To chceš: Nohaté nahotinky a neviditelné komiksové porno, které voní po karamelu
Je to docela dobrý nápad. Prasárny vonící po karamelu – a nejsou vidět. Tedy vidět není muž, jenž je páchá na ženách. Z hlediska genderové vyrovnanosti je to špatně, ale z hlediska žánru je vše v naprostém pořádku. Celé to nevymyslel nikdo jiný než Milo Manara, italský komiksový kreslíř, jehož záliba v kreslení dlouhonohých nahotinek je známa po celém světě.
Na jaře loňského roku vydalo nakladatelství Crew Manarův Klik. Tam šlo o to, že při zmáčknutí čudlíku (plastového) se žena s přijímačem v těle nezadržitelně vzrušila. Technický pokrok Manaru evidentně zajímá, i další komiks je založen na „vědě“. Jistý profesor vynalezne mast neviditelnosti – na karamelové bázi. Jistě, karamel dobře drží, ale dělat z něj mast…
Erekce: Kdo hledá, najde
Natřený člověk tedy ve Vůni neviditelného od Mila Manary není vidět, ale je cítit na sto honů. Říci je potřeba i to, že preparát funguje pouze na zcela nahé a neochlupené tělo. A to už je ta řachanda. Profesor se zamiloval do velmi slavné tanečnice, již dávno, ještě když byli dětmi. Svůj vynález se proto rozhodne použít ke šmírování své platonické lásky. Chápejte, on by ji nikdy fyzicky netento, ani trochu!
Jak se však brzy ukáže, profesor trpí permanentní erekcí, která naštěstí není vidět. Ale jak píše i Dan Brown v románu Počátek, která se shodou okolností také odehrává v Itálii: Kdo hledá, najde! Tanečnice má asistentku, která na profesorovu erekci narazí. V podstatě dříve než na profesora. Pak už následuje italská ztřeštěná komedie plná omylů, domácího násilí a pozoruhodně roztažených dívčích hýždí, mezi nimiž vidíme vše, neboť nic jiného vidět ani nemůžeme! Ta mast je učiněný balšám!
Karamelová opera buffa
Celé to tak trochu připomíná italskou komickou operu. Tu a tam se rozhodně pousmějete. Komiks kupodivu povětšinou není ulepený jako karamel, většinou jde spíš o zábavné, nadýchané mascarpone. Alespoň v první polovině prvního příběhu. Jak se Manara dostává k vyvrcholení, nějak mu dochází dech. Profesor má sice stále erekci, ale celý nápad se poměrně brzy vyčerpá.
A to nás ještě čeká druhá polovina knihy s druhým příběhem! Stejně jako u Kliku jde s pokračováním o nastavovanou kaši – ale dobré nápady nerostou na stromech a je třeba je vydojit. První díl měl alespoň sympatickou hlavní hrdinku. Druhá dívka v pořadí ale donutí profesora vytáhnout pikslu s mastí jen proto, aby jí pomohl vyloupit banku.
Nastavovaná kaše? Roztomilé retro
Pak už je to celé nějak přes ruku, a i když není problém příběh sledovat, stále si kladete neodbytnou otázku: Proboha, proč? Nu, aspoň že to skončí happyendem, takže tohle porno za dokoukání asi stojí. Profesorovi také, tudíž jsou všichni šťastní, zejména pak milovníci Manary, protože tímto máme v zásadě splněna jeho základní erotická díla v českém znění.
Co říci závěrem? Manara je výjimečný kreslíř, který umí zachytit lidské tělo jako málokdo. Jeho kresba je živá, má dynamiku a vždycky dlouhé nohy. Také je to šprýmař, který se dokáže docela dlouho bavit jedním – a to ještě vlastním – vtipem. Co se erotična týče – Umberto Eco říkal, že erotická situace vzniká na pozadí každodenní všednosti. My dodejme, že době, kdy je porno dostupné v míře nebývalé a zcela zevšednělo v životech prakticky každého z nás, jsou Manarova dílka už jen takové roztomilé retro.
