Starý dobrý Řím zase jednou smilní a krvácí v komiksu
Každý rok si libujeme, jak nám tu bují komiksová kultura, jak u nás vycházejí tituly, na které by si dříve žádný vydavatel netroufl. Jedním z takových projektů je belgická komiksová řada Murena. Ta v současnosti čítá deset alb a srdnatě se do ní pustil nakladatel Josef Vybíral. A udělal dobře, tahle legenda francouzské scény tu opravdu chyběla.
Kolem Mureny čeští vydavatelé delší čas bezradně přešlapovali. Dozajista jde o jeden z nejlepších evropských historických komiksů, ale jeho délka poněkud odrazuje, respektive je pro komiksové vydavatelství nebezpečná. Ale někdo tuhle rukavici zvednout musel, a tak Josef Vybíral vydal ještě před Vánoci první čtyři alba v jedné knize.
Ach, ta Agrippina!
Autoři Jean Dufaux a Philippe Delaby dělí příběh na několik vnitřních cyklů, a toto je první z nich. Cyklus matky. Tou matkou není přes kryptický název Murena nikdo jiný než Agrippina, manželka císaře Claudia. A matka budoucího císaře Nerona. Ostatně valná část jednajících postav v komiksu jsou reální římští občané. V prvním cyklu jde zejména o odstranění císaře Claudia, dosazení Nerona na trůn a vypořádání se s Agrippinou, kterážto pro svou mocichtivost začala mladému císaři více a více překážet.
Římský politik Murena, podle nějž je komiks pojmenovaný, je v podstatě jen vedlejší postavou a jeho popisované skutky blednou ve stínu dějin, které se tu znovu pod taktovkou scenáristy Dufauxe barvitě rozehrávají. Popis děje komiksu by mohl vyznívat poněkud školometsky, protože příběh se skutečně poměrně věrně drží historických událostí a autoři pouze doplňují prázdná místa vlastními domněnkami, které pochopitelně zvyšují dramatičnost děje.
Od Augusta k Neronovi
Murena připraví čtenáři vše, co od starého Říma (děj začíná roku 54) očekává. Slavné historické postavy zde ožívají a musejí volit mezi soupeřící matkou a synem, protože zemřít v Římě přirozenou smrtí působí v tomto komiksu jako zcela nepřirozené.
Dočkáme se i gladiátorů a zápasů v aréně, krásných otrokyní a žen vůbec, orgií a vůbec volnějších mravů, sošné římské architektury (v té se Philippe Delaby vyžívá možná více než ve znázorňování bujných Římanek) i římských legií. Jde tu o další fascinovaný (a místy fascinující) pohled na jednu z nejzajímavějších kapitol evropských dějin, kde nelze nezatoužit po osobní účasti.
Dlouhé putování Murenovo
Samozřejmě je znát, že první díl Mureny vyšel již v roce 1997; komiksové médium za těch 23 let postoupilo kupředu. Delabyho kresba působí trošku zastarale a bude to ještě více vidět při srovnání s pozdějšími alby. Vždyť poslední díl kreslený Delabym vyšel v roce 2013; v následujícím roce belgický kreslíř umírá v pouhých 53 letech, tedy na vrcholu tvůrčích sil.
Murena ovšem nezemřel se svým kreslířem, ujal se ho italský výtvarník Theo, který mj. spolupracuje na historických komiksech také s Alejandrem Jodorowskym. Ale to všechno nás teprve čeká. Teď jsme na začátku a nezbývá než doufat, že si tahle komiksová legenda najde dost fanoušků i v Česku, abychom se dočkali dalších pokračování.
Znamenalo by to možná svítání na lepší časy, protože dlouhé evropské komiksové řady u nás nemají na růžích ustláno. Ano, zde se asi sluší podotknout, že Thorgal je opět vydavatelsky mrtev. O to více držme palce Murenovi, protože vy, stejně jako autor článku, prostě chcete vidět hořet Řím!
