Temná věž Stephena Kinga vrhá dlouhý stín: Pátý díl série vychází česky
Sedmdesátiletý Amík Stephen King patří k nejúspěšnějším spisovatelům současnosti a málokteré jeho dílo přitahuje čtenáře tolik jako sedmidílná Temná věž. Není se proto čemu divit, že se dočkala i komiksového zpracování u značky Marvel. Příběh ale začíná jinak, drží se vnitřní chronologie. Gilead na počátku vyprávění stojí a legendární pistolníci chrání Středosvět před zlem, který jej obklopuje.
Scénář pro komiksovou verzi, jejíž pátý díl s názvem Bitva na kopci Jericho vyšel počátkem května v češtině v nakladatelství Crew, připravila Robin Furthová, odbornice na celý Kingův svět Temné věže. Dobře proto věděla, proč zvolit jiný postup než autor. Pro komiksové médium je chronologické vyprávění přece jen jednodušší. A tak příběh rozdělila na dvě části. Ta první, popisující poslední etapu existence legendárního Gileadu, centra světa a bašty dobra, pátým dílem právě skončila. Druhá se soustředí na pouť pistolníka Rolanda za temnou věží.
10x Temná věž
Oba díly mají po pěti knihách, které jsou naplněny nejen Kingovým skvělým příběhem líčícím jeden z prazákladních mýtů lidské společnosti – ten o bájném městě střežícím civilizaci –, ale také fantastickou kresbou Jae Leeho. Právě jeho umění je hlavním důvodem, proč si pořizovat komiksovou adaptaci tak notoricky známého díla.
Davidova kontrastní počítačová kresba zachycuje nejen celý příběh, ale také něco na způsob mytických výjevů, a barevné ladění komiksu trochu evokuje vitráže gotických kostelů. A právě tím Kingova Temná věž je – mýtem, který pohltil a přesáhl svého autora, a možná až převyprávění eposu v jednodušší formě jej promění v cosi uchopitelnějšího.
Pád Kamelotu – pardon, Gileadu
I když co může být opravdovější než příběh z konce času? Konec Kamelotu, tedy v našem případě Gileadu, města, jež také založil Artuš (Arthur Eld), je skvostný materiál k odvyprávění. Když k němu přičteme i konec všeho rytířstva (protože kým jiným jsou pistolníci než rytíři uzpůsobenými americkému prostředí), vytěžíte jeden z těch opravdu velkých příběhů. Zejména pokud se jmenujete Stephen King.
V knižní předloze se tyto události probírají až ve druhé polovině sedmidílného cyklu. V komiksu je osvětlen Rolandův původ, na což si čtenáři knižní předlohy počkali dlouhých patnáct let (vysvětluje se až v knize Čaroděj a sklo z roku 1997 – první kniha vyšla v roce 1982).
Na ukázky z komiksu se podívejte do galerie >>>
Sám King přiznává, že příběh, který psal déle než dvacet let, nebylo snadné dokončit, a že se během tvorby mnohokrát ztratil, aby pak nalezl další střepy svého Středosvěta. Kontextově trochu podobně hovořil o svém psaní J. R. R. Tolkien – ten svou Středozem objevoval a zapisoval. Možná právě to je správný postup u ság, které mají schopnost přesvědčit čtenáře, že jsou daleko skutečnější než svět, ve kterém žijeme.
King už špinavou práci odvedl
Kingova asistentka Robin Furthová měla tu výhodu, že „špinavou práci“ za ni Stephen King udělal. Aby jej dovedl až do Temné věže, prožil se svým pistolníkem Rolandem všechno utrpení v labyrintech rozpadajících se světů sám. Furthová vidí cestu daleko příměji než sám autor během psaní a zjednoduší ji jak hlavnímu hrdinovi, tak čtenářům. Kingem popisované peripetie, navíc v krásném hávu Davidových kreseb, nakonec nepůsobí zdaleka tak drasticky jako během čtení původních knih.
První část příběhu, prolog, však drasticky končí. Končí v okamžiku, kdy celá románová sága začíná. Roland je sám, bez přátel, zraněný, a vydává se na beznadějnou pouť za fantómovou Temnou věží, ve které se nejen sbíhají nitky všech osudů, ale jež je zároveň rovnovážným bodem celého světa. Vlastně všech světů. Ta bude následovat v dalších knihách, které časem vydá nakladatelství Crew.
