Bludná bible nacionalistů: I druhé české vydání románu Tábor svatých je zoufale amatérské
Nová vydání této knihy opatřilo hned několik nakladatelů marketingovou nálepkou „Bible Steva Bannona“, ale o dílo prokleté nejde jen kvůli tomu. Nejznámější román dnes třiadevadesátiletého spisovatele Jeana Raspaila Tábor svatých vyšel francouzsky roku 1973 a většina kulturního světa se tehdy od autora s odporem odvrátila. Raspailova dystopie podle dnešních příznivců krajní pravice, alt-right a rozličných konspiračních teorií přesně předpověděla masovou migraci ze zemí třetího světa, dle mínění jiných se jedná o xenofobní, rasistický pamflet.
Roku 2009 se třaskavý román o porobě bílé rasy nepřizpůsobivou etnickou minoritou pokusil česky vydat Radomír Fiksa, žďárský majitel tetovacího a piercingového salonu. Světlo světa spatřila nesmyslná, nečitelná věc v překladu lékařky (tedy nikoli překladatelky) Marie Klečacké-Beyly – představovala jsem si doktorku na penzi, jak prózu protahuje automatickým překladačem Google, pak předává původem třeba holandskému tatérovi do zmíněného salonu, ten tetovací jehlou přičiní pár tisíc úprav proti duchu pravidel českého pravopisu a gramatiky, typograficky to celé zprzní a pošle na pulty… Ale bylo to ještě trochu jinak, jak zjistí čtenář kritiky první české edice a překladu Tábora svatých z pera Martina Machovce pro literární časopis Tvar.
Docteur zasahuje
Není divu, že se kontroverzní knihu rozhodl někdo vydat česky znovu a lépe. Učinila tak Zuzana Adamson Krupičková ve svém nakladatelství 48. GAM. A i když bych se ráda vyvarovala argumentů ad hominem, je třeba říci, že její směšná snaha prezentovat se všemožně, od obálek knih vlastního nakladatelství po úvody telefonických rozhovorů s neznámými lidmi, jako „Docteur de la Sorbonne“ ji diskredituje ještě předtím, než si člověk zjistí, že pod pseudonymem Jana Collins před pár lety sepsala a v 48. GAM vydala dva mizerné erotické škváry s názvy Sex v Praze a Sama blondýnka se toulá po Indii. Ty ve čtenářích soudě dle recenzí na www.databazeknih.cz i jinde vzbudily ještě negativnější reakce než osmá řada Hry o trůny u skalních fandů. Obsáhlá ukázka z první zmíněné publikace, hodnocené nelichotivými sedmnácti procenty ze sta, je ostatně zde, máte-li na koity s kentaurem odvahu, čas a silný žaludek.
Adept na Skřipec
Zuzana Adamson Krupičková se tedy rozhodla jít na to odjinud – a přeložila a vydala Tábor svatých (u ní ovšem Svatých, s velkým S). Její jazykový cit a stylistické schopnosti se od vydání Sexu v Praze zjevně neposunuly. Porota překladatelské anticeny Skřipec si při posuzování tohoto favorita nadcházejícího ročníku zřejmě zavaří hlavu už nad druhou větou prózy: „Příliš mnoho četl, příliš mnoho přemýšlel a příliš mnoho toho také napsal na to, aby se za okolností, tak dokonale nenormálních, odvážil, byť i jen tak sám pro sebe, pronést něco jiného než banalitu na úrovni písemky studenta ze třeťáku.“
Validní ožrala s nulovými pocity
Nesrozumitelná změť sousloví typu „Francouz šťastný být Francouzem“, „bernard-poustevníci“, „zadýchaný dech“, „dnes v noci v hodině nula nula“, „s nulovými pocity“, „validní ožrala“ aj. je na 361 stranách špikována vražedným množstvím pravopisných, gramatických a typografických chyb. Někteří samozvaní pracovníci v knižním průmyslu netuší, že mezi spojovníkem a pomlčkou je zásadní rozdíl, že se před dvojtečkou a mezi přímou řečí a uvozovkami skutečně nedělá mezera a že uvozovky značící přímou řeč v českém textu mají vypadat takto „“, a nikoli takto «».
Bílé hodnoty cílí springfieldem
Legračně v nastíněných souvislostech působí, když se na zadní straně obálky i v PR rozhovorech uveřejňovaných na podivných konspiračních webech typu Délský potápěč zdůrazňuje, že Tábor Svatých není „nic pro hlupáky - tato kniha je pro inteligentní lidi“ a že „bílé hodnoty – inteligence, vzdělání, sofistikovanost, kreativita a smysl pro krásu, představivost a schopnost prostorového myšlení a mnoho dalších - stojí za obranu a ochranu“. Monty Pythoni by to nenapsali lépe.
Výsledkem snažení nakladatelky a překladatelky nehodné těchto jmen je zesměšnění a pošlapání díla krásné literatury (jakkoli kontroverzního). Příznivci nacionalismu nad textem možná zajásají, neb „vévoda zacílil springfield, namířil skrz dveře auta a skosil tři vysoké ďábly od Gangy“, ale své „bible“ v důstojné podobě se ani napodruhé nedočkali.
