi točí. Jiří Vejdělek natočil pro televizi, byť ne Českou, seriál Redakce a pak mu dali na celovečerní film. Před tím, měl na škole tři velká televizní cvičení. Na FAMU pro ten účel existuje velké studio v Klimentské ulici, ale nic takového se tam netočí.
Současní studenti režie prý mají problém sehnat pro svůj projekt producenta, protože často přeceňují sami sebe. Také prý nestojí o cizí scénáře. Kam se vytratil duch filmu jako týmového média?
Všechny české filmy v kinech jsou vlastně jen televizní filmy. Někdy ani to ne, s filmem jako takovým nemají nic společného. Absolventi neumějí pracovat v ateliérech, podřizují se danému reálu i exteriéru, je to jen takový popis, který nemá koncepci. Scénáře si píšou sami, protože jsou sami. Točí svoje malé problémy, které nikoho nezajímají. A protože jim chybí řemeslo a často i talent, nemohou spolupracovat se světem. No a když je dobrý scénář, tak to zase nepoznají naši producenti.
Co byla nejhorší a nejpřínosnější změna ve fungování FAMU za posledních 18 let?
Nejúžasnější změna na FAMU byla svoboda, která přinesla několik režisérských osobností, a tedy skvělé filmy. Nejhorší je, že FAMU ztratila kredit vysoké školy.
Velké téma o FAMU najdete v aktuálním čísle Reflexu.
