Velkolepá popularizace české armády: Historie českých speciálních sil využívá i donedávna tutlané informace
Pražské nakladatelství Mladá fronta právě ukončilo velkolepý, ambiciózní a pro popularizaci naší armády nesmírně záslužný projekt nesoucí název Historie českých speciálních sil. David Jirásek se v třetím, závěrečném svazku, nazvaném VÝZBROJ A VÝSTROJ VÝSADKÁŘŮ a PRŮZKUMNÍKŮ 1947–2001, zaměřil na sice velmi oblíbené, leč poněkud opomíjené téma se zvláštním důrazem na jednotky zvláštního určení.
Speciální síly jsou chloubou všech armád, ať už to jsou Námořní, vzdušné a pozemní týmy Námořnictva Spojených států (Navy SEALs), britská SAS (Zvláštní letecká služba), sovětský a ruský Specnaz (vojska zvláštního určení), či prostějovská 6. Brigáda speciálních sil a její následovnice: 601. skupina speciálních sil. Honosí se mimořádně náročným výcvikem a perfektní výzbrojí. Z pochopitelných důvodů podrobnosti o jejich činnosti podléhají utajení.
Jirásek své dílo nepojal jako pouhou encyklopedii (těch se objevilo již povícero), ale soustředil se napřed na podrobný všeobecný přehled, vývoj a použití méně známých typů a zužitkoval při tom i donedávna tutlané informace. Informační hodnotu výpravné a obsáhlé (má 496 stran) publikace znásobují kvalitní, mnohdy dosud nezveřejněné fotografie.
Speciální síly a výsadkáři
Slabinou prvorepublikové, jinak na svou dobu jistě kvalitní československé armády, jejímiž nejlépe vyzbrojenými druhy vojsk byla pěchota a dělostřelectvo, představovala právě absence elitních speciálních sil. Vždyť například na rozdíl od Wehrmachtu nebo Rudé armády ani neměla výsadkové vojsko!
Tím už naopak disponovala Československá lidová armáda, a ne právě zanedbatelným. Stojí za připomenutí existence 22. výsadkové brigády v Prostějově. Kolik má výsadkářů současná Armáda České republiky, se sice v Jiráskově knize nedočteme (tento údaj nepochybně patří k utajovaným skutečnostem), zato se však naši dnešní výsadkáři na rozdíl od svých předchůdců mohou pochlubit bojovými zkušenostmi z Afghánistánu. Jedním z jejich hesel je, že „pot šetří krev“, nicméně bohužel se o nich dozvídáme víc teprve tehdy, když někteří z nich svou zahraniční misi zaplatí životem.
Popularizace armády
K popularizaci profesionální armády bezesporu vydatně přispívají knihy takového druhu, jakou čtenářům předkládá David Jirásek. Velení AČR plánuje rozšíření armády až na 30 000 osob, což je sice pořád necelá šestina početního stavu předlistopadové ČSLA, ale zato za šestadvacet let její existence tisíce jejích příslušníků získaly nenahraditelné bojové zkušenosti.
Proto se také Mladá fronta zhostila realizace tak náročného projektu, jakým Historie českých speciálních sil nepochybně je. Pokud přispěje ke zvýšení zájmu o službu v naší armádě v době, která je zatím sice zdánlivě mírová, ale hrozby zdaleka nezmizely, splnil odvážný projekt svůj účel beze zbytku. Za to všem, kdo se na jeho uskutečnění podíleli, patří slova uznání a díků.
Na obrazovou ukázku z knihy se podívejte do galerie:
