Čaputová pověří Fica sestavením vlády. S kým ji složí? Glosovali jsme slovenské volby
Parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Smer Roberta Fica, po sečtení 99 % okrsků má přes 22 % hlasů. Druhé Progresivní Slovensko získalo přes 17 %, těsně za ním je Hlas s necelými 15 %. Smer může složit koalici s rovněž levicovým Hlasem a nacionalistickou SNS. Lídr Hlasu Peter Pellegrini se však může přiklonit ke koalici s Progresivním Slovenskem a SaS. Prezidentka Čaputová již oznámila, že sestavením vlády v pondělí pověří Roberta Fica. Sčítání hlasů a povolební vyjádření politiků jsme sledovali online.
VLÁDU BUDE SESTAVOVAT FICO, ČAPUTOVÁ HO POVĚŘÍ ZÍTRA
K výsledku voleb se vyjádřila i dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Oznámila, že již zítra pověří Roberta Fica sestavením vlády. Ten se nejspíš pokusí oslovit jako první Hlas Roberta Pellegriniho.
DANKO JAKO KŮL V PLOTĚ, U MATOVIČE BODOVALI ROMOVÉ
Složením některých poslaneckých klubů výrazně zamíchalo kroužkování. Prefrenční hlasy například navodily situaci, kdy se SNS sice dostala do parlamentu, ale jediným jejím poslancem v poslaneckém klubu bude šéf strany Andrej Danko. Všechna ostatní psolanecká mísra obsadí kandidáti jiných stran a zástupci dezinformační scény. Nejsilnější složkou klubu "národniarů" bude antipotratová strana Život, která bude mít v klubu tři zástupci a její lídr Tomáš Tarabu může být nejsilnější postavou tohoto klubu. Dva zástupce bude mít i malá nacionalistická strana Národní koalice. Po jednom poslanci budou mít strany Vlast (založil ji exministr Harabín) a Hlas lidu. Samostatnou jednotkou budou dva výraznější dezinformátoři Pavol Lupkák a Petr Kotlár. Tenhle politický "pytel blech" může být černou můrou případné Ficovy koalice s Hlasem a SNS.
Stabilitu vlády méně ovlivní složení klubu OĽANO a přátelé, kde se také hodně skákalo. Z posledního místa tradičně kroužky do parlamentu vynesly kroužky voličů Igora Matoviče. Silnou pozic díky kroužkům ovšem získá i kvarteto poslanců rómské platformy uvnitř OĽANO "Pačivale Roma", Svými lídry budou v klubu zastoupeny i strany Za lidi (exkiskovci) a Nova (strana, kterou kdysi založil dnešní speciální prokurátor Lipšic). Dokonce sva zástupce si připsala silně katolická Křes´tanská unie Anny Záborské. Vraťme se ale k Romům v klubu. Jejich kampaň zřejmě vedlo k tomu, že koalice Igora Matoviče nadprůměrně v některých východoslovenských okresech, kde je více romských osad a silnější zastoupení této etnické skupiny. To může vysvětlovat překvapivé první místo OĽANO a přátelů v okresech Kežmarok a Košice-venkov.
PŘIBYLY HLASY ZE ZAHRANIČÍ, VÝSLEDEK NEZMĚNILY
Letošní slovenské volby jsou téměř kompletně sečtené. Započítáno už bylo i více než 58 tisíc hlasů ze zahraničí. Ty přidaly jedno procento k zisku Progresivního Slovenska, ale hlavní poměry nezměnily. Ficův Smer vyhraje téměř přesně o 5 procent a může hladce sestavit koalici s Hlasem a SNS. Dohromady budou mít 79 křesel. Antificovský tábor (progresivci, OĽANO, KDH, SaS) má naopak dohromady jen 71 poslanců.
Zbývá sečíst už jen několik málo okrsků, které už výsledek nemohou změnit.
Fico se vrací...
FICO VYHRÁL, MŮŽE VLÁDNOUT S HLASEM A SNS
Na Slovensku je nad ránem téměř sečteno, výsledky jsou po sečtení 98,98 % okrsků následující:
SMER - SSD 23,34 %
Progresívne Slovensko 16,95 %
Hlas 15,00 %
OĽaNO a priatelia 9,03 %
KDH 6,91 %
SaS 6,17 %
SNS 5,68 %
Další strany jako například Republika, Aliancia, Demokrati nebo Sme Rodina se do Národní rady nedostaly.
PROGRESIVISMUS JEN PRO MĚSTA
Ačkoli se vědělo, že Progresivní Slovensko je strana bohatších voličů z velkých měst, výsledek na venkově musí být pro PS zklamáním. Nyní vede kromě Bratislavy a jejího okolí jen v Košicích a těsně v okrese Skalica u hranic s Českem. V mnoha okresech je PS až na čtvrtém místě. V tomto směru jsou třeba české liberální strany typu Pirátů a STAN v regionech úspěšnější, propast mezi městy a venkovem není tak markantní.
POMŮŽE BRATISLAVA?
V Bratsilavském kraji i samotném hlavním městě není ale sečtena ještě ani polovin aokrsků. Všude jinde jsme nad 70 procenty a ve většině karjích nad 90 %. Progresivci ještě proto posílí, protože třeba v Bratislavě zatím mají 33 procent hlasů. Zda jejich posílení dokáže zároveň dostat SNS z parlamentu, je ale hodně nejisté.
Zatím jedeme k Ficově vysněné koalici.
PELLEGRINI PREMIÉREM?
Teď by nebylo od věci, vsadit si na Petera Pelelgriniho jako budoucího premiéra. Bez něj nikdo nemá většinu a jeho odstap od pvního Smeru a asi na konci druhého PS je stále relativně malý. On i Fico se teď modlí, aby se v parlamentu udržela SNS.
NOVINY SME MAJÍ JASNO: VYHRÁL FICO
Slovenský deník SME už na své stránky nasadil titulek: "Parlamentné volby vyhrá Smer, vládu bude zostavovať Robert Fico." Sečteno je 84 % okrsků, nacionalistická SNS je stále těsně nad 5 %.
PROGRESIVCI JSOU DRUZÍ
Po sečtení 87 % okrsků (nikoli hlasů, těch je méně) se Šimečkovo progresivní Slovensko dostalo před Hlas na druhé místo. Oba subjekty mají 28 mandátů. Ficova vysněná koalice Smer, Hlas a SNS má pohodlnou většiu 82 křesel. Pellegrini je jazýčkem na vahách.
ROZHODNOUT MŮŽOU KŘESŤANŠTÍ DEMOKRATÉ
Do slovenského parlamentu se po letech vrací Křesťansko-demokratické hnutí (KDH). Jelikož Směru, Hlasu a SNS budou chybět hlasy k většině, stejně jako opačnému táboru PS - OLANO - SaS, bude nejspíš rozhodovat, kam se přikloní KDH. Představitelé těchto stran se před volbami ostře vymezovali proti Progresivistům, takže pravděpodobněji vypadá koalice s Ficem.
MAĎAŘI JSOU VENKU, ALE SMER + HLAS MÁ 71
Teď je to hodně turbuletní. Maďraská Aliance klesla pod 5 procent a ani ona se už nezdvihne.
Nadějný večer pro antificovce se mění v noční drama. Smer a Hlas mají dohromady 71 mandátů a blíží se pomalu většině. S nacionalisty s SNS drží dokonce 82 mandátů. Druhý tábor má naopak jenn 68 mandátů. Liberální trojlístek Progresivci + Hlas + SaS má je 66 mandátů a k většině by potřeboval ještě konzervativní KDH.
SMER SE VYJÁDŘÍ AŽ PO POLEDNI
Volební štáb Ficova Smeru se rozpouští, politici se mají vyjádřit až po oficiálním vyhlášení výsledků, tedy kolem 1 hodiny odpoledne. Fico se za celý večer (a noc) nevyjádřil pro média, výsledky pro něj přitom nevypadají špatně. Končí i štáb Progresivního Slovenska, lídr Michal Šimečka se však vyjádřil na tiskovce, i on však chce počkat na úplné výsledky.
SMER + HLAS + SNS = 78
V tuto chvli ale vypadnutí Republiky ještě neznamená, že Robert Fico a jeho Smer nebude nejsilnější součástí vládní koalice. Společně Hlasem a SNS má nyní 78 mandátů. Antificovský tábor drží jen 63 křesel. Zbytek teď 8 mandátů, což je zisk maďarské menšinové Aliance. Ta by asi dokázala jít i s Ficem, protože je výrazně proorbánovská, ale podle vývoje sčítání asi brzo také klesne pod 5 procent, protože je mimo jiné slabá v málo sečtené Bratislavě. Aktuálně získává 5,07 %, ale to jí asi dlouho nevydrží.
O budoucí vládě hodně rohodne výsledek SNS, která se teď stabilizovala kolem 5,7 %.
Progresivní Slovensko je navíc už jen 3 tisíce hlasů a 0,3 % za Hlasem.
REPUBLIKA KONČÍ V PARLAMENTU
Tohle čekal málokdo. Hnutí Republika, o kterém jeho odpůrci mluví jako o "light fašistech", poprvé klesla pod 5 procent and tuto hranici se už vzhledem ke své struktuře voličů nevrátí. V parlemntu proto končí nejen kotlebovci, ale i jejich pragmatičtější odštěp.
MATOVIČ UBRAL ŠIMEČKOVI
Igor Matovič opět zabodoval v závěru kampaně. Excentrický a mnohdy agresivní politik působil jako radikálnější proti-ficovská volba než Progresivní Slovensko a nejspíš díky tomu může dosáhnout až na 10 %.
SULÍK NA RANČ NEPOJEDE
Sulíkova SaSka poprvé při sčítání dosáhla na 5 procent. Vzhledem k tomu, že je to strana, která je tradičně silnější ve větších městech, zdá se téměř jisté, že SaS bude v příštím parlamentu a její předseda Richard Sulík bude muset odložit svůj sen odstěhovat se na svůj australský ranč.
TAKŽE FICO?
Politici SMERU mezi novináře stále nevychází, ale ve stranické centrále teď musí panovat mnohem lepší nálada, než po zveřejnění prvních odhadů. Ty pozici socialistů zjevně podhodnotily. Při sečtené třetině hlasů to vypadá, že SMER si jde pro vítězství.
AKTUALIZOVANÁ PROJEKCE VÝSLEDKŮ: VYHRAJE SMER
Slovenská verze Deníku N upřesnil svůj odhad celkového výsledku, který vychází ze stavu sčítání a analýzy toho, jak se sčítání vyvíjelo na Slovensku v minulosti. Používá se podobný postup, jaký byl použit v českých prezidenstkých volbách.
Podle této metody by měl celkově vyhrát Smer s 21,5 %, druhé by mělo být s relativně velkým odstupem Progresivní Slovensko s 16,5 %, blízko za ním Hlas se 14,6 %. Do parlamentu by se dle projekce mělo probojovat i OĽANO + s 9,7 %, KDH s 6,7 %, maďraská Aliance s 6,5 %, SaS s 5,8 % a téměř úplně na hraně by byla SNS s 5,1 %. Tým Deníku N navíc předpokládá, že pod čáru ponoru se nakonec dostane Republika, která by měla získat jen 4,7 %.
Uvidíme, jak tato zajímavá metoda nakonec vyjde, protože na scéně je trochu jiná struktura slovenských politických stran než v minulosti, což může ovlivnit úspěšnost předpovědi.
SEČTENO 30 PROCENT OKRSKŮ: 1. SMER, 2. HLAS
Ani po sečtení 30 procent okrsků se výsledek sčítání příliš nemění. Stále vede Smer, který získává 24,72 % a postupně nepatrně klesá. Druhý je Hlas s 16,69 %, což také zanmená postupný pokles. Až třetí se stále drží Progresivní Slovensko, kterému teď "patří" 12,79 %, takže naopak postupně roste.V parlamentu by zatím bylo celke osm subjektů. Pod 5 procenty je stále pravicově liberální SaS Richarda Sulíka, i když se pomalu k této hranici blíží. Stále se v parlamentu drží maďarská a proorbánovská Aliance s 5,85 %.
V BRATISLAVĚ SEČTENO JEN PROCENTO
Při čtení výsledků je třeba zdůraznit, že zatím nejsou započteny skoro žádné hlasy z Bratislavy. Tam je sečteno jen 1,2 % okrsků. Progresivní Slovensko tam zatím vede s 28 %, což až tak drtivý náskok v metropoli není. Je ale pořád brzo na předpovědi.
SULÍK JE NAPŘED
Předseda SaS Richard Sulík už pogratuloval k vítězství a „impozantnímu výsledku“ Progresivnímu Slovensku. Výhra PS ale zatím vůbec není jistá. Sulík v debatách působil tak, že se Progresivistům skoro vnucuje do koalice, například říkal, že by byl poctěný, kdyby ho Šimečka pozval do vlády. V duchu sbližování s PS důsledně pokračuje i o volební noci.
KDE TO VÁZNE?
Jsou zhruba tři hodiny po uzavření volebních místností (s výjimkou dvou), nicméně Slovenský statistický úřad má stále spočítáno 23 procent okrsků. Nicméně v nich je sečteno jen 309 tisíc hlasů, tedy zhruba 10 procent z očekávaného počtu voličů. V roce 2021 bylo v České republice zhruba po třech hodinách jasné jak to dopadne, na Slovensku není jisté vůbec nic. Na jedné straně jsou exit polly a na straně druhé průběžné výsledky. Ve vzduchu visí otázka, kde to vázne a proč sčítání neprobíhá rychleji. Jistě, na Slovensku je volební okrsek celá republika, nicméně ve světle pomalosti sčítání zdejších statistiků je Český statistický úřad jeví jako TGV.
PŘEKVAPIVÍ MAĎAŘI
Zatím to vypadá na jedno velké překvapení: do parlamentu se může dostat maďarská strana Aliancia. Jak je to možné? Slovenští Maďaři si zjevně ze dvou národních stran masivně vybrali právě Aliancii. Ta má zatím necelých 6 %, kdežto druhá maďarská kandidátka "Modrí, Most-Híd" má jen 0,3 %, což je pro ně obrovské fiasko. Aliancia si naopak vede dobře. Například v okresu Dunajská Streda, kde jsou Maďaři většinou, získala dokonce přes 50 %. Krajani tak poslechli Viktora Orbána, který říkal, že "Maďaři na odtržených územích musí držet spolu."
DOBUDOU PROGRESIVISTÉ BRATISLAVU?
Pokud se mají naplnit odhady exit pollů o vítězství Progresívneho Slovenska, musel by být finiš Šimečkovců skutečně drtivý. Vše nyní záleží především na Bratislavě. Pokud se tamní elektorát masivně rozhodl podpořit PS, mohou progresivisté stále zvítězit.
PROJEKCE: VYHRAJE FICO, RADIKÁLOVÉ MIMO PARLAMENT
Kromě exit pollu existuje už i projekce slovenského Denníku N, která z dosavadních výsledků a trendu stran propočítává konečné. Dle nich by měl zvítězit SMER se 21 % a PS by získalo jen 16 %. Dle projekce by se překvapivě dostala maďarská Aliancia. A šokující by bylo vypadnutí SNS i Republiky, tedy obou krajně pravicových stran, u kterých se čekalo víc. Dle projekce je však reálné.
PŘEDČASNÁ RADOST PROGRESIVISTŮ?
I když Progresivnému Slovensku přiřkly vítězství oba zveřejněné exit polly, Šimečkova partaj je při patnácti procentech sečtených hlasů stále třetí a kromě SMERU zaostává i za stranou HLAS. Voličským jádrem PS jou liberálové z velkých měst a na sečtení těchto okrsků se stále čeká, přesto to vypadá, že pokud se vůbec PS podaří zatím značný náskok Roberta Fica stáhnout a přeskočit, bude rozdíl mezi prvním a druhým místem spíše v desetinách procent, než v celých procentních bodech. To by progresivistům dále ztěžovalo povolební pozici. Jako stále pravděpodobnější se tak jeví varianta, že volby u východních sousedů skončí patem.
KDO JAK VOLIL?
Podle exit pollu pro TV Markízu vyhrálo Progresivní Slovensko mezi učiteli, lékaři, rodiči na mateřské dovolené, ale hlavně mezi studenty, kde získalo dokonce 50,2 % a druhý Smer jen 10 %. Progresivci také vyhráli mezi vysokoškoláky.
Smer naopak vyhrál mezi všemi dalšími vzdělanostními skupinami. Mezi důchodci dominoval s téměř třetinou hlasů. Nejlépe uspěl také mezi policisty a státními úředníky.
Republika skončila třetí mezi policisty a porazila zde i progresivce. Zajímavé je také druhé místo koalice Igora Matoviče mezi voliči se základním vzděláním.
BLÍŽÍ SE PROPAD REPUBLIKY?
V exit pollu má sice radikální Republika přes 6 %, zatím však balancuje na hraně 5 % a s většími městy bude spíš klesat. V průzkumech přitom měla i kolem 10 %. Skončit mimo parlament by pro Republiku byl velký neúspěch.
CO UKAZUJÍ EXIT POLLY
Progresivní Slovensko Michala Šimečky by mělo vyhrát, ale pozor, před třemi roky tato strana měla v exit pollech více procent než v reálně sečtených výsledcích. Pravděpodobný vítěz voleb ale nebude mít lehké sestavování vlády.
Druhý Ficův Smer bude mít zřejmě horší výchozí pozici k sestavení většinové vlády než Progresivní Slovensko. Druhé místo by pro ni navíc bylo zklamáním.
Méně hlasů než očekávala, získala zřejmě i Pellegriniho strana Hlas, která ale podle jednoho z exit pollů může hrát důležitou roli při sestavování koalice, ačkoli skončila s velkým odstupem třetí.
Matovič to zřejmě všemi dryáčnickými metodami opět dal, přeskočil s rezervou hranici pro koalice (7 %) a bude v parlamentu, což by byl po tom všem, jak vládl a rozbíjel vlastní koalici, značný úspěch.
Podobně by mohl slavit i další rozbíječ poslední politické vlády Richard Sulík a jeho SaS. Ta je v obou exit pollech pohodlně nad pěti procenty.
To platí i pro Uhríkovu protestně nacionalistickou Republiku, která asi čekala více, ale na rozdíl od kotlebovců, od nichž se oddělila, by měla být v Národní radě.
Po osmi letech se do parlamentu zřejmě vrací KDH, což by byl triumf současného šéfa křesťanských demokratů Milana Majerského.
Třást se naopak musí ještě Dankova nacionalistická SNS, jejíž návrat do parlamentu po čtyřech letech je zatím 50:50.
Naději ještě mohou živit i menšinoví Maďaři z Aliance, kteří jsou na dostřel od 5 %.
Mimo jsou subjekty expremiérů Hegera i Dzurindy, Kollárova Sme rodina i vše ostatní menší strany, včetně kotlebovců.
PRVNÍ REÁLNÉ VÝSLEDKY. VEDE SMER
Bylo sečteno prvních 5 procent hlasů (spíše tedy okrsků). jsou to první reálné výsledky, ale nesmíme zapomenout, že to není příliš reprezentativní vzorek. Jedná se totiž o nejmenší venkovské volební okrsky.
Proto podle očekávání vede Smer s 26,42 %, druhý je zatím Hlas s 18,91 % a až třetí "vítěz" exit pollů Progresivní Slovensko s 9,38 %. V parlamentu by bylo aktuálně osm stran. Na rozdíl od exit pollů by se nedostala "městská" SaS Richarda Sulíka a nahradila by jí maďarská menšinová Aliance.
Musíme si ale počkat na větší okrsky a větší procento sečtených hlasů.
ČESKÉ POLIBKY SMRTI
Do předvolební kampaně významně zasáhli někteří čeští politici. Bývalí exprezidenti Klaus a Zeman upjatě vyjádřili podporu Robertu Ficovi. Šéf ANO Andrej Babiš udělal to samé a vymezil si proti Progresivnému Slovensku. Jak vidno mnoho Slováků knížecí rady z Prahy či Průhonic absolutně nezajímají. Respektive zapůsobily jako polibky smrti. A to už ani nemluvě o zdravici nějakého bývalého premiéra Paroubka. Ten je bez koalice s Marťany už jen stínem své někdejší buldozeří síly...
PORAŽENÝ OTEC 13 DĚTÍ S 11 ŽENAMI
Mnoho věcí je stále otevřených, jedna je ale už skoro jistá. Hlavním poraženým je strana Sme rodina a její lídr Boris Kollára. Strana předsedy parlamentu se podle exit pollů dostala jen na 2,5 až 3 procenta a skončí s odstupem mimo parlament.
SOROS NEBO JEŠTÍRCI?
Pokud skutečně Progresívne Slovensko ve volbách zvítězí, koho slovenská (a česká) národovecko-konspiračně-proruská scéna obviní ze zosnování volebního podvodu? Soroše? Ilumináty? Ještírky ze souhvězdí Alfa Centauri? A co naměří svým dozimetrem mudrc Kobza, toho času poslanec? Bude to ještě zábavné.
PODLE SLOVENSKÉ TELEVIZE BUDE PAT
Průzkum u volebních místností pro Slovenskou televizi RTVS větší složitější situaci v parlamentu.
Neficovský čtyřlístek Progresivní Slovensko, OĽANO, SaS a KDH má 75 křesel.
Stejný počet 75 křesel by ovšem získala i čtveřice ficovských potencálních partnerů Smer, Hlas, Republika a SNS.
VÍTĚZ BEZ VĚTŠINY?
Pokud by exit poll Markízy odpovídal realitě, nesložila by případná koalice PS, Hlasu a Sulikovy SaS většinu. Tato trojkoalice by měla přesně polovinu poslanců Národní rady. K většině by tak potřebovala ještě doplnit o konzervativní KDH.
DRUHÝ EXIT POLL: VYHRÁLO PROGRESIVNÍ SLOVENSKO, OSM STRAN V PARLAMENTU
Strana Michala Šimečky Progresivní Slovensko mělo zvítězit i podle exit pollu pro RTVS. Podle něj by ale v parlamentu mělo být 8 stran, včetně Slovenské národní strany, kterou Markíza z parlamentu vyřazuje.
Progresivní Slovensko 20,0 %
Smer 19,1 %
Hlas 11,2 %
OĽANO a přátelé 9,5 %
SaS 6,4 %
KDH 6,4 %
Republika 6,1 %
SNS 5,4 %
PODLE EXIT POLLU MARKÍZY BY ŠLA SESTAVIT KOALICE BEZ FICA
Smer, Hlas a Republika totiž nemá většinu v parlamentu, když je SNS mimo parlament.
Protificovská aliance Progresivní Slovensko, OĽANO, SaS a KDH má 77 křesel a většinu dvou křesel v parlamentu.
Liberální koalice Progresivního Slovenska, Hlasu a SaS by naopak většinu nezískala a musela by přibrat do hry i konzeervativně katolické KDH.
Ale pozor jsou to stále jen odhady, respektive průzkumy u volebních místností.
ODTAJNĚNÝ EXIT POLL MARKÍZY, VÍTĚZEM MÁ BÝT PROGRESIVNÍ SLOVENSKO
23, 5 % PROGRESIVNÍ SLOVENSKO
21,9 % SMER
12,2 % HLAS
8 % OĽANO A PŘÁTELÉ
6,4 % pravicově liberální SAS
6,0 % nacionalistická REPUBLIKA
5,3 % křesťanskodemokratické KDH
4,4 % nacionalistická SNS
4,3 % menšinová maďraská ALIANCE
3,0 % DEMOKRATÉ
PROPADLO JEN 17 %?
Podle exit pollu televize Markíza propadlo tentokrát jen přibližně 17 %. Ovšem za předpokladu, že Matovičovo OĽANO má v odhadu 8 % a jeho procenta nepropadla. V opačném případě mimo parlament zůstalo až 23 procent hlas, tedy skoro každý čtvrtý voličský hlas...
MINULE PROPADLO 28 % HLASŮ. KOLIK TENTOKRÁT?
Při volbách v roce 2020 na Slovensku dostaly 28 % hlasů strany, které skončily mimo parlament. V Česku to bylo nejvíce v roce 2021, ale jen kolem 20 %. Slovenských 28 % je skutečně mimořádné číslo. I letos ale může propadnout spousta hlasů - OLANO potřebuje 7 % a dle průzkumů bylo na hraně. Kolem 5 % balancuje pravicová SaS, radikální SNS, křesťansko-demokratická KDH, Hegerovi Demokrati, Kollárova Sme Rodina i maďarská Aliance.
MÁ 23 % MATOVIČ? NĚKTEŘÍ PŘÍZNIVCI TOMU VĚŘÍ
Podle televize Markíza si někteří lidé ve volebním štábu Matovičovy koalice OĽANO a přátelé myslí, že těch 23 procent ve slepém exit polu možná patří právě nim...
Jaký šéf, takoví příznivci....
PAT NA OBZORU?
Spekuluje se, že osm procent ve slepém exit pollu Markízy by mohlo patřit OLANO expremiéra Matoviče. Podle slovenského sociologa Samuela Abraháma by nečekaně silný finiš Matoviče mohl přispět k volebnímu patu. S chaotem Matovičem do koalice nepůjde ani PS a už vůbec ne SMER, s jehož špičkami se Matovič nedávno porval.
MARKÍZÁCKÝ EXPERIMENT S ODHADEM
Televize Markíza ale reaguje na prodloužení moratoria nečekaným a trochu kontroverzním rozhodnutím. Výzkum od volebních místností (exit poll) zveřejní TV Markíza už ve 22:00. Ukáže ale pouze sloupcový graf s procenty, u nichž nebudou připsané strany. Říkají tomu "fantómový exit poll". Uvidíme, co na to řekně volební komise, protože i tohle může ještě ovlivnit voliče v komisích, kde se bude kvůli přerušení voleb hlasování prodlužovat.
KDO VYHRÁL? TĚŽKO ODHADNOUT
Je vidět, že pdole exit pollu obě největší strany nabalily mnoho hlasů ze svého tábora, protože ani jedna neměla dle odhadů nad 20 procenty. Kdo je první a kdo druhý? Velký odstup třetího v řadě (zřejmě Hlasu) naznačuje, že to může být Smer, který odebral hodně hlasů právě od Hlasu. Ale kdo je vítěz také hodně souvisí s tím, které dvě strany jsou pod 5 procenty. Je to Sas, co pomohlo k vítězství Progresivního Slovenska? Nebo SNS, která vystřelila propadem k vítězství Smer. Všechno je stále možné...
KDO JE KDO VE "FANTOM" ODHADU?
23, 5 % vítěz - to musí být Smer nebo Progresivní Slovensko
21,9 % - to bude druhý z této dvojičky
12,2 % - zřejmě nepříliš povzbudivý výsledek Pellegriniho Hlasu
8 % - zřejmě na psolední chvíli posílený Matovič a jeho OĽANO a přátelé by byli v parlamentu, ale může to být i překvapivě silná Republika nebo SNS
6,4 % - slabý Matovič mimo paralment nebo jedni z nacionalistů (SNS či Republika)
6,0 % - asi zbývající strana z této trojičky
5,3 % - KDH po sedmi letech v parlamentu nebo těsná záchrana Sulíkovy liberální SaS
4,4 % - Sme rodina milovníka Borise Kollára mimo parlament nebo druhý z dvojice KDH či Sas
4,3 % - tohle bude asi nespíše Sme rodina, nebo nakonec vyhořeli jedni z nacionalistů
Může to být i vše jinak, ale výsledek voleb ovlivní, kdo je kdo v první nejasné (8 %, 6,4 % a 6 %) a druhé nejasné trojici (5,3 %, 4,4 %, 4,3 %).
KANĚC FILMA
Volby skončily. Vydá se Slovensko do náruče genocidního Putinova Ruska, nebo setrvá na prozápadním kurzu? O nic menšího se u sousedů nehraje.
SEDM STRAN V PARLAMENTU?
Podle "slepého" exit pollu televize Markíza se do parlamentu dostalo zřejmě sedm stran. Vítěz by měl mít přes 23 %, druhý nad 21 %.
SLOVENSKO U SNĚDENÉHO KRÁMU
Slováci volí v hospodářských poměrech, kdy se zpravidla střídají vlády. Dobře jim momentálně opravdu není. Poslední čísla o inflaci v EU jim ukazují skoro na devět procent, což je nejvyšší růst cen mezi zeměmi platícími eurem. A pokles je zřetelně pomalejší než v Česku.
Také naše rozpočtové problémy nám mohou závidět. Letos očekávají deficit celých veřejných financí kolem šesti procent HDP, což je přepočteno na české poměry zhruba 450 miliard korun a státní dluh je kolem 58 procent HDP, zatímco nás kolem 44.
Navíc vyhlídky nic moc. Země je ještě výraznějším autolandem než Česko. Vyrábějí více než 180 automobilů na tisíc obyvatel a problémy přicházející s elektromobilitou je mohou mohutně zasáhnout, aniž by měli odpovídající náhradu.
Jednu výhodu však přece jen mají. Před pár dny byl do plného komerčního provozu uveden do provozu nový blok jaderné elektrárny v Mochovcích, který pokryje 13 procent spotřeby elektřiny na Slovensku a země se stala z importéra exportérem energie. Každopádně vládnutí v příštích pár letech tam nebude žádný med.
OBRAT NA VÝCHOD NEBUDE
Volby za řekou Moravou končí a než budou známy výsledky je dobré zmírnit emoce v Česku, kde je rozhodování Slováků vnímáno jako osudový okamžik na jejich cestě mezi východem a západem, kdy Putin může získat nového spojence v EU po Orbánovi. Ve skutečnosti jde o volby Slováků o Slovensku. A to i v případě, že by vyhrál Róbert Fico, což je prototyp východoevropského populisty vybaveného mimořádnými politickými předpoklady.
Slovensko je zemí, kde provázání politiky a byznysu je i na naše poměry a domácí zkušenosti nevídané. Fico umí se svými oligarchy hovořit a oni umí hovořit s ním. A nikdo z těch oligarchů nemá byznys v Rusku, ale všichni ho mají v západní Evropě. Obrat na východ prostě nebude, jakkoli je současná rétorika hrající na strach z války na Ukrajině jiná. Nakonec i když se Fico stal poprvé premiérem a porazil reformátora Dzurindu na kritice jeho reforem, nechal je nakonec dlouho žít. Jestli s Ficem nějaký obrat hrozí, tak je to směrem na jih. Na Balkán a s tím spojená válka o ovládnutí bezpečnostních a silových složek, které momentálně spolu nemilosrdně válčí. Nic hezkého, ale z hlediska našich zájmů nic podstatného.
ČERNÉ VYHLÍDKY
Ať už dopadnou volby jakkoliv, Slovensko zřejmě nečeká klidná budoucnost, Pokud by se liberálům přeci jen podařilo sestavit vládu, můžeme u východních sousedů do několika měsíců očekávat protivládní protesty, podobné těm, jež zažívá v posledním roce i Česko, jen mnohem masivnější a s ještě extrémnější rétorikou. Vláda Roberta Fica, zejména pokud povládne s fašisty, by zase mimo jiné zapříčinila nárůst fenoménu, který Slovensko mimořádně tíží už teď: masový odchod mladých a vzdělaných lidí do zahraničí.
HISTORICKÁ LAŤKA
Pozorovatelé zmiňují vysokou volební účast. Zatím tu největší měly v historii samostatného Slovenska volby v roce 1998 – úžasných 84,24 procenta. A jak už jsme se tu zmínili, tehdy slovenští voliči smetli mečiarismus.
PRŮZKUM VS. REALITA: JAK TO VYŠLO MINULE
Na Slovensku vznikají průzkumy přímo od volebních místností, takzvané exit polly. Jak moc se trefily v minulých volbách roku 2020? Podívejme se na tehdejší průzkum agentury Focus pro Televizi Markíza:
ODHAD FOCUS
OLANO 25,8 % / realita 25,02 %
SMER 14,9 % / realita 18,29 %
PS/SPOLU 9,7 % / realita 6,96 %
SaS 8,3 % / realita 6,22 %
Za ľudí 7,8 % / realita 5,77 %
Sme rodina 7,5 % / realita 8,24 %
ĽSNS 6,5 % / realita 7,97 %
KDH 5,1 % / realita 4,65 %
Co z toho vychází? Odhad minule téměř přesně trefil výsledek Matovičova OLANO, o čtyři procenta jinak však vyšel Ficův SMER. Zároveň exit poll počítal s tím, že do Národní rady projde Progesivní Slovensko a KDH, obě strany se ale těsně nedostaly. Exit poll tedy dává dobrý celkový obraz, na přesné výsledky je však potřeba čekat do rána.
NEBO ROZHODNOU PRVOVOLIČI?
K urnám dnes na Slovensku mohlo přijít také 180 tisíc prvovoličů, kterým bylo 18 let od posledních parlamentních voleb v únoru 2020. Jejich volební účast či neúčast může také volebním výsledkem notně zamávat. Půjde ovšem také o to, kteří prvovoliči dnes odvolili. Mezi mladými má totiž velkou podporu jak levicově liberální Progresivní Slovensko, které dominovalo ve studentských volbách, tak některé krajně pravicové subjekty.
NIKDO NEODSTOUPIL
Závěr kampaně na Slovensku byl také ve znamení výzev, aby slabší strany, které mají jen teoretickou šanci na vstup do parlamentu, z voleb odstoupily a vyzvaly své příznivce k volbě silnějších, názorově blízkých stran.
Antificovský tábor tlačil zejména na Demokraty Eduarda Hegera a spojení stran Most a Modří, které je spojené se jménem dalšího expremiéra Mikuláše Dzurindy. Lídr nacionalistické Republiky zase vyzýval menší národně orientované subjekty, aby hodily ručník do volebního ringu.
Teď už víme, že nikdo výzvám nepodlehl a žádná strana z voleb neodstoupila.
OD NITRY IDE VLAK, SEDÍ NA ŇOM MILAN UHRÍK
Divokou, či spíše hnědou kartou voleb, jsou fašisté z hnutí Republika. Volební štáb mají v Nitře. Stranu vede Milan Uhrík, odštěpenec od kotlebovců, kteří se hlásili k politickému odkazu Slovenského štátu a jeho představitelů, zrádců Československa a kolaborantů s Hitlerem. Neonacistů je dost i v současném vedení Republiky. Partaj v průzkumech oscilovala mezi pěti a deseti procenty preferencí. Za časů Jozefa Tisa se na Slovensku zpíval děsivý popěvek “Od Žiliny ide vlak, sedí na ňom Šaňo Mach. Všetci Židia utekajú, majú veľký strach.” Pokud Republika uspěje, bude se nitranským štábem ozývat nad ránem něco podobného? Snad jen s tím rozdílem, že jméno vlastizrádce Macha bude nahrazeno jménem šéfa partaje Uhríka?
LIBO GULÁŠEK?
Klasická gastronomická poučka praví, že menu by mělo obsahovat jednoduché a srozumitelné názvy jídel. Podnikům, které lákají na Čochtanovo překvapení, Brašnu pana lesního a Hraběnčin mls je lépe se vyhnout. V politice platí něco podobného. Od stran s názvy jako Republikánská, Komunistická či Sociálně-demokratická aspoň tušíte, co asi čekat. Ale na Slovensku teď Obyčejní lidé soupeří se Sme Rodina, o hlas voličů usiluje Hlas i Modří a nad vším se vine Most. Jaký koaliční guláš může vzniknout z těchto přísad? Ovšem my Češi jsme asi ti poslední, kdo se na Slováky mohou v této problematice povyšovat, že ANO.
ROZHODNE O VÝSLEDKU BRATISLAVA? PODOBNĚ JAKO V ČESKU PRAHA?
Také na Slovensku bývají velké rozdíly ve výsledcích voleb podle jednotlivých regionů. Vše může v závěru sčítání změnit výsledek z metropole Bratislavy. Například u nás koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) měla na celostátní úrovni v roce 2021 zisk 27,79 procenta, ale v Praze to bylo až 40,02 %, zatímco u hnutí ANO to bylo v Česku 27,12 procenta, ale v hlavním městě jen 17,46 %. Bude podobný nepoměr pro Ficův Smer-SD a liberální Progresivní Slovensko a rozhodne sčítání v Bratislavě?
ODHADY VOLEBNÍCH VÝSLEDKŮ BUDOU PO 22:45. JAK MOC BUDOU PŘESNÉ?
Exit polly, tedy odhady volebních výsledků, budou podle prodlouženého moratoria zveřejněny na Slovensku po 22:45. Soukromá televize Markíza je dělala ve spolupráci s agenturou Focus a státní RTVS s agenturou Median SK. Tyto odhady bývají poměrně přesné a většinou se nemýlí více než o 2 procenta. Ovšem deník Sme připomíná, že už se v minulosti objevily i exit polly, které se se mýlily dost výrazně. Tak uvidíme...
PĚT MINUT NAVÍC
Slovenské vollby nás budou s prvními výsledky napínat ještě o dalších pět minut déle. Kvůli přerušení voleb z důvodu tragického úmrtí jednoho staršího voliče ve volební místnosti v Povážském Podhradí a s tím souvisejícím přerušení voleb v tomto okrsku prodloužila volební komise moratorium na zveřejňování výsledků o pět minut, nyní už na 22:45. Bude se to týkat i exit pollu, tedy výsledku průzkumu sbíraného dnes u volebních místností, který chystá například televize Markíza.
Zajímavé bude během těchto "prodlužovacích" 45 minut sledovat náladu ve volebních štábech, které možná již budou něco vědět. Nedávno se to stalo při volbách v Polsku, kdy se ve vítězné straně slavilo ještě před prvními výsledky a během také prodklouženíého mkoratoria, protože se zde rozšířil dopředu výsledek exit pollu.
JUBILEUM MEČIAROVA KONCE
V mimořádně vypraveném vlaku z Prahy do Bratislavy, který vezl převážně mladé Slováky k volbám, jel i Ondrej, jehož - jak ho cituje slovenský Denník N - znepokojuje doma příklon k fašismu a dodává, že by se nerad vrátil do dob Mečiara. A přitom je to už čtvrt století (30. září 1998), kdy se tento kontroverzní politik, premiér, někdy i přezdívaný Lukašenko na Dunaji, rozloučil památným zpěvem z televizní obrazovky: „S Pánom Bohom, idem od vás, neublížil som, neublížil som žiadnemu z vás.“
BABIŠ OBJÍMAL MATOVIČE, DNES CHCE LÍBAT FICA
Andrej Babiš udělá cokoli, kdekoli a kdykoli. To platí i pro jeho vztahy se slovenskými politiky. Když přijela neřízená střela slovenské politiky Igor Matovič 3. června 2020 na první návštěvu ve funkci premiéra na návštěvu Česka, tak Babiš ho objímal. Chyběl jen polibek, ale to tehdy nešlo, protože politici měli na tváři covidové roušky. Babiš chce teď ale objímat Roberta Fica. Pokud ten vyhraje volby, tak snad dojde i na polibek soudružský, vždyť Babiš byl v totalitní komunistické straně od roku 1980, Fico od roku 1987.
NEŽÁDOUCÍ OSOBA JAKÉKOLI KOALICE? EXPREMIÉR MATOVIČ
Zdá se, že personou non grata (nežádoucí osobou) všech koalic, které vzniknou po slovenských volbách, je expremiér Igor Matovič z hnutí OĽANO. Alespoň to tak všichni říkají. Pro někoho je přijatelný i ultranacionalista Uhrík či zprofanovaný Fico, ale Matovič, který v roce 2020 vyhrál volby, nikoli. Není se čemu divit, je to člověk s kterým se nedá spolupracovat, který se chová, jako kdyby ztratil rozum. A uvidíme, zda se jeho koalice vůbec dostane do parlamentu.
HRABĚCÍ RADY
Vedle expremiérů Paroubka, Babiše a bývalých prezidentů Klause a Zemana podpořil včera na poslední chvíli Ficův Směr i další velikán české politiky, nikdo jiný, než zámecký pán Matěj Stropnický. Stropnický by Fica (být Slovákem) prý volil proto, že "jím navrhované úspory se nedotknou životní úrovně lidí." Někdejší předseda Zelených tedy věří na politické zázraky, při nichž škrty nikoho nebolí. Pan Fico by se ale měl mít na pozoru. Podpora, vyjádřená Matějem Stropnickým, je v českém kotextu známá jako extrémnější varianta proslulého Zemanova polibku smrti.
TAK NA EX, PÁNOVÉ!
Expremiér Babiš Slovákům doporučil, aby raději volili SMER expremiéra Fica než Šimečkovo Progresivní Slovensko. Podobně drží expremiéru Ficovi volební palečky i exprezidenti a expremiéři Klaus a Zeman či expremiér Paroubek. Ti naši seniorní ex mají možná, kdoví, pocit, že Ficův návrat je odvozeně jakýmsi jejich pomyslným návratem. Není.
Tak na ex, pánové!
P.S. Budoucí exprezident, současná hlava státu Petr Pavel si mohl lehký ponor do slovenských politických vod také odpustit
SLOVÁCI TO UMÍ. MY SNAD NE?
Ke korespondenční volbě ze zahraničí se letos zaregistrovalo 73 tisíc Slováků, téměř dvě procenta z celkového počtu voličů. Rádio ráno hlasilo, že hlas poslalo přes padesát tisíc z nich. Češi, na rozdíl od nich a většiny občanů EU, tuhle možnost stále nemají - nepovolují ji spolu s námi už jen v Chorvatsku, na Maltě, na Islandu a ve Francii, tam ovšem se dá ze zahraničí volit přes internet. On takový volební výlet třeba studenta v USA k volební urně na velvyslanectví může trvat i dva dny a stát nemalé peníze. Český návrh zákona je už zhruba dva roky zaparkovaný v parlamentu, nelíbí se ANO ani SPD anebo kdysi komunistům. Můžeme třikrát hádat proč.
MLADÍ LIDÉ JSOU NA KANDIDÁTKÁCH JEN MINIMÁLNĚ
Ve slovenských předčasných parlamentních volbách je na kandidátkách pouze 7 procent lidí mladších 30 let. Z celkového počtu 2 669 kandidátů je to pouze 184 lidí. Jako kdyby tato věková kategorie strany nezajímala. Navíc jsou většinou na místech, kde prakticky nemají skoro žádnou šanci se do parlamentu dostat. Do 30. místa na kandidátce má nejvíce mladých lidí nacionalistické hnutí Republika a to tři. Levicové liberální Progresivní Slovensko, jeden z favoritů voleb, má takového prvního člověka až na 29. místě kandidátky.
NA SLOVENSKU VĚŘÍ ŠÍLENÝM KONSPIRACÍM I MLADÍ LIBERÁLOVÉ
Agentura Focus udělala v srpnu na Slovensku průzkum o konspiračních teoriích mezi mladými lidmi ve věku 18-25 let. Že jim nejvíce věří voliči extremistického hnutí Republika nebo příznivci Ficova Smeru, tolik nepřekvapuje. Ale věří jim i část mladých příznivců liberálního Progresívneho Slovenska (PS). Například 17 % podporovatelů PS věří, že vlády utajují existenci mimozemšťanů a 28 % z nich si myslí, že válečný prezident Tiso nenese žádnou odpovědnost za deportace Židů. A to už je pořádná ostuda.
SLOVÁCI CHODÍ VŽDY VOLIT V POMĚRNĚ VELKÉM POČTU
V mnoha zemích bývá volební účast nevalná. Na Slovensku to ale není žádná katastrofa. V minulých volbách do Národní rady (parlamentu) volilo v roce 2020 téměř 66 procent voličů. Rekord byl u našich sousedů zaznamenán v roce 1998 kdy odvolilo až 84,24 procenta oprávněných voličů. Nejméně to bylo v roce 2006, kdy jich přišlo 54.67 procenta. Letos se podle expertů očekává účast kolem 65 procent. Ve většině regionů Slovenska je dnes počasí dobré a není takové horko jako v minulých dnech. I to je příznivá situace.
VOLEBNÍ PRODLOUŽENÍ
Dnešní napínavá volební noc bude ještě delší, než se čekalo. Slovenská volební komise totiž rozhodla, že volební moratorium na zveřejňování výsledků i průzkumů bude prodlouženo do 22:40. Důvodem je prodloužení voleb v jednom z okrsků v bratislavské Petržalce, kde zdravotně zkolaboval člen volební komise a na 40 minut se tam volby přerušily.
DEBATY JEN PRO FAVORITY
V lednu leckdo kritizoval české televize za obsazení debat před prezidentskými volbami a za rozdělování na "slabší" a "silnejší" kandidáty. Slovenské televize k parlamentním volbám přistoupily podobně: na Jojce vystoupili jen čtyři a na veřejnoprávní RTVS dokonce jen tři nejsilnější kandidáti dle průzkumů.
ČAPUTOVÁ VE FRONTĚ
Končící prezidenta Zuzana Čaputová odvolila ve volební místnosti v Pezinku. U voleb nepředbíhala a vystála si frontu jako každý volič. Ať kdokoli kritizuje Čaputovou třeba za nezvládnutí letošní vládní krize, tahle civilní politika a normální vystupování se budou zpětně hodnotit jako její velký přínos. Neřekla sice, koho bude volit, ale je to asi jasné: svoji bývalou stranu Progresívne Slovensko.
MYŠI BY VOLILY KOČKY, TO DÁ VOLEBNÍ ROZUM
Ekonomové se pozastavují nad tím, že ačkoli je slovenský schodek veřejných financí nejvyšší z EU, kandidující strany voličům před volbami neprozradily, co s ním konkrétně chtějí dělat. Snad jen strana Sloboda a solidarita Richarda Sulíka (to je ovšem ten pán, který rád rozbíjí vlády, v nichž sedí) ví, jak na to, ale její podpora je pouze jednociferná. Naopak lídři dál slibují hory doly, přičemž už nedopovídají, kde na to vezmou. Jenže, když ono to slibování na voliče pořád zabírá, že?! Čím víc slíbíš, tím větší sukces máš. Nic nového na politické planetě. Jak říká jeden z klasických kreslených Kantorkových vtipů, v němž povídá myška myšce: „Budu volit kočky, slibují, že nebudou chytat myši“.
„ODTRŽENÝ“ PARLAMENT ZASE BEZ MAĎARŮ
Téměř 10 % obyvatel Slovenska tvoří maďarská menšina. Přestože má například svůj úspěšný fotbalový klub (DAC Dunajská Streda), politicky je v krizi. Slovenské Maďary provází vleklé spory a letos jdou do voleb ve dvou různých stranách - Aliancia a Modrí, Most-Híd. Viktor Orbán už krajany vyzval, aby se spojili, protože „Maďaři na odtržených územích musí držet spolu.“
Proti použití fráze „odtržená území“ protestovala slovenská diplomacie i úřednický premiér Ludovít Ódor. Paradoxně sám Ódor je z části maďarského původu a v maďarkých médiích se mu říká Ódor Lajos.
POVĚST SLOVENSKÝCH LÍDRŮ JE NĚKDY STRAŠIDELNÁ
Když se podíváme na lídry slovenských stran, které by se mohly dostat do parlamentu, je to podivná sestava. Fico (Směr) je označován za člověka spojeného s mafiány. Šimečka (Progresívne Slovensko) má nálepku bruselského slouhy. Matovič (Oľano) je považován za blázna. Končící šéf parlamentu Kollár (Sme rodina) prý bije partnerku. Sulík (SaS) rozbil všechny vlády, v kterých seděl. Uhrík (Republika) má být fašistou. Snad jen Pellegrini (Hlas) je brán s klidem.
SLOVÁKY ZAJÍMÁ NĚCO JINÉHO, NEŽ SI ČEŠI MYSLÍ
Při pohledu z Česka se zdá, že Slováky extrémně zajímá vztah k Rusku či pomoc Ukrajině. Jenže realita je jiná. Podle slovenských průzkumů i podle toho, co říkají voliči, je pro ně nejdůležitější otázka vysokých cen (energií a potravin), problémy zdravotnictví a platy. Pro většinu slovenských voličů je málo zajímá i diskuse o klimatických změnách. V roce 2020 byla hlavním tématem voleb korupce.
KAMPAŇ OVLIVNILI I MEDVĚDI, NAKONEC ŠLI DO LESA
Je to sice bizarní, ale ve slovenské předvolební kampani se často hovořilo také o medvědech. Prý se přemnožili a ohrožují už i města. Co s tím nikdo neví. Například 11. září jeden pobíhal v Banské Bystrici a je zachycen na několika videích (pak zmizel). Někteří slovenští experti tvrdí, že medvědů žije v zemi kolem 3000. Jejich čeští kolegové ale říkají, že je jich jen kolem 1000. Nikdo je ve skutečnosti ale nepočítal. Při hlasování snad medvědi odešli do lesa.
NEJVÍCE HLASŮ ZE ZAHRANIČÍ
Dnešní slovenské volby už mají svůj první rekord. Ze zahraničí totiž do pátečního termínu došlo přes 58 tisíc hlasů, což je nejvíce od zavedení korespondenční volby na Slovensku v roce 2006. Nejvyšší počet hlasů (přes 23 tisíc hlasů) při tom přišel z České republiky. Minule v parlamentních volbách 2020 bylo poštou odevzdáno "pouhých" necelých 49 tisíc hlasů. Ze zahraničí přitom hlasují nadprůměrně voliči stran z antificovského tábora.
Hlasy ze zahraničí začnou sčítat speciální komise složené ze zástupců kandidujících politických dnes v 18 hodin.
VOLBY ZAČALY
Více než 4,3 milionu oprávněných voličů může dnes hlasovat od 7 do 22 hodin. Otevřeno bylo všech 5996 okrsků.