Do Berlína: Lesk a bída Výmarské republiky v jedinečném komiksu
Jason Lutes není právě rychlý autor. Svou komiksovou trilogii Berlín tvořil více než dvacet let. Ale čekání stálo za to. Výsledkem je jeden z nejlepších komiksů, které u nás kdy vyšly. Provedením, prací s médiem komiksu, množstvím informací v něm obsažených a zároveň výtvarnou bravurou.
Jason Lutes stvořil výpravnou fresku z Berlína 20. a 30. let, která i přes černobílé provedení připomíná produkcí ty nejlepší a nejdražší seriály HBO. Široký rozmach s velkým množstvím dějových linií a hutnými dialogy ohromí čtenáře precizním zvládnutím kontextu doby. V závěru třetí knihy Berlína tak nepřekvapí mnohostránkový seznam pramenů, z nichž čerpal.
Všechny jazyky babylonské
Čtenářský zážitek je fascinující. Autor se nespokojí s letmými náčrtky, podrobně sleduje nejen politickou, ale také dobovou kulturní scénu. Hrdiny jsou zástupci všech tříd i politických frakcí. Jeho očima sledujeme studentku umění, novináře, Židy, komunisty i hnědé košile. A hlavně to, jak v Berlíně přituhuje, jak se stahuje kruh nad svobodným a jedinečným Berlínem, který byl druhým kulturním centrem hned po Paříži a tavicím tyglíkem všech ideologií, které byly na začátku 20. století na vzestupu.
V příběhu sice aktivně vystupuje pouze jediná reálná postava (epizodní role tanečnice Josephine Bakerové, Adolfa Hitlera a dalších politiků nepočítáme), ale z masa a kostí jsou zde bezesporu všichni. Onou skutečnou postavou je Carl von Ossietzky, který byl odsouzen za velezradu pro zveřejnění novinových článků o tajném a zakázaném zbrojení Německa. Jako rána kladivem působí na čtenáře závěr redakční schůze rekapitulující pouliční nepokoje a současný vývoj situace, kdy Ossietzky prohlásí: „Rozhovor se točí dokola a vždycky dojde na stejné závěry. Vás to nedohání k šílenství? Jak se můžeme někam posunout, když se budeme honit za vlastním ocasem?“
Děsivě aktuální historie
Jednou z hlavních postav je Ossietzkého podřízený, novinář Severing, pacifista, který s hrůzou a narůstající depresí sleduje, jak se Berlín a s ním celé Německo a Evropa mění v minové pole nenávisti, aniž by s tím on, jeho kolegové nebo kdokoli jiný dokázal něco udělat.
Když Lutes vydal první díl, jednalo se o zajímavou komiksovou práci mapující dávnou minulost. Třetí díl vydaný v USA v loňském roce už je ale nemístně aktuální. Popis rozdělené společnosti, kterou žene kupředu strach z budoucnosti a tlak politických oportunistů, najednou není vzdálený. Právě naopak.
Výtečná je i Lutesova práce s komiksovým médiem. Využívá jej na maximum. Vnitřní komentáře hlavních hrdinů píše jinými fonty odpovídajícími jejich naturelu (strojopisný Severing, rukou psané poznámky malířky Marty), jazzové sólo černošského klarinetisty zachycené rozfázováním pohybu klarinetu… Působivé jsou i nesouvislé myšlenky cestujících v dopravních prostředcích, v nichž každý přemýšlí nad svým tématem, do toho německé písně a třeba i Yeatsova poezie. Je tu všechno, stejně jako bylo všechno v tehdejším Berlíně.
Honění se za vlastním ocasem
Nevíme, jestli se osobní příběhy na pozadí spletité politické situace ve fascinující době a městě dají v komiksu zachytit dokonaleji, ale je jisté, že to zatím nikdo nezvládl lépe než Jason Lutes ve své trilogii. Mix emocí i kvantum informací působí ve výsledku jímavě. Zejména proto, že se dokončením svého díla přiblížil k uzavření kruhu, ve kterém svět bloudí. Velkolepý komiks o honění se za vlastním ocasem vydalo nakladatelství BB/art ve výborném překladu Viktora Janiše.
Na ukázky z komiksu se podívejte do galerie:
