Poslouchejte víc ticha a méně hudby, radí hudebnice Morávková, která hraje na skleněnou zvukovou sochu
Na prestižním evropském festivalu hudebních objevů Eurosonic Noorderslag v nizozemském Groningenu se v lednu 2019 evropským novinářům a promotérům představí i několik zajímavých umělců z České republiky. Vedle tradičněji znějících Circus Brothers, Floex & Tom Hodge, Lenny či Zabelov Group na pódiu vystoupí i zpěvačka a elektronická experimentátorka Lenka Morávková se svým neobvyklým Bohemian Cristal Instrumentem.
Morávková, alias Knoflenka, si renomé vydobyla s elektronickým projektem My Name Is Ann. Poslední dobou ale překvapuje své fanoušky neobvyklým nástrojem. Rodačka ze Železného Brodu se nechala inspirovat místní sklářskou tradicí a konceptem zvukových soch bratří Baschetových z Francie.
Když se v Barceloně seznámila s umělcem Martím Ruidzem, který se pod křídly Metalúdic Baschet studia věnuje zachování dědictví bratří Baschetů a mapuje tvorbů nových nástrojů (tzv. Après-Baschet sculptures), rozhodla se v roce 2012 pod jeho dozorem v novoborské sklárně sestavit originální, tzv. post Baschetový instrument. Sama navrhla jeho designové změny, barevnost skla a jméno – Bohemian Cristal Instrument –, které v sobě nese poctu jak českému sklářství, tak i původní předloze (Cristal Baschet).
Princip hry na BCI se může zdát podobný hře na skleněnou harfu nebo na skleničky s vodou, výsledný zvuk je však bohatší, umocněn kovovými rezonátory. Morávková na Bohemian Cristal Instrumentu vytváří zvukové struktury jemné i temně industriální, pracuje s repetetivními smyčkami a vokálem. Podrobnější popis hry na tento neobvyklý nástroj a jeho konstrukce přineseme v rozhovoru s Lenkou Morávkovou po vystoupení na festivalu Eurosonic Noorderslag.
Co vás na hudbě přitahuje?
Je to pro mě největší výzva, prostor, ve kterém se mám nejvíc co učit a nejvíc se čeho bát. Největší nejistota ze všech profesí, které jsem kdy dělala, a taky největší svoboda jednání. Všechno to je děsivé a vzrušující zároveň. Potřebuji mít všechno trochu jako bojovku, abych měla pocit, že žiju a dýchám, prožívám emoce, někam letím a netleji jako kytka na záhoně. Často si připadám jako Indiana Jones v hudebním průmyslu. Je to extrémně strategická hra, byznys a kreativita zároveň. Baví mě v tom růst, snažit se dělat věci líp a líp.
Máte nějakou vizi, za kterou směřujete, nebo necháváte hudbu ze sebe jen impulsívně plynout?
Snažím se to intuitivně kombinovat. Jsem hodně impulsívní člověk s docela silným temperamentem, ale taky systematik s vnitřní drezúrou a psychedelický romantik. Ideální chvíle jsou, kdy mám pocit, že se mi věci vyjevují a já je jen musím chytře a citlivě chytit a obtisknout. Prostě nechávám situace kolem sebe dýchat a nechat se jimi překvapovat a vést.
Co vás poslední dobou nejvíc zaujalo? (A co by si měl každý poslechnout?)
No, každopádně nikdo nemusí poslouchat nic. Za mě by lidi měli poslouchat míň hudby a víc ticha a okolních zvuků. Hudba i hudebníci jsou až na výjimky obecně přeceňovaný (haha). Málokdy si z něčeho sednu tzv. na zadek, ale když ano, tak normálně brečím dojetím … protože je to dar, být tomu geniálnímu momentu přítomna. To se mi ale u hudby nestalo už dlouho. Děje se mi to třeba často v architektuře, přírodě, umění, ve všedních situacích... Ale jestli něco, tak určitě stojí za doporučení zajet si v únoru na Transmediale do Berlína a vydat se i na jeho klubovou část CTM a v září do Lince na festival Ars Electronica. V Praze se v lednu mrknout na Gazelle Twin do MeetFactory. A samozřejmě, kdo má zájem, zvu 10. ledna na veřejnou zkoušku Bohemian Cristal Instrument s celou kapelou i světelnou show do Studia Pram ve Vysočanech v podobě, v jaké se chystáme na festival Eurosonic Noorderslag.
