Tvrdý hokej, slepý rozhodčí a gól, který přepsal dějiny. Finále Česko vs. Rusko v Naganu po 25 letech

Opět jasný ruský faul, který nás možná stál gól, kdy Pateru ruský bek před brankou prostě vzal a zahodil.

Roman Hamrlík ztratil helmu. Ale protože se píše rok 1998 tak je mu to ÚPLNĚ JEDNO a jede se rvát k naší bráně.

Petr Vichnar se snaží krotit naštvanost na McCrearyho, ale záběry ukazují, že nás Rusové opravdu prasí hlava nehlava.

JEŽIŠIMARJÁÁÁÁ, křičí Petr Vichnar mimo mikrofon, zatímco má slovo Záruba, který komentuje dělovku Langa mimo bránu.

Beránek teď vymíchal brankáře jak kdyby byl Jamie Oliver, ale pak nastřelil tyčku. Hlasy Záruby a Vichnara mi v těch vyšších pozicích splývají.

Reichel už si zase nechává brousit brusle.

Osmá minuta třetí třetiny a JETOTAMJETOTAMTAKPŘECEJENEXISTUJESPRAVEDLNOST!

Petr Svoboda, 32 let, v angličtině Petr Freeeedoooom!

Patera - Procházka - Svoboda a moc nečum, jak se říká u nás v Sudetech. Dominik Hašek zvedá ruce nad hlavu.

To vzhazování je tak ikonické, že ho poznám i po letech a prostě na to jen nevěřícně koukám. Obdobnou situaci mám u gólu Karla Rachůnka v semifinále MS proti Švédům v roce 2010.

Robert Záruba si plete manželky našich hokejistů. Tenhle moment si bude 25 let vyčítat.

Petr Svoboda je z Mostu! To jsem nevěděl. Dycky Most!

Pardon, já to tady vůbec nevedu jako hokejový online:

3. třetina, čas 48:08

Česko : Rusko 1:0

Staromětstké náměstí explodovalo. 

Rusové se po gólu uplně sesypali. Mohlo to být už 3:0.

Účesy manželek českých hokejistů potvrzují, jak moc byla v 90. letech populární Pobřežní hlídka.

Na české střídačce zatím stále soustředění. Šampaňské, doutníky a rákosové kloboučky budou až v kabině. A letadle. A pak úplně všude.

Vichnar tlačí očima časomíru.

Do konce zbývá 9 minut. Pavel Bure chce zlobit, ale Jirka Šlégr z něj dělá sekanou.

Hašek opět mává na tribunu a opět je z toho zakázané uvolnění.

Manželky ruských hokejistů potvrzují, že Pobřežní hlídka je populární i v Rusku.

Rusové úplně bez energie, naši tzv. na jistotu. Také nešvar, který nám pár let zůstane.

Do konce zápasu zbývá 7 minut. Japonci mávají ruskými i českými vlaječkami.

Hašek se pere v brankovišti s ruským útočníkem. Špaček kulhá, Hejduk útočí. Tam se pořád něco děje!

Alexej Jašin se právě pokusil Špačkovi hokejkou useknout hlavu. Rozhodčí McCreary zůstává ledově klidný.

Růžička si chladí slabiny nebo zápěstí. Težko říct.

Šest minut do konce. Robert Lang chladnokrevně diriguje hru.

Hašek se v doprovodu jednoho z Rusů válí v bráně, ale z tohto mraku nezaprší!

Češi opět na stadionu skandují: Dáme, góla, dáme!

A Dopita je po rozehrávce s Jágrem málem poslechl.

Legendární blue line Patera - Procházka vypadá i na 25 let starých záběrech jako z jiného světa. Vždycky jsem si přál hrát hokej jako oni. Ale hrál jsem spíš jako Rusové v té poslední třetině, no.

Tři minuty do konce. Reichel má konečně ostré brusle a drží puk.

Posledních pár minut se odehrává pouze tvrdý boj o střední pásmo.

Šmehlík dvě minuty před koncem vyhodil puk směrem k novinářům.

Paní Jágrová celý zápas diriguje českou enklávu na tribuně. 

Stračeno! Martin Straka nemá síly, ani Růžička. 50 vteřin do konce.

Hašek vyhodil puk na střídačku, ale naštěstí to není zdržování. Český brankář se taky dost hlasitě hádal s rozhodčím.

32 vteřin do konce, Rusové to zkoušejí bez brankáře. Reichel nabádá Rusy k tomu, aby šli hrát.

Lang to poslal na zakázané uvolnění a nás čeká posledních drsných 30 vteřin.

Ručinský dostal krosček do obličeje. Rusové se zakázaně uvolňují a Hašek už se raduje.

OTEVÍRÁMEZLATOUBRÁNUOLYMPIJSKÉHOTURNAJEJSMEOLYMPIJĚTÍVÍTĚZOVÉPŘEPIŠTEDĚJINYČESKÁREPUBLIKAPRÁVĚVYHRÁLAZIMNÍOLYMPIJSKÉHRYVLEDNÍMHOKEJI!

Pořád to funguje, pořád je to hezké i po těch letech. Záruba s Vichnarem slzí a mlčí.

Jaromír Jágr se mazlí s Dominikem Haškem.

Rusové konsternovaně sedí, jejich trenér cuká krkem jako Karel Havlíček.

Ty hovadooooo! Křičí někdo do ruchového mikrofonu. Tipuji to na Ivana Hlinku.

Osudové osmičky zahrály ve prospěch českého hokeje. Po několika promarněných olympijských pokusech to vyšlo v roce 1998 v čase 48:08.

Richard Šmehlík leduje ránu, kterou mu hokejkou pod okem způsobil nadšený Dominik Hašek v poslední vteřině zápasu. Robert Záruba říká, že vítězným únorem by mělo být navždy zváno vítězství v Naganu.

A to je ze zápasu všechno. Hráči si na krk pověsili zlaté medaile a vyrazili slavit do šatny, která se během pár minut zahalila do doutníkového dýmu a zalila šampaňským. Doma v Praze se zatím slavilo a následné pracovní pondělí bylo hodně bolavé.

Následoval fenomenální návrat zlatého týmu a jejich příjezd na Staroměstském náměstí. A legendární tisková konference, kde ze sebe nikdo z hráčů ani trenérů nedokázal vymáčknout kloudnou větu. Protože byli všichni úplně na plech.

Česká televize se po krátkém intermezzu ve studiu vrátila na medailový ceremoniál.

Medaile předává předseda MOV Juan Antonio Samaranch. Českým komentátorům přeskakují hlasy.

Týýývole hoši, to je krása, ozývá se z hlukového mikrofonu, zatímco hokejisté dostávají na krk ikonické medaile.

Já sem poslední, ty vole, směje se s Jirkou Dopitou František Kučera.

Ivan Hlinka slzí. A žvýká žvýkačku. Hokejisté se drží kolem ramen stejně, jako při semifinále s Kanadou. ČEKO, ČEKO, křičí japonské publikum. Hraje "píseň ze všech nejkrásnější" tedy česká státní hymna. 

Prorocký Petr Vichnar komentuje  celou situaci tak, že to byly "momenty, na které nikdy nezapomene". A má pravdu. I po 25 letech si tohle finále stále připomínáme. I když jsem obecně proti naganskému sentimentu, nemám nic proti tomu, když si ty momenty takto jednou za pět let připomeneme.

Naganské opojení vykřesalo v následujících třech letech, tedy 1999, 2000 a 2001 tzv. Zlatý hattrick, na který žádná jiná země na mistrovství světa nenavázala.

Ale pak taky roky hubené, kdy na zlatou medaili čeká český národní tým od roku 2010.

Z online reportáže je to ode mě už úplně všechno. Děkuji vám za pozornost. Byli jste, jako již tradičně, výborné publikum!