Republika československá 1918–1939

Republika československá 1918–1939 Zdroj: Nakladatelství LN

Jeden z českých dobových pohledů na Slovensko: ilustrace bojujícího Slováka za svobodu z publikace Pravda vítězí. Deset československých vlasteneckých zpěvů, vydané v Praze v roce 1926
Československá republika vznikala z odlišných územních celků s obyvatelstvem různých národností, náboženství i mentálních horizontů. České země zdědily jiný právní a administrativní systém než Slovensko a Podkarpatská Rus. Západ s východem nebyl dostatečně provázán infrastrukturou. Pohlednice s hesly "Od Šumavy k Tatrám" nebo později s hesly jako "Od Aše po Jasinu" spojovaly jednotlivé "komponenty" nového státu alespoň svou symbolikou.
Text české hymny ztvárněný jako dětské leporelo
Jan Herben (1857–1936), český novinář a politik vyšlý z kruhů Masarykových realistů. V odborné literatuře se občas vyslovuje myšlenka, že Herben měl v preambuli ústavy na mysli československý národ v politickém smyslu, nicméně jeho vystoupení v plénu Národního shromáždění 28. února 1920 o ničem podobném nesvědčí. Jasně zde prohlásil, že to je český národ, který buduje tento stát a dává mu kostru, což musí najít odraz i v jeho ústavě.
Návrat prezidenta Masaryka z válečného exilu 21. prosince 1918
7 Fotogalerie

Důstojné uctění 100. výročí vzniku Československé republiky. Tisíc stran kvality

Jaroslav Šajtar

Je pochopitelné a přirozené, že letošní rok osudových osmiček (únor 1948, srpnová okupace vojsky pěti členských států Varšavské smlouvy v roce 1968, zářijová mobilizace a mnichovský diktát z roku 1938), jež se tak nezapomenutelně vryly do naší historie a poznamenaly, mnohdy tragicky, osudy četných občanů této země, korunovaly mohutné oslavy stého výročí založení Československé republiky. Tuto převratnou událost neopomenula ani knižní nakladatelství.

Se zdaleka nejreprezentativnější publikací vyrukovalo Nakladatelství Lidové noviny, jež v předvečer státního svátku 28. října vydalo více než tisícistránkové dílo Republika československá 1918–1939. Mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů v něm do detailu rozebírá meziválečné Československo z mnoha úhlů pohledu, všímá si společnosti, kultury, hospodářství ve všech jejich rozmanitostech, aniž by však jakkoli sklouzl k patetickému opěvování „tatíčkovy“ republiky, jež – nač si to zakrývat – přes všechny úspěchy měla i velmi závažné nedostatky, které nakonec nepřímo přispěly k jejímu smutnému osudu. Tím kniha překonává některé až příliš oslavné prvorepublikové práce.

Problematická národnostní otázka

Bezpochyby nejzávažnější handicap představovala národnostní otázka, kdy vedle státotvorných Čechů žila stále nespokojenější více než třímiliónová německá menšina, jíž po nástupu nacistů k moci narostl hřebínek, ale také početná menšina maďarská, netající se iredentistickými náladami, a Poláci. Koneckonců ani zdaleka ne všechny Slováky, naprosto chybně vydávané za příslušníky československého národa, bylo možno považovat za spolehlivou oporu.

Přes tisíc stran, přes tisíc korun 

V hodnocení postavení první republiky v Evropě autoři zachovávají střízlivý nadhled, své argumenty opírají o holá fakta. Publikace je doslova prošpikována mapami, dobovými reprodukcemi, tabulkami – zkrátka vším, co přibližuje prvorepublikovou atmosféru v její neopakovatelnosti. Autorský kolektiv a editoři Dagmar Hájková a Pavel Horák odevzdali důstojný a zdařilý příspěvek, úměrný tak významnému jubileu. Jistě se dočkají příznivé odezvy čtenářů, kteří nebudou litovat poněkud vysoké částky (publikace stojí přes 1300 korun). Ta však odpovídá kvalitě předkládaného díla, oživujícího nostalgickou vzpomínku na Československo, které zůstávalo v bouřlivých třicátých letech minulého století, kdy se k moci draly diktatury nejrůznějšího ražení a zabarvení, oázou demokracie ve střední Evropě. Jen mu osud nedopřál dostatek času, aby mohlo své kvality plně rozvinout a ukázat světu, čeho je schopno.

Republika československá 1918–1939Republika československá 1918–1939|Nakladatelství LN