Martin Bartkovský: KVIFF zahájen. Crowe filosofoval, Vikanderová plakala, lidi dojal Bartoška

Jinak já mám svoje tradiční místo pod sochou. Mezi jeřábem České televize a zvukaři. Není to tu špatné. Marek Eben zatím představuje filmy a jejich poroty.

Doteď byl v zákulisí, ale je tu. Sál stojí a tleská.

„Filmaři jsou kronikáři. A jednou popíší i agresivitu jednoho státu vůči svému sousedovi. Ale budou mluvit i o naději,” zahájil Jiří Bartoška svou řeč.

Bude se oceňovat Alicia Vikander.

Alicia Vikander dostala cenu a dvě pusinky od Barťáka. Je velmi dojatá sestřihem Jana Matlacha, který se před předáváním promítl. Začíná klasicky. Že je to opravdu těžká cena!

Vikander je šťastná, že je zpátky ve Varech a v Česku, kde její kariéra začala. Její kariéra opsala prý nádherný kruh a konečně nám tu dneska večer může promítnout svůj film, ve kterém s ní hraje Jude Law.

Marek Eben: „Letos máme dobrý ročník."

Celý sál při narážce na film Russella Crowa lehl smíchy.

Bude další cena.

„MY NAME IS MAXIMUS DECIMUS MERIDIUS!" křičí Gladiátor z plátna v sestřihu Jana Matlacha.

Ko-neč-ně!

Ale filmy tam byly všechny a bylo to zase krásný, Matlach je česká národní kulturní památka a měl by být v UNESCO.

Má globus. Někdo v sále zakřičel „MAXIMUS“. Řeč si prý napsal na mobil, ale bylo by hloupé to číst. Vzdává poklonu festivalu.

„KVIFF šlape jako hodinky,“ říká.

“Čím jsem starší, tím víc miluji film. Někdy stačí jeden hlas, aby něco změnil. Hej, vy, filmaři v sále, snažte se, aby to byl váš sál” říká Russel Crowe a pokračuje, že to zkrátí. Trofej je těžká a on přišel hlavně kvůli muzice. “Doufám, že nepůjdete spát” zahlásil a pozval na koncert své kapely ve 22:45.

Marek Eben dělá humory na to, kdyby se nějaká žena cítila být mužem, že může navštívit i pánské toalety.

Mám mu říct, že tam ty hloučky lidí nechodí čůrat nebo raději ne?

Jiří Bartoška to zahájil. Týdenní maraton začíná. 57. MFF v Karlových Varech je tady a nic ho nezastaví.

Oficiální zahájení skončilo, teď by měla venku začít hrát Morcheeba. Probíhá bitva u mini rautu. Kozí sýr, pálivé guacamole a tatarák. Beru rychlé tři tataráky, jemně perlivou Mattonku a jdu se zchladit do deště ven.

„Venku je nějaká ta Morčíza,” říká paní v nádherných šatech a sune se ven. Klasické Vary...

„Musíme začít hrabat kámo,” říká jeden chlápek ve smokingu druhému.

„Počkej, jako prachy?” odpovídá ten druhý.

Klasické Vary...

Venku stále lije. Technici běhají po pódiu. I když jsou zdejší lidé nezmaři a jsou vyzbrojeni deštníky, bude to asi nejmenší publikum za hodně dlouhou dobu, pro které Morcheeba hrála.

Jiří Bartoška odpočívá, koncert místo něj zahajuje Kryštof Mucha a šéf Orlen Unipetrol Tomáš Wiatrak.

Po měsíci bez deště prší zrovna dneska.

Marek Eben věří, že nás Morcheeba zahřeje. A jdou na to.

Aha, tak podle členů kapely zjišťuji, že jsem dneska jezdil s kytaristou a basákem výtahem. To vědět! No nic.

Přichází i zpěvačka Skye Edwards. V klobouku. Tu bych ve výtahu poznal.

Prostranství před Thermalem se zaplnilo, je to dobré.

Zpěvačka se vlní. Lidé se vlní. Déšť je pryč!

Morcheeba na @KVIFF!

Ještě předtím, než se dozvíme, že Řím nebyl postaven za den, tu vlákno končím. Vary budou ještě dlouhé. Pokud byste chtěli, mohl bych vám v noci oglosovat, jak se nacpáváme na rautu a posloucháme Crowa s kapelou. Díky za pozornost. Byli jste, jako již tradičně, výborné publikum.