Knižní ceny Magnesia Litera uděleny. Nejsledovanější kategorie ovládly romány ženských autorek
Knihou roku se stal obsáhlý román Radky Denemarkové Hodiny z olova, Literu za prózu získala Pavla Horáková za Teorii podivnosti a debutantka Anna Cima byla za svůj román z Tokia Probudím se na Šibuji oceněna DILIA Literou pro objev roku. Nejúspěšnějším nakladatelstvím se letos stalo pražské Argo, jež proměnilo tři ze svých pěti nominací.
Slavnostní udílení cen Magnesia Litera nepřineslo žádné zásadní překvapení; z nominovaných titulů byly oceněny následující publikace.
Kniha roku:
Radka Denemarková: Hodiny z olova (Host)
Román představuje osudy několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev, kteří se svými rodinnými traumaty, krizemi středního věku, vyhořením nebo pubertou odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Podle poroty román tematizuje soudobou podobu čínské společnosti jako totalitní režimu. Autorka na knize pracovala pět let.
Jádrem tohoto pohledu není způsob fungování společnosti, jako spíš osud těch, kdo se ocitnou v pozici oběti. Postavy románu nejsou jedinečné bytosti, představují symbolické typy, podobně jako v antickém mýtu. Privátní osudy jsou zcela v osidlech mechanismů společenských: mocenský vzestup Číny je zároveň protipólem bortících se hodnot evropské civilizace, která je v krizi, z níž se nerýsuje žádné východisko.
Při přebírání ceny jednapadesátiletá spisovatelka, literární historička a překladatelka Denemarková uvedla, že do Číny nyní jet nemůže. "Zakazuje mi to nejen čínská strana, ale myslím, že je to už problém i z české strany. Myslela jsem si, že jsme svébytný stát," uvedla. Ke své knize řekla, že je esencí situací, ze kterých na ní jde strach: Jen pozoruji, a děsím se toho, v čem lidé musejí žít. Ale nedivím se tomu, když máme prezidenta, který mluví o této brutální společnosti jako o harmonické demokracii, uvedla. "Redukovali jsme demokracii na byznys," dodala držitelka již čtvrtého ocenění v soutěži Magnesia Litera. Ta předchozí obdržela za prózu (román Peníze od Hitlera, 2006), za publicistiku (monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2008) a za překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech, česky 2010).
Litera za prózu:
Pavla Horáková: Teorie podivnosti (Argo)
V nejsledovanější kategorii prózy zvítězila Pavla Horáková s románem Teorie podivnosti. Jeho protagonistkou je mladá vědkyně s pronikavým postřehem a ironicky kritickým vztahem k světu. Vyprávění, vedené deníkovou formou, mísí hovorovou češtinu a vytříbený, kultivovaný jazyk. Záznamy oscilují mezi podrobně zachycenou všedností, satirickými či groteskními obrazy české vědecké scény a esejemi o skrytých a tušených souvislostech univerza.
Moleskine Litera za poezii:
Ivan Wernisch: Pernambuco (Druhé město)
Poslední soud
Zlí nalevo, dobří vpravo
a všichni do sprch.
Bůh je spravedlivý.
Ivan Wernisch vydal svou dosud poslední sbírku bázní, básní a básní v próze v nakladatelství Druhé město. Ocenění za knížku o válce a o životě, o plynutí i proudění času a o proudu imaginace místo šestasedmdesátiletého básníka převzal jeho nakladatel Martin Reiner (jehož román Básník byl v rámci Magnesie Litery před čtyřmi lety vyhlášen Knihou roku).
Litera za publicistiku:
Jacques Rupnik: Střední Evropa je jako pták s očima vzadu (Novela Bohemica)
Litera za knihu pro děti a mládež:
Vendula Borůvková: 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo (Host)
Litera za naučnou literaturu:
Jan Votýpka a kol.: O parazitech a lidech (Triton)
Litera za nakladatelský čin:
Spisy Bohumila Hrabala 1-7 (Mladá fronta)
Litera za překladovou knihu:
Morten A. Strøksnes: Kniha o moři: Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského (Přeložila Jarka Vrbová, Argo)
DILIA Litera pro objev roku
Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Paseka)
Citujeme pochvalnou recenzi Jakuba Šofara z Reflexu z minulého října: "Pokud i deník Blesk přinese zprávu o stoupajícím podílu českých autorek na tuzemském knižním trhu, mimochodem nevídaná věc, kdy není propírán osobní život literární hvězdy, ale bulvár poměrně objektivně informuje o tom, že ženy-autorky začínají válcovat klasickou mužskou doménu, pak má tato informace zásadní relevanci. Bez legrace.
Jednou ze zmíněných je Anna Cima (*1991) a její debut – román Probudím se na Šibuji (vyd. Paseka). Studentka japanologie Jana Kupková narazí v časopise na text neznámého japonského spisovatele Kawašity a chce o něm zjistit co nejvíc. Pomáhá jí s tím starší kolega Viktor poněkud zvláštního chování. Jejich sbližování končí Viktorovým odjezdem na stáž do Japonska. To je pražská, realistická část příběhu. Tokijská část, ta snová, se odehrává ve čtvrti Šibuji, kde se „zasekla“ před sedmi lety při turistickém zájezdu Janina myšlenka, jakýsi její hologram, který rezonuje s pražským průběhem děje. Třetí rovinou knihy je průběžně překládaná Kawašitova povídka, která je však skutečným příběhem jeho života; bez jeho pochopení a zprostředkování nebude ta druhá Jana vysvobozena.
Nejlépe odpovídajícím výrazem pro popis tohoto debutu je, zdá se mi, rafinovanost (to je ostatně znak japonské kultury). Využití fantazijních a postmoderních prvků (rozdvojení, text v textu, symboly atd.) s poměrně rozpustilým stylem (nespisovný, neornamentální jazyk), s jasným ohraničením reality a ireality nematoucí čtenáře. A jakýsi plíživý vhled do japanalogie a vůbec do technologie bádání… Už se těším na další."
Magnesia Blog roku:
Michaela Duffková: Zápisník alkoholičky
Kosmas Ceny čtenářů:
Jakub Szántó: Za oponou války. Zpravodajem nejen na Blízkém východě (Argo)
