Volby ve Francii nečekaně vyhrál levicový blok, premiér rezignuje

DRAMATICKÉ DRUHÉ KOLO FRANCOUZSKÝCH PARLAMENTNÍCH VOLEB

Váíce než 43 milionů Francouzů a Francouzek dnes rozhoduje ve druhém kole o složení Národního shromáždění, které je dolní a důležitější komorou francouzského parlamentu.

Hlasovat se bude v 500 z celkem 577 volebních obvodů, protože ve zbytku byli psoalnci zvoleni již před týdnem v prvním kole, protože získali více než 50 procent odevzdaných hlasů a zároveň překročili hranici 25 % účasti.

Již první kolo potvrdilo údaje z průzkumů. Pravicově protestní Národní sdružení (RN), jehož nejviditelnější tváří jE Marine Le Penová, získalo s 33 % nejvíce hlasů a má dnes šanci nejenom získat nejvíce poslanců, ale za určitých okolností může vbojovat i nadpoloviční většinu poslanců. V takovém případě by pak nacionalistické Národní sdužení mohlo nárokovat post premiéra, na kterého chhce nominovat svého předsedu, teprve 28-letého europoslance Jordana Bardellu. 

KDO JE KDO: KOALICE SPOLU V ČELE SE STRANOU RENESANCE

Toto středové uskupení bylo od minulých voleb nejsilnější silou v Národním shromáždění. Často s emu říká prezidentská strana, protože se jedná o subjekty podporující prezidenta Emmanuale Macrona a jeho vládu. Jádrem koalice Spolu (Ensemble) je prezidentská strana, která se původně jmenovala Republika v pohybu (REM), ale nyní nese jméno Renesance. Ttao strana nemá předsedu, ale jen generálního tajemníka Stéphane Séjournéa a pak čestného předsedu, kterým je opavdová hlava uskupení Emmanuel Macron. V premiérském křesle strana chtěla před začátkem letošních voleb udržet nejmladší hlavu francouzské vlády v novodobé historii Gabriela Attala.

Vedle Renesance patří k prezidnetské koalici ještě také tradiční centristická strana MoDem kolem François Bayroua a potom strana Horizont, kterou vede první premiér macronistické éry Édouard Philippe.

Před volbami měla koalice v Národním shromáždění 249 křesel.

KDO JE KDO: NOVÁ LIDOVÁ FRONTA (NFP)

Široká levicová koalice svým jménem odkazuje na Lidovou frontu - na spojení levice proti nebezpečí fašismu v 30. letech 20. století. Nová lidová fronta navazuje na koalice NUPES, která skončila druhá v parlamentních volbách v roce 2022 a získala 131 poslaneckých mandátů.

Jádro Nové lidové fronty tvoří čtyři hlavní formace. Vévodí jim krajně levicová Nepodmaněná Francie (La France Insoumnise - LFI), kterou vede Jean-Luc Mélenchon. Důležitou roli má také tradiční levostředová Socialistická strana (PS) a zelení Ekologisté. Silné kvarteto doplňuje slábnoucí Francouzská komunistická strana (PCF). Levicovou koalici ale podporuje také řada menších stran od středu po extrémní levici a rovněž některé odborové organizace.

Strana dopředu nepředstavila kandidáta na premiéra, ačkoli se nejčastěji mluví o lídrovi krajní levice Lean-Lucu Mélenchonovi nebo o François Ruffinovi.

KDO JE KDO: NÁRODNÍ SDRUŽENÍ (RN)

Pravicově protetstní strana Národní sdružení kandiduje s podporou odštěpených částí pravostředových Republikánů (LR) a krajně pravicové Rekonquisty (REC). Samotné Národní sdružení vzniklo přejmenováním původní Národní fronty (FN), kterou založil Jean-Marie Le Pen. Když po něm stranu převzala jeho dcera Marine Le Penová, začala s jejím "umírňováním". Strana opustila extrémní pozice či kokektování s antisemitismem a chválu válečného kolaborantského vichistického režimu a zmanila si také název. Slovo "sdružení" v něm má odkazovat na tradici gaullistických stran, které se často takto jmenovaly. Le Penová také opustila myšlenku opustit EU a vystupit z eurozóny, aby byla přijatelnější pro více voličů. Jádrem jejího programu je odpor vůči migraci. Za premiéra chce nyní strana jmenovat svého předsedu Jordana Bardellu, který v jejím čele nahradil Marine Le Penonovou. Ta ovšem zůstává prezidnetskou kandidátkou a faktickou lídryní celého uskupení.

V posledních volbách si strana, která měla dlouho problém prorazit v dvoukolovém většinovém systému, připsala dosud rekorsních 89 poslaneckých křesel.

KDO JE KDO: REPUBLIKÁNI

Republikáni navazují na kdysi velmi silnou gaullistickou pravici. Po posledních volbách ale měli jen 56 poslanců a skončili tím poprvé v historii až čtvrtí. Republikáni patří k pravému středu. V poslední době čelí problémům ohledně možné spolupráce s Národním sdružením. To před volbami prosazoval jejich předseda Éric Ciotti, který byl ale za návrh na předvolební koalici s lepenisty ze strany vyloučen a nyní se svými příznivci kandiduje s podporou Národního sdružení. Zbytek republikánů předvolební koalici odmítl.

STAV PO PRVNÍM KOLE

Již v prvním kole bylo zvoleno 77 poslanců. Nejvíckrát se přes 50 procent hlasů, které zároveň překročily 25 % všech v obvodě zapsaných voličů, dostali zástupci Národního sdružení (RN). Těch už je zvoleno 38. Patří mezi ně i lídryně strany Marine Le Penová, která ve svém obvodě vyhrála s více než 58 procenty hlasů.

Široce rozkročená levicová koalice NFP získala mandát v 31 obvodech.

Jen dva poslanci zvolení v prvním kole patří k prezidnetské koalici Spolu.

Zvoleni byla také dva republikáni, ale jeden z nich patřil mezi stranické disidenty, kteří kandidovali s podporou Národního sdružení, takže ho můžeme počítat spíše jako 39. poslance lepenistů.

Další dva poslanci byli zvoleni již v prvním kole v zámořských územích. Jednalo se v obou případech o místní autonomistické politiky, kteří se v Národním shromáždění hlásí k politickému středu.

ZISKY V PRVNÍM KOLE

protetsní Národní sdružení (RN)                         38+1 mandátů             33,2 % hlasů

levicová koalice Nová lidová fronta                   31 mandátů                 28,1 % hlasů

prezidentská koalice Spolu                                  2 mandáty                  21,6 % hlasů

středopravicoví Republikáni                               1 mandát                     7,2 % hlasů

SLOŽITOSTI VOLEBNÍHO SYSTÉMU

Výsledek prvního kola zesložiťuje velmi komplikovaný francouzský volební systém. Ten je dvoukolový, ale liší od našeho pro prezdinetské volby nebo do českého Senátu.

Ve Francii totiž do druhého kola postupují vždy, kdy nikdo nevyhraje v prvním kole, minimálně první dva kandidáti. Postioupit ovšem mohou i další. Konkrétně se do druhého kola kvalifikují všichni kandidáti, kteří v prvním kole překročí hranici 12,5 % hlasů. Ta se ovšem nepočítá z odevzdaných hlasů, ale ze všech v obvodě zapsaných voličů.

Díky tomu, že letos byla účast v prvním kole nezvykle vysoká, postoupilo tímto způsobem nadprůměrně vysoký počet kandidátů. Díky tomu vzniklo více než 300 situací, kterým se ve Francii říká "trojúhelník", při němž postoupili 3 kandidáti. Dokonce došlo i na několik "čtyřúhelníků" se 4 kandidáty

KDY BUDOU ZNÁMÉ VÝSLEDKY?

Volební místnosti jsou otevřené od 8 do 19 hodin v celé Francii a od 8 do 20 hodin v největších městech. První odhady proto budou zveřejněny ve 20 hodin. Od té doby se začnou také uvolňovat již první konkrétní výsledky z volebních obvodů.

VYSOKÁ ÚČAST: KOMU POMŮŽE?

Podle údajů z 12 hodin je volební účast dokokonce o skoro 1 procento vyšší než v prvním kole. To by mohlo pomoci odpůrcům lepenistů, protože by to mohlo znamenat, že v druhém kole jdou hlasovat i voliči vyřazených kandidátů z 1. kola.

OBAVY Z VÝSLEDKŮ 

Ve Francii panují velké obavy z toho, co se bude dít po vyhlášení výsledků. Na Champs-Ellyses i v centru Lyonu má řada obchodníků raději pokryty výlohy dřevěnými deskami. V ulicích je připraveno 30 tisic policistů. 

PRVNI POSLANCI ZVOLENÍ V 2. KOLE

Ještě před zveřejněním prvních výsledku ve 20 hodin zame jména prvních poslanců zvolených v 2. kole. Díky časovému posunu již volby skončily v řadě francouzských zámořských území. V Karibiku, Pacifiku a v Atlantiku bylo již zvoleno 14 nových poslanců.  Ze 14 poslanců patří 6 k levicové koalici NFP. Ostatní náleží k menším lokálním stranám. Na Nové Kaledonii, kterou nedávno otřásly protesty bojovníků za nezávislost, byl poprvé od roku 1986 zvolen reprezentant strany usilující o nezávislost Nové Kaledonie.

PRŮLOM LEPENISTŮ V ZÁMOŘÍ 

Už známe i první výsledky z Réunionu a Mayotte - ostrovů v Indickém oceánu. Tam se povedl historický průlom straně Marine Le Penové, protože právě zde získala první dva mandáty ze zámořských území v historii.

ŠOKUJÍCÍ PRVNÍ ODHADY

Podle průzkumů u volebních mistnosti by měly výsledky vypadat zhruba takto:

protestní Národní sdružení 132 až 152 křesel

levicová Nová lidová fronta 172 až 192

prezidentská koalice SPOLU 150 až 170 křesel

pravicoví Republikáni 57 až 67 kresel

VOLBY ZŘEJMĚ VYHRÁLA  LEVICE

Podle prvních odhadu by měla volby překvapivě vyhrát široká levicová koalice. Lepenisté nesahají po většině v parlamentu, ale měly by být až třetí za prezidentskou koalici. Nyní se zdá, že zabrala mobilizace proti Národnímu shromáždění a spojenectví Macrona s levicí . Uvidíme,  zda to potvrdí reálné výsledky.

LEVICE CHCE PŘEVZÍT VLÁDU 

Jeden z lídrů levicové Nové lidové fronty již vyzval prezidenta, aby předal vládu jeho koalici. 

SEČTENO JE 51 % HLASŮ

Zatím je stále sečteno poměrně málo hlasů. Konkrétně něco málo přes polovinu. Přestože se politici jednotlivých stran zatím k výsledku vyjadřují podle odhadů z 20 hodin, známe dosud poměrně málo sečtených volebních obvodů.

Aktuální počty mandátů jsou nyní následující:

protestní Národní sdružení    51 křesel

Nová lidová frionta                 43 křesel

pravicoví Republikání             23 křesel

prezidentská koalice Spolu       8 křesel

BARDELLA: VYHRÁLA NEČESTNÁ KOALICE

Podle premiérského kandidáta a předsedy Národního sdružení Jordana Bardelly dnes vyhrála "nečestná koalice", kdy spojil prezidnetský tábor s levicí, včetně její krajnělevicové složky.

MACRONOVCI: LEVICE NEMŮŽE VLÁDNOUT

Zajímavé hlasy znějí také ze stran, které patří k táboru prezidneta Macrona, podle nich levice nemůže vládnout, protože nemá většinu. Trvají na tom, aby základem vlády byl jejich prezidnetský blok. Například expremiér Philippe vyloučil možnost, aby součástí vlády byla krajně levicová Nepodmaněná Francie (LFI) Jean-Luca Mélenchona.

Je pravda, že za výsledků, které předpovídají odhady, by byla pozice prezidenta Macrona velmi silná, protože on jmenuje premiéra. Ten sice potřebuje většina v Národním shromáždění, ale výběr osoby premiéra zůstává v rukou hlavy státu.  

ZVOLENA VÍCE NEŽ POLOVINA POSLANCŮ, VEDOU LEPENOVCI

Sčítání pokročilo, aktuálně máme sečteno přesně 367 z 577 poslanců.

Nejvíce poslanců má stále Národní sdružení, za ním je teprve levicová koalice, která by měla vyhrát podle odhadů.

Aktuální skóre:

Národní sdružení       109

levicová Nová lidová fronta   97

prezdidentská koalice SPOLU   91

pravicoví Republikáni 35

PREMIÉR REZIGNOVAL

Macronistický premiér Gabriel Attal oznámil v televizním projevu, že se zítra podá demisi, ale bude vykonávat vládní povinnosti, dokud to bude nutné. Nejmladší premiér v historii novodobé Francie a mini-Macron se tedy zřejmě stane jednou z obětí těchto voleb. Jeho šance, že by pokračoval v čele vlády na základě nových voleb, je po pravděpodobně překvapivém dnešním výsledku nízká.

MACRONOVCI NYNÍ DRUZÍ, STÁLE VEDOU LEPENOVCI

Přibývají další sečtené obvody a změnilo s enám pořadí třech hlavních politických sil. Stále vede Národní sdruženi, ale druzí jsou nyní o jeden mandát macronovci před širokou levicovou koalicí. Lze ale předpokládat, že hodně z nesečtených mandátů pochází z Paříže a jejího bezprostředního okolí, kde je levice hodně silná.

Současný stav:

protestní Národní sdružení  119

prezidnetská koalice SPOLU 105

levicová Nová lidová fronta 104

pravicoví Republikáni 36

Zbývá sečíst 179 obvodů. 

LEVICE SLAVÍ VÍTĚZSTVÍ NA NÁMĚSTÍ STALINGRAD

Jeden z hlavních lídrů levicové Nové lidové fronty Jean-Luc Mélenchon pronesl dnešní vítězný projev před příznivci jeho levicové koalice na pařížském náměstí Stalingrad...

TÉMĚŘ PLICHTA

Nyní chybí sečíst již jen posledních 130 obvodů. Tři hlavní politické síly aktuální francouzské politiky jsou teď téměř vyrovnané v zisku poslanců.

Národní sdružení      130 poslanců

levicová Nová lidová fronta 122 poslanců

prezidentská koalice Spolu 122 poslanců

ZLOM VE SČÍTÁNÍ: LEVICE DOTÁHLA LEPENISTY

Levicová koalice Nová lidová fronta, složená ze socialistů, komunistů, zelených a krajně levicové Nepodmaněné Francie, právě poprvé dotáhla v počtu získaných křesel lepenistické Národní sdružení. Obě formace nyní mají 134 křesel. Třetí macronistická koalice zaostává jen těsně a aktuálně drží 129 křesel.

Zbývající nesečtené obvody ovšem většinově nahrávají levici a macronistům. Je proto už téměř jisté, že lepnistické Národní sdrujžení nejenom dnešní volby nevyhraje, ale neskončí ani na první místě.

Zbývá sečíst již jen 106 obvodů, takže je již jisté, že žádná ze tří hlavních politických sil současné Francie nezíská sama většinu. Národní shromáždění tedy bude tím, čemu se v angličtině říká "hung parliament", tedy parlament bez většiny. 

REPUBLIKÁNSKÁ FRONTA ZAFUNGOVALA...

První povolební odhady, již známé výsledky i vysoká volební účast ukazují, že v dnešních volbách jednoznačně zafungoval tzv. koncept republikánské fronty. Tak se ve Francii říká spojenectví na principu "všichni proti krajní pravici". Po prvním kole a triumfu Národního sdružení se k němu hned minulou neděli přihlásila levicová Nová lidová fronta i macronistická koalice Spolu. Levice jako první přišla s tím, že tam, kde postoupili do druhého kola tři kandidáti a jeden z nich je lepenista, odstoupí všichni levicoví kandidáti an třetích místech. Po určitém váhání stejný princip přijal i prezidentský tábor, ačkoli někteří jeho členové nechtěli tento postup praktikovat v místech, kde za levicovou koalici kandidoval kandidát krajně levicové Nepodmaněné levice (LFI). nakonec v úterý téměř všichni třetí kandidáti levice i macronistů odstoupili, takže drtivá většina soubojů v druhém kole byla v módu kandidát Národního sdružení proti kandidátovi levice nebo prezdientské koalice.

Dnešní vysoká účast navíc potvrdila, že hlasy obou táborů se v druhém kole fakticky sčítaly a přinesly mnoho porážek lepenistických kandidátů. I po volbách díky tomu zůstane parlament bez většiny, ačkoli na pozici nejsilnější formace zřejmě nahradí levice prezdientskou koalici.  

...KDO ALE BUDE VLÁDNOUT?

Úspěch "republikánské fronty" v podobě spojení levice a prezidentského tábora sice zabránil většině lepenistů v parlamentu, aůe zároveń nepřinesl nikomu většinu v Národním shromáždění.

Teoretickou většinu by mělo mít po sečtení všech obvodů možné spojení Nové lidové fronty (NFP), která se může vyšplhat až někam ke 180 křeslům, a  macronisticků, středové koalice Spolu s cca 170 mandáty. To je totiž dohromady zhruba 350 psolanců, přičemž k většině je potřebných 289. Jenže mezi 80 a 90 poslanců by mělo připadnout největší složce levicové koalice NFP - tedy krajnělevicové Nepodmaněné Francii (LFI) Jean-Luca Mélenchona. S nimi nechtějí vládnout macronisté, kteří by rádi rozlomili levicovou Nová lidovou fronty a s její ne-mélenchonovskou částí by chtěli vládnout. Jenže levice + macronovci - Mélenchonova strana = jen asi 270 křesel. Pdopořit by ho museli ještě středopravicoví Republikáni, ale ti nechtějí vládnout ani s levým středem. 

Většinová koalice tedy není na dohled a Francii čeká zřejmě pokračování menšinové vlády a možné další předčasné volby, které ale ústava dovoluje až za rok. 

USPĚL MACRON S ROZPUŠTĚNÍM PARLAMENTU?

Po prvním kole se zdálo, že Macronův riskantní tah, kdy okamžitě po vítězství lepenistů v evropských volbách, vsadil Francii do politické hry a rozpustil dolní komoru parlamentu, naprosto selhal. Hrozila většina Národního sdružení v parlamentu a Jordan Bardella jako premiér.

Po druhém kole se takový pro Macrona katastrofický scénář podařilo odrazit, ale Macronův tábor toho ani tak moc nezískal. Ztratil navíc pozici nejsilnější skupiny v parlamentu. Macronovi zbyla jen jeho ústavní pravomoc jměnovat premiéra a rozpuštět parlament, ale tu měl i před předčasnými volbami. Ve větších ambicích Macron neuspěl, protože se mu nepodařilo před volbami rozlomil jednotu široké levicové koalice.  

STAV SČÍTÁNÍ: LEVICE VYHRÁVÁ, ALE BEZ VĚTŠINY

Již čekáme jen na sečtení 40 obvodů.

Poměr sil je aktuálně následující:

levicová koalice Nová lidová fronta (NFP)       167 křesel

prezidentská, středová koalice Spolu              149 křesel

protestní Národní sdružení                              140 křesel

pravostředoví Republikáni                                  44 křesel

ostatní                                                                 37 křesel

MŮŽE BÝT PREMIÉREM JEAN-LUC MÉLENCHON?

Mnoho lidí se nyní ptá, zda může být příštím francouzským premiérem lídr krajnělevicové strany Nepodmaněná Francie (LFI). Kdyby se postupovalo standardně mohl by jím skutečně být, protože ve volbách skončila na prvním místě levico koalice Nová lidová fronta a její nejsilnější složkou je právě Nepodmaněná Francie. Jenže Mélenchon v ekonomických a politických názorech připomíná amerického krajnělevicového politika Bernieho Sanderse, své příznivce oslovuje "soudruzi", na mítincích rád psívá komunistickou Internacionálu a chce mimo jiné uznat okamžitě Palestinský stát, jehož vlajkami se to na jeho volebních akcích jen hemží. Kromě toho chce hodně doleva otočit francouzskou ekonomiku, zejmén zvýšením daní či zastropováním věko odchodu do důchodu. V minulé prezdinetské kampani sliboval, že do Paříže pozve ultralevicového venezuelského autoritativního prezdienta Madura...

Kvůli tomu všemu ho odmítají macronisté, pravostředoví Republikáni, ale už teď večer se zdá, že ho za premiéra nechtějí ani některé složky jeho vlastní levicové koalice.    

LEVICOVÁ OSLAVA SKONČILA NÁSILÍM

Spontání oslava příznivců levice na pařížském náměstí Republiky skončilo násilím a střety s policií. Část účastníků demostrace se střetla s policií potom, co začala na náměstí zapalovat elektrická kola a útočit na policisty střílením petard. Policie proti většinou maskovaným útočníkům použila slzný plyn.

LEVICE DEFINITIVNĚ PRVNÍ. VĚTŠINU ALE ZDALEKA NEMÁ

Sečteny jsou již všechny obvody kromě posledních 11. To ovšem znamená, že si již levicová koalice Nová lidová fronta definitvně pojistila první místo.

Stav sčítání vypádá následovně:

levicová koalice Nová lidová fronta  177 křesel

macronovská koalice Spolu             165 křesel

protetsní Národní shromáždění       141 křesel

pravostředoví Republikáni                45 křesel.

CO PŘINESL VOLEBNÍ VÝSLEDEK?

V tuto chvíli již chybí sečíst jen tři obvody, které všechny náleží k těm, kde volí Francouzi žijící v zahraničí. Zatím všechny z nich vyhrála macronovská koalice Spolu, takže ji asi připadnou i tyto tři (jen v severoafrickém obvodě má určitou šanci levicová kolaice).

Shrňme tedy závěry, které vyplývají z téměř definitvních výsledků:

Nikdo nemá většinu a sestavení vlády bude velmi obtížné.

Prezident Macron a jeho koalice rozpuštěním parlamentu nic nezískala, pouze ztratila pozici nejsilnějšího proudu v parlamentu a přibližně 60 poslanců. Spoluprací s levicí i krajní levicí ale zabránila nástupu Národního sdružení k moci.

Protetsní Národní sdružení Marine Le Penové nezískalo první místo ani většinu, ale její zastoupení v parlamentu se zvětší o polovinu (o více než 50 mandátů) a bude největší v její historii.

Překvapivým vítězem voleb se stala levicová Nová lidová fronta, ktera zahrnuje umírněnou i krajní formu levice. Vzhledem k francouzské ústavě nebud emoci vládnout bez souhlasu či podpory prezidenta Macrona a jeho koalice. Levice bude v parlamentu o přibližně 60 křesel silnější než dosud.

Pravicoví Republikání udrželi v zásadě pozice, ale to znamená, že jsou s odstupem až čtvrtou silou na francouzské politické scéně.

Sečteno, podtrženo: Francouzská společnost je teď rozdělana na tři podobně velké názorové proudy, ale jden z nich - lepenovci je nadále izolován zbytkem politického světa a díky volebnímu systému nedokázal získat převahu, ačkoli je aktuálně o něco silěnšjí než levice či macronovci.

DEFINITIVNÍ ROZLOŽENÍ V NÁRODNÍM SHROMÁŽDĚNÍ

Je definitivně sečteno.

Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP)                182 křesel

prezidentská, středová koalice Spolu (ENS)             168 křesel

protestní Národní sdružení (RN)                                143 křesel

pravostředoví Republikáni                                           45 křesel

další pravice                                                                15 křesel

další levice                                                                   13 křesel

další střed                                                                      6 křesel

regionalisté (Korsika a Zámoří)                                      4 křesla

ostatní                                                                             1 křeslo

CELKEM                                                                        577 křesel