Polské volby: Po sečtení výsledků je vítězem PiS, na sestavení vlády to ale nestačí

SEČTENO: VOLBY VYHRÁLO VLÁDNOUCÍ PiS

Nedělní volby do polského Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Druhá je s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice. Do dolní komory polského parlamentu se dostalo pět politických uskupení. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které dnes zveřejnila státní volební komise.

Volební vítězství zřejmě nebude stačit na to, aby PiS dokázala sestavit vládu, a prodloužila tak svou dominanci v polské politice z posledních osmi let. Na nadpoloviční většinu dosáhla opoziční Občanská koalice společně se stranami Třetí cesta a Nová levice.

ZŘEJMĚ ROZHODNUTO: OPOZICE POPRVÉ DOSÁHLA NA VĚTŠINU

Při sečtení 71,6 % okrsků se opoziční trojlístek podporující Donalda Tuska poprvé dostal na 231 mandátů a drží aktuálně většinu v Sejmu. PiS a Konfederace mají aktuálně dohromady "jen" 228 a poslední mandát zřejmě jako obvykle připadl kandidátce německé menšiny, soustředěné hlavně v Opolkském vojvodství.

Šance pro PiS, který stále vede s 37,3 % hlasů a aktuálně 208 mandáty, na obrat je už opravdu jen úplně teoretické. Se sčítáním větších okrsků z větších měst by totiž měl narůstat zisk opozice.

CHTĚL BY U NÁS JEŠTĚ NĚKDO JEDODENNÍ VOLBY?

Pohled na pomalé sčítání nyní v Polsku i nedávno na Slovensku snad všem otevřelo oči a minimalizovalo počet těch, kteří by u nás chtěli zase zavádět jednodenní volby.

SČÍTÁNÍ JE V POLOVINĚ: NÁSKOK PIS SE SNIŽUJE

PiS Jaroslawa Kaczyńského si stále udržuje výrazný náskok před Tuskovou Občanskou koalicí aktuálně v poměru 38,2 % ku 27,9 %. Tuskův trojlístek ovšem už překročil 50 % hlasů a pomalu se blíží i k většině mandátů. Aktuálně by si jich připsala už 228, přičemž většinu v Sejmu tvoří 231 mandátů...

PO SEČTENÍ ČTVRTINY HLASŮ MÁ VLÁDNOUCÍ PiS 40 PROCENT

Po sečtení čtvrtiny hlasů odevzdaných v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS) asi 40procentní podporu, opoziční Občanská koalice (KO) získala 26,3 procenta hlasů. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože k volbám přišel rekordní počet lidí a zároveň s nimi se konalo i referendum.

DRUHÝ ODHAD IPSOSU POTVRZUJE VĚTŠINU PRO OPOZICI

Společnost IPSOS zveřejnila s několikahodinovým zpožděním, které způsobilo pomalé sčítání, svůj druhý odhad výsledků, tzv. late poll. Ten už zohledňuje reálné výsledky ve vybraných okrscích a porovnává je z svýsledku ankety u volebních místoností (exit pollu).

Zpřesněný odhad potvrzuje, že strana PiS zsíkala nejvíce hlasů i mandátů (36,6 % a 198), ale na sestavení většiny to nestačí ani při zapojení Konfederace (6,4 % a 14 mandátů).

Naopak Tuskův opoziční trojlístek by dosáhl 248 mandátů a měl by v Sejmu mít většinu 18 křesel.

Občanská koalice by měla získat 31 % a 161 mandátů, Třetí cesta 13,5 % a 57 křesel, Nová levice 8,6 % a 30 poslanců.

MŮŽE PIS NĚKOHO "ODLOUPNOUT"?

Probírá se také varianta, že by se PiS s 200 mandáty podle exit-pollu pokusil "přetáhnout "nějakou součást Tuskovy opozice a s ní a s Konfederací by zkoušel sestavit vládu. Nejvíce se spekulovalo o možnosti "přetáhnout" agrárnické lidovce z PSL, kteří kandidovali za koalici Třetí cesta. Pravděpodobnost této varianty ovšem závisí až na definitivním výsledku a na tom, kolik psolanců bude PiS chybět k většině.

DUDA MŮŽE TUSKOVI DOST "ZAVAŘIT"

Polský prezident je přitom ústavně nejsilnější než ten. Má například první pokus, kdy může jmenovat premiérem osobu úplně dle vlastní úvahy. Podle zvyklosti sice postupuje podle pořadí stran, ale z ústavy nemusí. Standardně by mohl prezident Duda proto v prvním pokusu jmenovat premiérem někoho z PiS. Klíčový by byl až výběr v druhém, případně třetím pokusu, kdy už nového premiéra volí Sejm a prezident ho jen jmenuje. Po třetím neúspěchu v Sejmu případně může prezident rozpustit Sejm a vypsat nové volby.

Zároveň může prezident vládě hodně znepříjemňovat život, protože jeho veto na zákony musí Sejm přehlasovat třípětinovu většinou, tedy 276 poslanci. To je číslo, k němuž se středolevicová opozice nepřiblížila ani v optimistickém exit-pollu, kde má 248 křesel.

KDO BUDE PREMIÉR? CO UDĚLÁ PREZIDENT?

Polská média při absenci jasnějších výsledků celou noc spekulují na podkladě toho, jak dopadl exit-poll. Řeší proto jednak otázku, kdo bude v opozičním táboe premiérem. Nejčastěji se tipuje, že se funkce ujme sám Donald Tusk. V Poslku ale samozřejmě existuje i teorie, že si lídr nejsilnějšího vládního uskupení může počkat v ústraní na prezidnetské volby, a proto se nebude teď "špinit" ve vládě. Je pravda, že Tusk již premiérem byl, dokonce nejdéle vládnoucím od návratu demokracie v roce 1989, a k definitivnímu zápisu mezi velikány polské politiky mu zůstává právě už jen funkce prezidenta státu.

Klíčovou roli při výběru premiéra ale sehraje také prezdient Duda, který byl zvolen jako člen Kaczyńského strany PiS.

SČÍTÁNÍ POKRAČUJE VELMI POMALÝM TEMPEM

Počet sečtených okrsků konečně překročil 10 %. PiS teď vede s velkou převahou a má 41 %, Občanská koalice získává jen 26 %. Poměr mezi potenciálním blokem PiS-Konfederace a Tuskovým trojlístkem je zhruba 48 % ku 46 %. 

Vzhledem k tomu, že sečtené jsou menší, tedy hlavně venkovské okrsky, bude výsledek postupně posouvat k tomu, který předpověděly exit-polly. Jak přesně se k nim přiblíží, to je ale zatím nemožné určit.

MOC TOHO STÁLE NEVÍME

Ani téměř osm hodin po uzavření volebních místností toho o skutečném výsledku voleb příliš mnoho nevíme. Aktuálně ještě nejsou sečtena ani celá tři procenta volebních okrsků. I proto společnost IPSOS znovu odložila publikaci jejího upřesněného odhadu (late poll).

Pro zajímavost po sečtení 2,44 % všech volebních okrsků vede Právo a spravedlnost s 35,97 %, druhá je Tuskova Občanská koalice s 31,47 %, na třetím místě je koalice Třetí cesta s 12,08 %, čtvrtá Nová levice s 9,74 % a v Sejmu by byla ještě Konfederace s 6,75 % hlasů.

STÁLE STOJÍ VE FRONTĚ 

V jedné z volebních místností ve Vratislavi stále stojí lidé ve frontě, do které se postavili před 21. hodinou, takže mají právo odvolit...

Takto se volby prodloužily v mnoha okresních v velkých městech, ale tady komise pracuje obzvlášť pomalu, takže tady bude prodloužení rekordně dlouhé. 

REFERENDUM BY NEMĚLO BÝT PLATNÉ

Podle prognózy IPSOS by PiS měl utrpět porážku i v referendu  které volby doprovázelo.  Podle odhadu by měla být účast v tomto referendu jen 40 procent, přičemž k platnosti by bylo nutné dosažení hranice 50 procent. Opozice při tom vyzývala své příznivce k bojkotu referenda.

ČEKÁNÍ NA VÝSLEDKY

Sečteno je zatím jen pár desítek okrsků. Stále se proto čeká na tzv. late poll. V něm společnost IPSOS upraví svůj exit poll podle dílčích reálných výsledků. Tento zpřesněný odhad by měl být zveřejněn kolem třetí hodiny.

PROPADLA KONFEDERACE - "STRANA MLADÝCH MUŽŮ"

Ke konečnému výsledku také hodně přispěl propad Konfederaci, která zaostala za průzkumy. Konfederaci zřejmě poškodila velmi vysoká volební účast i to, že část jejích voličů upřednostnila v boji "s progresivisty" jistý hlas pro Právo a spravedlnost. Konfederace se svými libertariánsko-nacionalistickým programem sice opět nadprůměrně bodovala mezi nejmladšími voliči (přes 15 %), ale jinde na to nedokázala navázat. Neuspěla lavně mezi ženami, kde si připsala jen 3,4 %.

VÍTĚZSTVÍ DÁVÁ TUSKOVI "TŘETÍ VZADU"

Podle exit-pollu se zdá, že vítězství dosavadní opozici zařídil lídr koalice Třetí cesta a zakladatel středového hnutí Polsko 2050 - Szymon Holownia, jehož uskupení vyhrálo boj o třetí místo a získalo senzačních 13 procent. Holownia  zazářil v klíčové předvolební debatě a uspěl s umírněnou politikou, kdy například nevolal po změnách potratových pavidel, ale zároveň říkal, že není třeba stále dál a dál bojovat v hodnotových "kulturních" válkách.

EXIT POLL VS. REALITA: MINULE TO VYŠLO PŘESNĚ

Po zkušenosti ze slovenských voleb může být tendence zavrhovat exit polly - průzkumy konané přímo u volebních místností. V Polsku ale byla v minulosti situace jiná. Při minulých parlamentních volbách v roce 2019 se odhady výsledků trefily téměř dokonale. Takto tehdy vypadalo srovnání exit pollu a výsledků:

PiS: 43,7, realita 43,6 %

Občanská koalice 27,4 %, realita 27,4 %

Levice 11,9 %, realita 12,6 %

Polská koalice 9,6 %, realita 8,6 %

Konfederace 6,4 %, realita 6,8 %

MLADÍ Z MĚST PROTI DŮCHODCŮM Z VENKOVA?

Exit-poll také ukazuje, koho volily jednotlivé sksupiny voličů. Vítězné Právo a spravedlnost nejvíce bodovalo mezi voliči staršími 60 let, kde záískalo s 53 % procenty nadpoloviční větinu. "Zradili" ho naopak mladí do 29 let, kde si PiS připsal jen 15 % hlasů a skončil v této kategorii až pátý, dokonce až za Konfederací. Baštou Kaczyńského strany byl také venkov, kde tato formace brala 48,6 %.

Tuskova Občanská koalice naopak bodovala ve městěch, a to nejvíce v těch nejlidnatějších, kde získala téměř 44 procent. Silnější než PiS Tuskova koalice byla i ve všech věkových skupinách do 50 let. Nejvíce hlasů ale brala mezi nejmladšími voliči do 29 let (28,3 %). 

JE OPRAVDU ROZHODNUTO?

Zatímco opozice již oslavuje, předseda strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński okomentoval výsledek jaoo čtvrté vítězství jeho strany v parlamentních volbách, ale dodal, že není jasné, zda z toho bude další vláda strany PiS. to polde něj zatím není jasné.

Také polská média zatím dávají k informacím o opozičním vítězství, které prorokuje exit-poll, podmiňovací způsob. Kdyby se exit-polly mýlily podobně jako před dvěma týdny na Slovensku, mohl by být celkový výsledek v počtu mandátů ještě i hodně vyrovnaný. Na hlasy by asi možná alince PiS a Konfederace asi Tuskovu opzici již nedotáhla, ale v mandátech by díky d´Hontovu volebnímu systému mohl být vysledek těsný.

TUSK: DOKÁZALI JSME TO!

Lídr Občanské platformy, kolem ní vytvořené Občanské koalice i celé středolevé opozice Dolnald Tusk se již prohlásil vítězem voleb. Mimo jiné řekl: "Někdy v životě jsme nebyl tak štastný. Dokázali jsme to. Vyhrálo Polsko, vyhrála demokracie. Dostali jsme je z vlády!".

DRAKONICKÁ KAMPAŇ = REKORDNÍ ÚČAST

Volební zisk obou největích, který je vyšší než předpovídaly průzkumy, i naprostý rekord ve volbní účasti ukazují, že vyhrocená kampaň obou formací zabrala. Podle odhadu společnosti IPSOS by volebníí účast měla vyšplhat až na 72,9 %. To znamená překonání rekordu z parlamentních voleb v roce 1989 i absolutního maxima, které dosud pocházelo z prezdinetských voleb v roce 1995. Nárůst oproti minulým parlamentním volbám by dokonce měl činit kolem 11 procent.

TUSKOVA OPOZICE S NADPOLOVIČNÍ VĚTŠINOU?

Podle průzkumů u volebních místností by trojice středolevicových stran mohla získat až 53, 2 %, protože vedle Tuskovy Občanské koalice s 31,6 % a 163 křesly výrazně zabodovala také středová Třetí cesta Szymona Holowni s rovnými 13 % a 55 křesly.. Slabší výsledky než čekala získala Nová levice, která si připsala "jen" 8,6 procenta a 30 křesel.

Druhý hypotetický tábor - PiS a protestní Konfederace - si naopak podle průzkumu připsal "jen" 43 procent. Skóre na mandáty je ovšem pouze 248 ku 212, i to by ale na jasnou změnu vlády stačilo. 

EXIT-POLL: PIS 37 %, TUSKOVCI 32 %

Podle prvního exit-pollu společnosti IPSOS čeká Polsko výměna vlády. Strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského podle průzkumu vyhrála i prohrála. Měla by být s 36,8 % hlasů nejsilnjší stranou příštího Sejmu a získat 200 mandátů. Nezískala by tedy většinu a to ani s potenciálním spojencem - Konfederací, která je podle průzkumu jen na 6,2 % a získává poze 12 mandátů.

Skutečným vítězem by naopak byl středolevicový trojlístek pod vedením  Donalda Tuska, který by v Sejmu mohl kontrolovat 248 křesel, přičemž k většině jich stačí 231.

SKONČÍ VOLBY OPRAVDU VE 21 HODIN?

Není to jisté, protože na mnoha místech jsou u volebních uren fronty a komise musí nechat dovolit všechny, kteří v nich stojí. To může prodloužit "volební ticho", při němž se nesmí zveřejňovat odhady.

TREFÍ SE PRŮZKUMY?

Po zkušenosti z nedávných slovenských voleb, kdy jsme šli spát s jedním výsledkem (exit-pollovým) a ráno se probudili s úplně opačným (reálným), se musíme ptát, jak dopadne přesnost průzkumů dnes večer. V Polsku ho provede celoevropsky osvědčená společnost IPSOS, která je i v české politice považována za asi nejpřesnější. IPSOS v Polsku mluví o možné chybě dvě procenta, což ovšem v těsných volbách může být přesně rozdíl mezi oběma hlavními scénáři. Je také třeba připomenout, že průzkumy takto renomovaných společností se většinou nemýlí v tom, co změří. Odchylky jsou spíše způsobeny tím, že příznivci některých stran se zkrátka nechtějí ke svým preferencím výzkumným komisařům přiznat. To by dnes v noci mohlo spíše nahrát PiS a Konfederaci, ale uvidíme.

CHVÁLA POLARIZACE

Často slyšíme, že tvrdé rozdělení společnosti na dva nesmiřitelné světy je špatné. Dnešní nárůst volební účasti v Polsku ovšem ukazuje, že může mít i pozitivní následek. Minimálně tedy přivede více lidí k volebním urnám.

DVA MUŽI, DVA SVĚTY, JEDNO POLSKO

Dva političtí rivalové, dvě tváře Polska Jarosław Kaczyński a Donald Tusk se naposledy osobně střetli před šestnácti lety!  A pak se divme, že polarizace společnosti podle mínění některých politologů nebyla nikdy větší než právě teď.

KOMU TO PROSPĚJE?

Účast je očividně hodně vysoká hlavně ve městěch. Fronty už jsou hlášeny nejenom z okrsků v zahraničí, ale i na mnoha místech v Polsku. V jedné z nich dokonce stál odpoledne hlasující předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński. V polských médiích se už začínají objevovat úvahy, že by dnešní volby mohly překonat letitý rekord v účasti v parlamentních volbách, který byl ustaven hned při prvních demokratických volbách v roce 1989, kdy hlasovalo 62,7 %. Na dohled by mohl být i rekord z prezidentských voleb, který v druhém kole v letech 1995 a 2020 činil více než 68 procent.

Teď se ovšem nabízí otázka. Kdo jsou "noví" voliči? Nárůst je zřejmě vyšší ve městech a v severozápadním levicově-liberálním Polsku. To by mělo pomáhat Tuskově opozici. Vládní tábor se ale může utěšovat teorií, že právě v těhle oblastech přišli volit lidé, kteří obvykle nechodí, ale teď je vyburcovala kampaň vládního Práva a spravedlnosti. Co je pravda naznačí už 21. hodina a exit-poll (výzkum u volebních místností), který pro tři televize zveřejní společnost IPSOS.

POLSKO RYCHLE ZBROJÍ, CHCE MÍT OBROVSKOU ARMÁDU
Polsko považuje za největšího možného nepřítele Rusko. Válka na Ukrajině tuto myšlenku ještě posílila. Proto Poláci zbrojí. Podle odhadů NATO vynaložila země v roce 2022 na obranu 2,57 procenta HDP a letos to mají být už 4 procenta. Cílem je zdvojnásobení počtu ozbrojených sil na 300 000 osob. Polsko nakupuje stovky tanků a houfnic z USA a Jižní Koreje, systémy protivzdušné obrany Patriot, raketomety HIMARS či americké stíhačky F-35. Z hlediska vojenské síly je Polsko už před Německem nebo Španělskem.

OD VLÁDY ZNÍ KRITIKA EU, ALE VĚTŠINA POLÁKŮ JÍ DŮVĚŘUJE
Už je to takový evergreen, když slyšíme od polské vlády kritiku některých kroků Evropské unie. Ovšem všechny průzkumy za posledních dvacet let ukazují, že důvěra většiny Poláků k EU je velmi vysoká. Podle posledního průzkumu v červenci to bylo 74 procent a bývalo to i přes 80 procent. To je daleko více než v České republice.

SUPERMOBILIZACE: V 17 HODIN REKORDNÍ ÚČAST

"Divoká" volební kampaň nese plody. Podle informací Státní volební komise hlasovalo v 17 hodin v celém Polsku už více než 57 procen t oprávněných voličů. To je téměř neuvěřitelných 12 procent více než v minulých volbách do Sejmu v roce 2019. Vůbec nejvyšší účast je v tuto chvíli v hlavním městě Varšavě, kde již hlas odevzdalo 62 % voličů.

JAK OVLIVNÍ VZTAH K CÍRKVI VOLBY?

Přestože vládní strana Právo a spravedlnost má s církví úzké vztahy a mnozí její členové a přívrženci si myslí, že katolicismus by měl hrát ve veřejném životě ústřední roli, údaje ukazují, že religiozita Poláků postupně slábne. Data ze sčítání lidu poukazují na pokles podílu obyvatel hlásících se k římskokatolické církvi, který v letech 2011 až 2021 klesl z 88 na 71 procent (na evropské poměry je to samozřejmě pořád hodně). Na mše chodí pravidelně jen 28 procent lidí, zatímco v například v roce 1982 to bylo 58 procent. Uvidíme, zda se to nějak zásadně projeví i na výsledcích voleb.

ČEŠTÍ TURISTÉ LETOS VZALI POLSKO ÚTOKEM
Lepší infrastruktura, lepší služby, zajímavá přírodní i historická místa a přijatelné ceny lákají do Polska stále více zahraničních turistů, letošní rok má být v tomto směru rekordní ve všech směrech. Do Polska zamířily i statisíce českých turistů a podle odhadů budou v dalších letech přibývat. K tomu jedna poznámka: zatímco Češi se ještě stále někdy dívají na Poláky přezíravě, Poláci mají Čechy obecně rádi a znají více například naši kulturu i politiku.

KDO JE KDO: Nestraničtí zastupitelé (BS)

Malou šanci na vstup do Sejmu má kvůli pětiprocentní hranici uskupení Nestraničtí zastupitelé (BS), kteří se v průzkumech většinou pohybují mezi 2 a 3 procenty. Uskupení podobné našemu hnutí STAN nebo německým Freie Wahler vzniklo původně v Dolním Slezsku, kde se dostalo do sejmíku (krajského zastupitelstva). Programově jsou BS liberálně konzervativní, protržní a proevropští. V Dolním Slezsku, kde vznikli, na regionální úrovni mají koalici s PiS.

KDO JE KDO: Konfederace (K)

Podivuhodné spojenectví libertariánů, nacionalistů a monarchistů se označuje za stranu, která bojuje proti „bandě čtyř“ a údajně stejně levicové politice, kterou dělá Kaczyński i Tusk. U nás by se Konfederace dala přirovnat k nedávnému spojenectví Svobodných a Trikolóry s tím rozdílem, že Konfederace má oproti nim voliče i výrazné politiky. V preferencích Konfederace atakuje zespodu hranici deseti procent. Volí jí zejména mladí lidé v menších městech a vysokou podporu má i mezi studenty.

Jako jediná hraje v kampani ukrajinskou kartu, kdy je například proti zapojení ukrajinských uprchlíků do poského sociálního systému. Minimálně část jejích politiků kritizuje polské členství v NATO i EU.

Proslulý je výrok jednoho z jejích lídrů, který řekl, že voliči Konfederace po ní chtějípodporu politiky, která se dá vyjádřiti takto: "Nechceme Židy, gaje, potraty, daně a Evropskou unii".

Spolupráci s Konfederací po volbách nevylučuje PiS ani někteří významní politici Tuskovy Občanské platformy v čele s exministrem Sikorským.

KDO JE KDO: Třetí cesta (TD)

Nová formace TAKÉ patří ke středolevicovému trojlístku. Spojili se v ní polští lidovci (PSL), kteří ale jsou u našich severních sousedů agrární stranou, a nová strana "jednoho muže" -  Polsko 2050. Tu jako pragmatické středové hnutí založil třetí kandidát z posledních prezidentských voleb a bývalý novinář Szymon Hołownia. Jde o nejumírněnější složku opozice, středové křesťanské demokraty či možná dokonce jakýsi „PiS light“. Průzkumy jim po úspěchu Szymona Hołowni v hlavní předvolební debatě přisuzují až 10 procent hlasů.

KDO JE KDO: Nová levice či jen Levice (L)

Koalici tvoří zejména strana, která vznikla sloučením největší polské postkomunistické strany Spojenectví demokratické levice (SLD) a levicově liberální strany Jaro. Jde o typickou levicovou formaci, která vyznává sociálnědemokratické hodnoty, feminismus, ekologismus a jako jediná významnější strana vystupuje proti katolické církvi. V průzkumech se pohybuje kolem 10 procent. Patří ke spojencům Tuskovy Občanské koalice (KO), s kterou má být dopředu dohodnuta na "opoziční" vládě.

KDO JE KDO: Občanská koalice (KO)

Jádrem hlavní opoziční formace je strana Občanské platforma (PO), kterou opět do voleb vede jeden z jejích někdejších spoluzakladatelů, expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk. Silná je hlavně ve velkých městech a na severozápadě Polska. Její preference se pohybují přibližně mezi 25 a 28 procenty.  Ekonomicky bývala liberálnější než PiS, ale dnes už dělá podobnou politiku „přerozdělování“, kdy se snaží někdy i sociální akcenty Kaczyńského strany trumfnout.  V hodnotových otázkách je ale stále liberální stranou, která například bojuje proti omezení potratů. Na úrovni EU patří k evropským lidovcům, kde zasedají české strany KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 

KDO JE KDO: Právo a spravedlnost (PiS)

Největší strana aktuálního Sejmu, založená bratry Kaczyńskými, vládne v Polsku sama, respektive v alianci s menšími satelitními stranami, posledních osm let. Národně konzervativní a výrazně procírkevní strana reprezentuje pomyslné (méně bohaté) Polsko B a má proto voliče hlavně na venkově a jihovýchodě země. Nepřeje si další prohlubování integrace v EU a je tvrdě protiruská. Ekonomicky prosazuje výraznou finanční pomoc rodinám ze strany státu, což symbolizuje dávka pro rodiny s dětmi "500 plus".

Lídrem strany, která má v preferencích přes 30 procent, je současný premiér Mateusz Morawiecki, ale šéfem celého tábora PiS je Jarosław Kacyzński, který automobilovou mluvou řídí zemi „ze zadního sedadla“. PiS v Evropském parlamentu spolupracuje s českou ODS.

POLSKÁ KREV V ČESKÉ VLÁDĚ

Ministryně obrany Jana Černochová má polskou maminku, rodačku z Poznaně, a jak řekla Reflexu krátce po napadení Ukrajiny Putinovými vojsky, zdědila po ní i spoustu jejích polských genů: „Mám v sobě umíněnost a bojovnost někdy hraničící až s naivitou, které Poláci mívali a mají. Historie speciálně v případě Poláků ukazuje, že se častokrát bránili prakticky holýma rukama – na rozdíl od některých jiných národů, jež bojovaly míň. Myslím, že tohle je určitě dar, který jsem dostala od své polské maminky do života a do profesní kariéry“.  Komu drží dneska své polské palce se jí samozřejmě neptáme. Jako česká ministryně nesmí (podobně jako cimrmanovský pan Smrtka) ani naznačovat.

HLASUJE I POLONIE

Rekordní účast voličů přinesou dnes volby v zahraničí. K hlasování v tzv. Polonii, ajk se v Polsku říká Polákům žíjícím za hranicemi vlasti se zaregistrovalo, 608 tisíc voličů. Je to téměř dvojnásobek oproti tomu, kolik Poláků hlasovalo před čtyřmi lety v zahraničí, což bylo 314 tisíc občanů.

Zejména polský Twitter žije celé odpoledne fotografiemi front před volebními místnostmi v západní Evropě. Radují se z toho zejména příznivci středolevicové opozice, která je v zahraničí tradičně silnější než PiS. Před čtyřmi lety v zahraničních hlasech vyhrála Tuskova Občanská koalice s 39 % před Kaczyńského stranou PiS s 25 procenty, přičemž celkový výsledek tehdy byl naopak 44 ku 27 procentům ve prospěch Práva a spravelsnosti.

PŘÍVRŽENEC POTRATŮ TUSK O NICH NEMLUVIL VŽDY STEJNĚ
Polsko má jeden z nejtvrdších zákonů o potratech v Evropě. Současná opozice, a především její lídr Donald Tusk, slibuje, že to změní, když se chopí moci. Jenže v době, kdy byl Tusk premiérem (2007-14), hovořil jinak: „Necítil bych se dobře mezi lidmi, kteří provádějí potraty z jakéhokoli sociálního důvodu. To bychom se vrátili do špatné doby komunistického Polska,“ řekl tehdy. Dnes říká, že prozřel… Podle průzkumu agentury Ipsos je kolem 70 procent Poláků pro upravení a zmírnění podmínek pro interrupce, 25 procent by zachovalo současný stav.

POLÁCI DODNES VOLÍ PODLE ROZDĚLENÍ V 18. STOLETÍ

I už dnes zmíněné úvahy nad tím, komu pomůže volební účast v různých částech země v Polsku stojí na tradiční polské volební mapě, která k překvapení méně obeznámeného pozorovatele vychází z historického dělení Polska. To se totiž odehrálo v závěru 18. století, ale dodones se projevuje ve volebních preferencích Poláků. Konzervativní a dnes Kaczyńskému nejvíce přející je bývalý ruský zábor, který je silně katolický, populace zde nadprůměrně žije na venkově a leží na východě země. Vždy silně antikomunistický, ale dnes také spíše pro Kaczyńského je bývalý rakouský zábor s centrem v Krakově. Naopak dřve pro postkomunisty a dnes pro Tuskovu Platformu je hlavní baštou bývalý pruský zábor. Stejný síly jsou navíc nejsilnějžší v tzv. Nových územích, která byla k Polsku připojena až v roce 1945 a do té doby patřila k Německu. 

KACZYŃSKI JE MISTR V NAKUPOVÁNÍ POSLANCŮ

Předvolební průzkumy byly poměrně vyrovnané, ale někdy se zapomíná na to, že jeden z hlavních hybatelů polské politiky, předseda vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński, uměl v minulosti v Sejmu „nakoupit“ jiné poslance tak, aby jeho strana mohla vládnout. Zdá se, že teď to bude mít Kaczyński těžší, ale mohl by se o to opět pokusit.

KDO SE MOC PTÁ, NIC MOC SE NEDOZVÍ

Ať si každý sám pro sebe rozsoudí spor mezi polskou vládou a opozicí, nakolik jsou otázky v referendu konaném souběžně s volbami (ne)manipulativní.
1. Podporujete prodej státních aktiv zahraničním subjektům, což vede ke ztrátě kontroly Poláků a Polek nad strategickými sektory ekonomiky?
2. Podporujete zvyšování věku odchodu do důchodu včetně obnovení důchodového věku 67 let pro muže a ženy?
3. Podporujete odstranění plotu na hranicích Polska a Běloruska?
4. Podporujete přijímání tisíců nelegálních přistěhovalců z Blízkého východu a Afriky podle mechanismu nuceného přesídlování zavedeného evropskou byrokracií?

Takové znění otázek by bez předem jasného výsledku mělo smysl snad jen v referendy ostříleném Švýcarsku.

ÚČAST V POLEDNE: DOMINUJE VÝCHOD

V Polsku se na rozdíl od našich voleb zveřejňují průběžné oficiální údaje o volební účasti. V poledne odvolilo zhruba o 4 procenta více voličů než ve stejnou hodinu před čtyřmi lety při posledních volbách do Sejmu. Nejvyšší účast je zatím v jihovýchodních částech země, což jsou tradiční bašty Kaczyńského hnutí PiS. Na druhou stranu právě tady leží nejvíce religiózní část Polska, kde se tradičně chodí do volební místnosti po cestě z kostela. Tím se může utěšovat Tusk a jeho část opozice, protože v jejich tradiční baště - Gdaňsku - je zatím účast naopak mezi nejnižšími. I tam je ale vyšší než při minulých parlamentních volbách.

ČEŠI, RYCHLE K POLSKÝM PUMPÁM!

Polská vláda drží pod krkem petrochemický podnik Orlen (stát v něm má přes 27 procent), aby ten zase držel nejnižší ceny benzínu široko daleko v Evropě.  Logickým důsledkem je, že do Polska jezdí na nákupy houfně i cizinci a také že pohonné hmoty na benzinkách docházejí, někde jsou už na suchu. Uvidíme, za jak dlouho po uzavření volebních místností vyskočí ceny nahoru. Tři, dva, jedna…

POLSKO MĚLO ZA VLÁDY PiS DOBRÉ EKONOMICKÉ VÝSLEDKY

Přestože se na polskou vládní stranu Právo a spravedlnost snáší setrvalá kritika liberálů z celé Evropy (kvůli reformě justice, potratům, tlaku na média atd.), naši severní sousedé pod jejím vedením dosáhli velmi slušných ekonomických výsledků. Hrubý domácí produkt s výjimkou covidového roku 2020 pořád rostl, zvyšovala se i minimální mzda či důchody, rostl počet nově postavených bytů, podstatně se zlepšila infrastruktura (to vidí i čeští turisté). Zda to zohlední voliči, uvidíme v neděli večer.

KOČKY BY VOLILY KACZYŃSKÉHO

O Jarosławu Kaczyńském, nejvlivnějším politikovi Polska, který dlouhé roky řídí zemi víc ze zákulisí než z jeviště, se často píše, že ho nezajímají ani peníze, ani ženy, ale pouze moc. A také, že tenhle starý mládenec miluje kočky.  Nějaká plus zkrátka může najít na každém politikovi i jeho nejzavilejší odpůrce.  

KACZYŃSKI NENÍ FICO

Když už jsme při slovensko-polských volebních paralelách, je nezbytné zmínit, že časté srovnávání Jaroslawa Kaczyńského a Roberta Fica není vůbec na místě. Dobře to lze ilustrovat například na postoji obou politiků vůči Rusku. Kaczyński je velkým odpůrcem Putinova režimu a vlastně i Ruska jako takového. Polsko se za vlády jeho strany PiS stalo hlavním podporovatelem Ukrajiny, přestože Poláci a Ukrajinci mají historicky dost komplikované vztahy, vyplývající z oboustranné snahy dominovat v Haliči a dalších oblastech na pomezí obou národů.

Rozdíl je ve vnímání komunistického režimu. Ficův Smer je v zásadě postkomunistická strana, vzešlá stejně jako její šéf z přejmenované Komunistické strany Slovenska. Právo a spravedlnost naopak vzniklo jako strana, která chtěla z veřejného života odstranit vše postkomunistické. Ostatně i kontroverzní reforma soudnictví za vlád PiS byla oficiálně zdůvodňována snahou odstranit z justice "staré struktury".   

VYROVNANÉ PRŮZKUMY

Předvolební průzkumy dávají na možný výsledek odlišné odpovědi. Některé dávají většinu středolevicové opozici, jiné naopak potenciálnímu spojenectví vládní strany PiS a protestní formace Konfederace. Před 14 dny na Slovensku jsme ovšem viděli, že může nastat situace, kdy voliči jednoho tábora mají menší chuť odpovídat v průzkumech než jejich oponenti. Pokud by se toto opakovalo v Polsku, "tajemnější" by papírově měli být voliči PiS a Konfederace, což by jim mohlo ve výsledků dát lepší skóre, než se očekává.

REFERENDUM JAKO NÁSTROJ KAMPANĚ

Referendum zůstává v zahraničí ve stínu parlamentních voleb, ale je třeba podtrhnout, že je tentokrát využito jako silný nástroj předvolební kampaně Kaczyńského strany Právo a spravedlnost (PiS) proti hlavní opoziční síle - Občanské koalici (KO) a její nejsilnější složce Občanské platformě (PO), kterou vede Donald Tusk.

Otázky se totiž voličů ptají na to, zda souhlasí s odstaněním hraničního plotu s Běloruskem, s prodejem státních podniků do rukou cizinců, s přijímáním imigrantů prostřednictvím kvót EU a se zvýšením věku odchodu dodůchodu. Jsou to čtyři témata, která PiS odmítá, a tvrdí o nich, že je prosazuje naopak opozice v čele s Tuskem.

V posledních dnech před volbami průzkumy ukázaly, že existuje dost voličů, kteří ještě nevědí, koho půjdou volit, ale chtějí hlasovat v referendu a podpořit postoje PiS. Ten věří, že mu to nakonec přinese nové voliče.

VOLBY ZAČALY

Právě se otevřely volební místnosti a více než 29 milionů polských voličů rozhoduje nejenom o složení obou komor parlamentu, ale také o 4 referendových otázkách.

V obou kláních se bude hlasovat až do 21 hodin našeho času.