Video placeholder
Ze seriálu Ostré předměty
Ze seriálu Ostré předměty
Ze seriálu Ostré předměty
Ze seriálu Ostré předměty
Ze seriálu Ostré předměty
10 Fotogalerie

Když mámy ničí své děti. Psychiatrická diagnóza Münchhausenův syndrom by proxy v populární kultuře

Kateřina Kadlecová

Gypsy Rose leží schoulená do klubíčka na zemi v koupelně a zacpává si uši, aby z umírání své matky slyšela co nejméně. Mladík, kterého před dvěma lety poznala na křesťanské online seznamce, za dveřmi ženu poměrně nekřesťansky bodá nožem. Soudě podle ohlasů na amerických sociálních sítích, morbidně obézní manipulátorská tyranka si zasloužila ještě horší a bolestivější konec. Clauddine Blanchardová řečená Dee Dee byla jednou z psychicky nemocných matek s diagnózou Münchhausenova syndromu by proxy, které k smrti týrají své děti. O chorobě i jejích nejznámějších případech si přečtěte v Reflexu č. 17, který vyšel ve čtvrtek 25. dubna. 

Ten případ z června roku 2015 probírala všechna americká média. Třiadvacetiletá Gypsy Rose Blanchardová a její přítel Nicholas Godejohn překročili mrtvolu, pomilovali se v dětském pokoji patřícím Gyp (jak jí říkala rodina, dokud tedy nějakou měla), sebrali asi čtyři tisíce dolarů a odjeli taxíkem do hotelu, vstříc novému životu bez zneužívání a bolesti.

Mluvené slovo do ucha. Ostré předměty jako audiokniha na webu ikiosek.cz >>>

Žena s infantilní přezdívkou Dee Dee totiž dceři po třiadvacet let dělala ze života peklo. Než malá Gypsy Rose dosáhla osmi roků, už údajně trpěla leukémií, svalovou dystrofií, zástavami srdce, měla špatný zrak i sluch. Svůj život trávila na invalidním vozíku, přejížděním mezi ordinacemi specializovaných lékařů, kteří nad jejími nemocemi vesměs kroutili hlavou, případně pod tlakem matkou smyšlených diagnóz odevzdaně vyplňovali recepty, žádanky o vyšetření a termíny operací. Jak jinak by se mohlo stát, že naprosto zdravá dívka, oběť matčiných lží, skončí bez slinných žláz, s umělými zuby, holou hlavou a břišním vývodem pro trubici na přijímání potravy (a samozřejmě léků) v kolečkovém křesle?

House i Most

Münchhausenův syndrom by proxy (MSBP) je v posledních letech oblíbenou látkou populární kultury. Případ domnělého MSBP řešil u čtyřletého Jonaha v princetonské nemocnici doktor House (v seriálu House), loni v létě skončila čtvrtá řada severského seriálu Most mimo jiné tím, že hlavní hrdinka, policistka Saga Norén, byla schopna prokázat, že její matka trpěla MSBP a systematicky předávkovávala ji i její sestru Jennifer, která nakonec ve svých čtrnácti letech spáchala sebevraždu.

Ostré předměty

Loni jsme také na HBO s napětím sledovali Ostré předměty kanadského režiséra Jeana-Marka Valléeho. Mladá novinářka Camille Preakerová (hraje ji Amy Adamsová) se v osmidílném seriálu po letech snahy o zapomnění a vytěsnění svého dětství vrací na šéfredaktorův rozkaz do rodného městečka Wind Gap na misurijský venkov. Má napsat investigativní reportáž o mizení a bestiálních vraždách místních školaček. Ani v Camillině životě není všechno zalité sluncem: tělo má za léta sebepoškozování plné jizev a alkoholem zahání démony od bílého rána, ve službě i za volantem. V jejích vzpomínkách vidíme krvavé výjevy z psychiatrické léčebny, záhadné úmrtí mladší sestřičky i odtažitost a odmítání ze strany pokrytecké matky.

A ano, právě ledová královna Adora (Patricia Clarksonová) trpí Münchhausenovým syndromem by proxy: jedno dítě už svou „péčí“ zavraždila, teď hraje odpornou hru s pubescentkou Ammy, jejíž nesnesitelná spratkovitost je sice na pár facek, ale rozhodně ne na smrdící pilulkové koktejly s barevnou vodičkou evokující fridex.

Paměti přeživší oběti

Román Ostré předměty, jenž byl seriálu předlohou, americká autorka tří detektivek Gillian Flynnová napsala už v září roku 2006. Ještě o tři roky dříve upozornila na problematiku choroby Julie Gregoryová svou memoárovou knihou Sickened: The Memoir of a Münchausen by Proxy Childhood. Popisuje, jak ji její matka nutila v ordinacích přehánět symptomy imaginárních chorob, jak ji krmila výhradně jídly, která jí doktoři zakazovali, a jak ji systematicky předávkovávala léky, které nepotřebovala. Když dospívající Julie pochopila, co jí matka dělá, pokusila se to mnoha lidem říct. Nikdo dívku, která zbytečně podstoupila několik operací, neposlouchal – poslali ji místo toho k psycholožce s tím, že si vymýšlí, aby byla středem pozornosti. Pokud se ptáte, kde byl v těžkých chvílích Juliin otec – byl schizofrenní a patologická osobnost, jak Gregoryová naznačuje ve své druhé knize, My Fatherʼs Keeper.

Maminka mrtvá a nejdražší 

O případu Gypsy Rose a Dee Dee vzniklo hned několik dokumentárních snímků a televizních speciálů. V dokumentu Maminka mrtvá a nejdražší (Mommy Dead and Dearest, 2017) se diváci dočkali exkluzivních rozhovorů se sourozenci Dee Dee, s Gypsyiným přítelem-vrahem, dokonce i Gypsy zpoza mříží (nakonec byla odsouzena na deset let nepodmíněně, Godejohn pak na doživotí) do mikrofonu prohlásí, že si tak zoufale přála vést normální život, že se jí vražda matky zdála jediným východiskem. Stanice Investigation Discovery rovněž přinesla rozhovor s Gypsy v dokumentu Gypsyina pomsta(Gypsyʼs Revenge, 2018).

Odhalení

V lednu odvysílala stanice Lifetime snímek na motivy případu, Miluju tě k smrti (Love You to Death, 2018), v němž matku hrála Marcia Gay Hardenová a dceru Emily Skeggsová. Od 19. března pak běží i v Česku na televizi HBO hned osmidílný seriál stanice Hulu Odhalení (The Act, 2019), v němž Dee Dee ztvárnila Patricia Arquetteová a Gypsy Joey Kingová. Nutno podotknout, že jsou obě pro diváka mimořádně odpudivé – na obrazovce vidíme dvě podvodnice s afektovanými, nepřirozeně vysoko posazenými hlasy (což v případě Gypsy odpovídá skutečnosti, jak je zdokumentovaná na archivních záběrech). Dívat se po osm večerů dobrovolně na to, jak důmyslnými způsoby matka týrá své dítě, je mimochodem dost náročné na psychiku – takové pocity by v divákovi nejspíš vyvolal seriál z vyhlazovacího koncentračního tábora.

O chorobě i jejích nejznámějších případech si přečtěte v Reflexu č. 17, který vyšel ve čtvrtek 25. dubna.

Vydání si můžete koupit v našem iKiosku >>>

Reflex 17/2019Reflex 17/2019|Archív