Po čem muži touží: Na to se ptejte v jiném filmu a tenhle paskvil raději vynechte
Komedie Po čem muži touží titulní otázku neřeší, ale zato dává důkladně na vědomí, po jakých vtipech podle autorů scénáře Radky Třeštíkové a Rudolfa Havlíka touží český divák: po padání ze schodů, rozlévání kafe a pronášení „ty vole“. Solidní herci Jiří Langmajer, Anna Polívková a Táňa Pauhofová jsou tomuhle paskvilu spíše na obtíž.
Karel má den blbec. Vyhodí ho z pozice šéfredaktora českého Playboye, připlete se do bouračky, dostane pokutu, opije se a ráno se probudí jako žena. Použít ošuntělý námět muže v ženském těle nebo převleku (Tootsie, Někdo to rád horké, Žába k zulíbání...) není hřích, jen nedostatek fantazie. Hříchem je až to, když se daná zápletka vyplýtvá na naprosto očekávatelné „gagy“.
Když tedy Karel, který ještě včera vypadal jako Jiří Langmajer, zjistí, že má tělo Anny Polívkové, omdlí, spadne do vany a strhne na sebe závěs. Když to zjistí podruhé, pro velký úspěch opět omdlí a spadne (neboť to má být vtipné). Protože má u auta rozbité dveře, leze do něj oknem. Tvůrci nás pohledem na tuhle gymnastiku neušetří ani jednou. Z toho, že se Karel nechá zaměstnat jako sekretářka, plynou dvě věci: musí nosit kafe a musí chodit na podpatcích. Takže kafe vybryndá jednou, podruhé, potřetí...
Film s šovinistickým hrdinou v hlavní roli se klopotně posouvá k objevnému poselství, že obě pohlaví si vlastně můžou docela rozumět. Bohužel při tom obě pohlaví zároveň redukuje na urážlivě zjednodušené typy: podpantoflák, stíhačka, tlustá, citlivá šéfka v kostýmku, puberťačka s trémou a další.
A když má primitivní příběh v toporné režii Rudolfa Havlíka konečně nějak gradovat, vyřeší se to tím, že Karel/Karla v županu a s pleťovou maskou pobíhá po střeše hotelu na Vysočině a odškrtává všechna klišé situace „načapán in flagranti“.
Herci nemají co hrát, divákům citlivějším na genderové stereotypy vstávají vlasy hrůzou a logika nefunguje ani na nejzákladnější úrovni. K uzoufání nudné finále by se dalo zachránit jen tím, kdyby si navrátivší se Karel strhnul svou nyní tak chápavou a laskavou tvář jako Fantomas masku a zahlásil do publika, že to celé byl jen vtip. A i tohle by byl vtip hodně špatný.
