Podle odhadů vyhrála volby v Německu Merkelová. Má ale méně hlasů, než se čekalo

Už i poslední početně a reálně možný scénář nové vlády dostává první trhlinu. Berlínská poslankyně Zelených Canan Bayramová, který získala jejich jediný mandát v jednomandátových obvodech, veřejně prohlásila, že jamajskou koalici hlasováním v Bundestagu nepodpoří. Nevidí totiž, co má její strana společného s CSU nebo FDP.

Ještě nejsou ani vyhlášeny oficiální výsledky a již začalo štěpení poslaneckého klubu Alternativy pro Německo. Do jejího klubu nevstoupí předkyně strany Frauke Petryová, která reprezentuje umírněné vnitrostranické křídlo.  Na tiskové konferenci s volebními lídry (reprezentanty více nacionalistického křídla) oznámila, že vždy usilovala o to, aby již v roce 2021 byla AfD konzervativní stranou s koaličním potenciálem. To podle ní v současné, anarchisticky fungující straně ale nejde.

Frauke Petry, předsedkyně AfD, po oznámení, že nevstoupí do parlamentního klubu své strany přidala výrok, že chce stát v čele "nového konzervativního projektu". Neupřesnila, ale, zda to znamená, že bude chtít založit novou stranu.

Novou šéfkou klubu SPD v Bundestagu bude skutečně dosavadní ministryně práce Andrea Nahlesová, která patří k levému křídlu strany. Začínají se také ozývat neoficiální hlasy z SPD, že by bylo nejlepší, aby vedení strany přebral starosta (zemský premiér) Hamburku Olaf Scholz. Zatím ale je strana navenek jednotná v podpoře toho, aby v čele strany setrval Martin Schulz. SPD ovšem bude vedení znovu volit už na sjezdu v prosinci, takže se Schulzova pozice může ještě změnit. 

Zelení i FDP chtějí o případné koalici "Jamajka" s CDU nechat rozhodnout v hlasování všechyn členy svých stran.

CSU se jednomyslně rozhodla pro pokračování spolupráce v jednom parlamentním klubu s CDU. Ráno údajně návrh, aby se o tomto ve vedení CSU předložil šéf CDU Seehofer. CSU je zklamána volebním výsledkem a viní z něj příliš středovou politiku partnera z CDU. CSU například před volbami prosazovala stanovení maximální hranice uprchlíků přijímaných do Německa, ale CDU začlenění tohoto bodu do společného programu odmítla.

Ze sedmnácti spolkových zemí CDU vyhrála ve 14, její sesterská CSU v jedné (Bavorsku), SPD v Brémách a AfD v Sasku.

Z 299 jednomandátových obvodů byla CDU-CSU nejsilnější v 231 ( z toho 46 CSU), SPD v 59, Levice v 5 (ve 4 berlínských obvodech a v Lipsku), AfD ve 3 (všechny ve východní části Saska) a Zelení v 1 (berlínský obvod Fridrichshain - Kreuzberg - Prenzlauer Berg Východ) 

CDU nevyhrála také ve spolkové zemi Brémy, kterou tvoří města Brémy a Bremerhaven. Vítězem se zde s 26,77 stala SPD. Křesťanští demokraté, ale i zde podlehli jen těsně, a to s 25,04 %

Definitivní rozdělení mandátů:

CDU-CSU 246 (z toho 45 CSU)

SPD 153

AfD 94

FDP 80

Levice 69

Zelení 67

Rekordně velký Bundestag tedy bude mít 709 křesel a většinu bude tvořit 355 mandátů.

Tu by měla velká koalice CDU-CSU a SPD s 399 křesly nebo Jamajka z CDU-CSU, FDP a Zelených s 393 křesly. Většinu by ale neměla hypotetická varianta Jamajka bez CSU, protože by dala dohromady jen 348 mandátů.

Předběžné úřední výsledky:

CDU 33,0 %

SPD 20,5 %

AfD 12,6 %

FDP 10,7 %

Levice 9,2 %

Zelení 8,9 %

Alternativa pro Německo vyhrála spolkové volby v Sasku, když obdržela 27,0 %, až druhá skončila CDU s 26,9 %. Rozdál činil jen přibližně 4.200 hlasů.

Podle poslední prognózy pro ARD Alternativa klesla pod 13 % (12,9 %), naopak opět o desetinku posílila Levice.

Již zbývá sečíst jen 60 z 299 jednomandátových obvodů, abychom znali předběžný úřední výsledek.

AfD již vyhrála tři jednomandátové obvody, všechny v Sasku. To by jí mimochodem podle volebního zákona umožnilo vstup do Bundestagu a podílet se na rozdělování poměrně volených křesel, i kdyby nedosáhla na 5 % hlasů v poměrné části volby.   

Recesistická strana "Strana" (die Partei) posilíla v Berlíně o 100 %, čímž v průběžných výsledcích v hlavním německém městě drží podporu 2,0 %.

Aktuálně odhadovaná účast činí 76,5 %, vzestup přibližně o 5 % oproti roku 2013 a profitovala z něj nejvíce AfD.

Angela Merkelová vyhrála po osmé v řadě přímý mandát v obvodě Rujána-Přední Pomořany - Gresfald I., který si kdysi vybrala jako svůj politický domoc, i když odtud ani nepochází ani tu nežila. Ani ona zde ale nedokázala zopakovat výsledek z roku 2013 a ztratila oroti němu dokonce 12,3 %, i tak ale vyhrála s velkým náskokem, když si připsala 44 % hlasů.

ZDF aktuálně prognózuje téměř identické výsledky:

CDU-CSU 32,9 %

SPD 20,8 %

AfD 13 %

FDP 10,4 %

Zelení 9,0 %

Levice 9,0 %

Aktuální prognóza ARD:

CDU-CSU 32,9 % - 239 mandátů

SPD 20,6 % - 149 mandátů

AfD 13 % - 94 mandátů

FDP 10,6 % - 77 mandátů

Levice 9,1 % - 66 mandátů

Zelení 8,9 % - 65 mandátů

Nejdéle sloužící poslanec Spolkového sněmu Wolfgang Schauble  (CDU) bude pokračovat, protože s přehledem vyhrál volby v jednomandátovém obvodě Offenburg v Bádensku-Virtembersku.

Kandidát AfD vyhrál také v obvodě Budyšín 1 (Bautzen 1).

A zdá se, že pohraničí s Českou republikou v Sasku tvoří baštu AfD. Také v obvodě Zhořelec (Goerlitz) vede kandidát AfD, když zbývá sečíst poslední obec. 

AfD vyhrála svůj první mandát v jednomandátovém obvodě, když její kandidát zvítězil s 37 % hlasů v obvodě Saské Švýcarsko - východní Krušné hory, který je hned na hranici s Českou republikou. Vybojovala ho předsedkyně strany Frauke Petryová.

Společně se spolkovými volbami se také v Berlíně v referendu hlasovalo na návrh FDP o dalším osudu letiště Tegel, které chce rudo-rudo-zelená berlínská koalice zavřít po tom, co bylo otevřeno nové mezinárodní letiště BER.  Po sečtení více než poloviny okrsků vede 55 % liberály navrhovaná varianta, aby letiště pokračovalo v provozu. 

V Sasku je sečteno 372 ze 424 obcí:

stále tu vede AfD s 29,5 % a až za ní je s 28,5 % CDU, a to ještě zatím třetí místo bere Levice se 14,7 %. 

Německé televize dnes večer často citují nedávný výrok jednoho z volebních lídrů AfD Alexandera Gaulanda o tom, že když mohou být Francouzi hrdí na svého císaře a Britové na svého válečného premiéra Winstona Churchila, mají Němci právo být hrdí na "výkony" německých vojáků ve dvou světových válkách. 

Gauland je považován za lídra vnitrastranického národně-konzervativního křídla, které by mělo obsadit minimálně polovinu mandátů AfD v Bundestagu, zhriba čtvrtinu by měli tvořit umírnění zastánci "občanského" křídla kolem Frauke Petryové, orientace zbylé čtvrtiny je zatím nejasná.

Dobrý výsledek AfD oslabuje spekulace, že se strana po volbách rozpadne a opustí jí "umírněná" skupina kolem předsedykně, ale nikoli volební lídryně Frauke Petryové. Existují spekulace, že by odešla s několika sobě blízkými psolanci a založila vlastní parlamentní klub. Zatím ale neexistují příznaky toho, že by se to dělo.

Spokojenost s migrační politikou A. Merkelové:

78 % u voličů Zelených

66 % voličů CDU-CSU

48 % voličů SPD

38 % voličů Levice

37 % voličů FDP

0 % voličů AfD.

Hodnoty důležité pro pochopení politické atmosféry v Německu.

Klíčovou motivací por volbu AfD nebyla sympatie k této straně (jen 31 %), ale nespokojenost s ostatními stranami (60 %). U voličů všech stran to bylo obráceně: 63 % sympatie ke své straně, 30 % zklamání z ostatních stran.

Potvrzeno, že AfD je typická protestní volba. 

Trochu se zapomíná, že početně možnou by byla i koalice Keňa (CDU-CSU, SPD, Zelení), ale samozřejmě platí, že SPD teď deklaruje odchod do opozice. Ale zase na Keňu by nebyli třeba hlasy CSU.

Ozývají se hlasy přesvědčující SPD, aby si rozmyslela odchod do opozice, jak ho dnes oznámil její šéf Martin Schulz. Argumentuje se ze strany FDP i CDU odkazem na státotvornost strany. Politici SPD ovšem tyto návrhy jasně odmítají.

Jsou sečteny první dva jednomandátové obvody: Waldeck pro SPD, bavorský Klumbach pro CSU.

V SPD se spekuluje, že se předsedkyní klubu SPD v Bundestagu stane dosavadní ministryně práce Andrea Nahlesová, která patří k levému stranickému křídlu. Podle spekulací by měla jít cestou jako šéf britských labouristů Corbyn a odebrat silně levicovou politikou voliče protestní straně.

Jméno nového šéfa parlamentní frakce má být oznámeno zítra po zasedání stranického vedení.

Před budovou, kde AfD na berlínském náměstí Alexanderplatz slaví volební výsledek, se shromáždili demonstranti. Zatím akce probíhá pokojně, pouze policie doporučila příznivcům AfD vyklidit balkon budovy.

Volby mezi nezaměstnanými:

SPD 23 %

AfD 22 %

CDU-CSU 20 %

Levice 11 %

Zelení 7 %

FDP 6 %

Mezi voliči nad 70 let získala CDU-CSU 45 % hlasů, vyhrála ovšem také mezi prvovolii, i když v bývalé NDR jen poměrem 20 % proti 16 % pro druhou AfD.

Při troše zjednodušení vypadají typičtí voliči stran takto:

CDU-CSU: starší důchodce nebo podnikatel, ze západní části země, spíše žena

SPD: nejčastěji důchodce, nezaměstnaný nebo dělník, spíše starší, nižší vzdělání

AfD: muž, nezaměstnaný nebo dělník, střední věk, z bývalé NDR, nižší vzdělání

FDP: mladší podnikatel, vyšší vzdělání, o trochu častěji muž než žena

Zelení: mladší zaměstnanec nebo podnikatel, spíše žena, vysokoškolské vzdělání

Levice: mladší nezaměstnaný, často vysokoškolák, z bývalé NDR

V německých debatách se také objevuje možnost, že by vznikla Jamajka bez účasti CSU, pro kterou by spolupráce se Zelenými rok před zemskými volbami v Bavorsku mohla být nepřijatelná. 

Merkelová odpovídá v televizní debatě lídrů stran na otázka, zda může vyloučit menšinouvou vládu CDU-CSU. V odpovědi dává přednost stabilní, většinové vládě,ale nic nevylučuje.

Podle dílčích výsledků by AfD mohla být nejsilnější stranou ve spolkové zemi Sasko.

Dalším překvapivým dílčím výsledkem je fakt, že Levice je zatím silnější v Berlíně než SPD.

Podle průzkumu pro ZDF Alternativa pro Německo vyhrála volby mezi mužskými voliči ve východním Německu, když ji v této skupině volilo 27 % voličů, zatímco CDU jen 24 %.

Aktualizované volební prognózy se zatím příliš nemění. Např. ZDF nyní uvádí 32,8 % pro CDU-CSU, 20,8 % pro SPD, 13,1 % pro AfD, 10,3 pro FDP, 9,1 pro Zelené a 9,0 pro Levici. 

Výsledky voleb mezi dělníky:

CDU 30 %

SPD 22 %

AfD 19 %

Levice 10 %

FDP 7 %

Zelní 5 %

Podle průzkumu pro ZDF přišlo 35 % dnešních voličů AfD z tábora nevoličů, 24 % tvoří voliči AfD z roku 2013, 21 % "přeběhlo" od CDU-CSU, 10 % od SPD a 6 od Levice.

Zajímavé výsledky ukazuje také průzkum, odkud se vzali voliči FDP. Jen 23 % jejich současných voličů tuto stranu volilo i v roce 2013. Ale každý třetí "přišel" během posledních let od CDU-CSU. Jen 12 % aktuálně "žlutých" voličů přišlo od SPD.

Sestavování Jamajky ovšem nebude lehké. Podle veterána Zelených Jurgena Trittina pro její vytvoření musí být splněny tři podmínky:

CDU musí být ekologičtější, FDP sociálnější a CSU liberálnější. To bude težké.

Navíc podle dnešních průzkumů si jen 23 % tuto koalici. Podporuje ji 42 % voličů FDP, 38 % voličů Zelených, ale jen 31 % voličů CDU-CSU.

Průběžné výsledky ukazují, že jedinou početní možností zůstavá Jamajka a velká koalice, kterou ale již SPD vyloučila. Vedle jamajské sestavy CDU-CSU FDP Zelení, tak zbývý už jen možnost v případě nesestavení vlády volby zopakovat.

Předseda SPD Martin Schulz chce podle vlastních slov zůstat předsedou. Odpovídá také na spekulace, zda bude zároveň předsedou parlamentního klubu, a takovou možnost odmítá. Chce se soustředit na obnovu strany. To signalizuje oslabení jeho pozice.

Ze vzestupu AfD obviňuje selhání CDU.

Podle bavorského premiéra a šéfa CSU Horsta Seehofera Unie udělala chybu, že si nechala otevřené "pravé křídlo" a zaplatila za to nejhorším výsledkem od roku 1953.

Velkým poraženým voleb je také bavorská CSU, která klesla v Bavorsku na 38,5 % (-10,5%), což je její druhý nejhorší výsledek v historii. Rok před zemskými volbami to mlůže znemanat i otevření debaty o vedení strany.

Kancléřka vystupuje s projevem. Merkelová čekala lepší výsledek, ale připomíná, jaké funkční období má vláda a CDU-CSU za sebou. Důležité je, že Unie vyhrála, má nárok sestavit vládu a bez ní žádná vláda sestavit nejde.

Prognóza ARD:

Východ (nové spolkové země):

CDU 26,5 %

AfD 21,5 %

Levice 16,5 %

SPD 14,5 %

FDP 8 %

Zelení 6 %

Prognóza ARD:

Západ (staré spolkové země):

CDU/CSU 34 %

SPD 21,5 %

FDP 11,5 %

AfD 11 %

Zelení 10,5 %

Levice 7 %

Podle ARD získala AFD v bývalém východním Německu 22 procent.

Aktuální odhad mandátů podle ARD:

CDU-CSU 217 (-94)

SPD 134

AfD 89

FDP 70

Zelení 62

Levice 59

To by znamenalo:

velká koalice CDU-CSU a SPD 351 mandátů

Jamajka 349 mandátů

ZDF a první volební prognóza:

CDU-CSU 33,3 %

SPD 20,8 %

AfD 13,2 %

FDP 10,1 %

Zelení 9,2 %

Levice 8,9 %

Podle propočtu ARD by velká koalice CDU-CSU a SPD měla stejně mandátů jako Jamajka (CDU-CSU-FDP-Zelení). Slovo "velká" u koalice CDU-CSU s SPD trochu ztrácí smysl.

1. prognóza televize ARD postavená již na částečném sčítání hlasů:

CDU-CSU 32,7 %

SPD 20,2 %

AfD 13,4 %

FDP 10,5 %

Zelení 9,4 %

Levice 8,9 %

Odkud přišly hlasy pro AfD:

nejvíce, přes milion od nevoličů, milion od CDU

Předseda poslaneckého klubu SPD Thomas Oppermann prohlásil v televizi, že při tomto výsledku SPD odejde do opozice, protože dnes prohrála velká koalice. Dodal, že nezná nikoho, kdo by v SPD nyní chtěl jít do vlády.

První německé komentáře mluví o volebním zemětřesení a tektonické změně ve stranickém systému.

Ve stranických centrále CDU nepanuje přes volební vítězství žádné nadšení. Výsledek je nižší než se čekalo.

JEště horší je atmosféra ve volebním štábu SPD, naopak oslavuje se u liberálů, zelených i postkomunistů.

Jako první z šéfů stran vystupuje jeden ze dvou mluvčí Alternativy pro Německo Gauland. Oslavuje vítězství a slibuje, že jeho poslanci i nadále "půjdou po Merkelové" 

Exit-poll pro ZDF:

CDU-CSU 33,5 %

SPD 21 %

AfD 13 %

FDP 10 %

Zelení 9 %

Levice 9 %

To by znamenalo nižší výsledek CDU-CSU než se čekalo, totéž platí pro SPD. Malé strany naopak uspěly, velmi dobře bodovalo při svém premiérovém vstupu do Spolkového sněmu protetsní AfD.

První exit-poll televize ARD (infra test dimap):

CDU-CSU 32,5 %

SPD 20 %

AfD 13,5%

Levice 9%

FDP 10,5%

Zelení 9,5%

Proč Merkelová stále vede u Němců v popularitě?

It´s economy, stupid!

Odpovědi můžeme najít i ve dvou aktuálních číslech z průzkumů:

84 % Němců si myslí, že hospodářská situace v zemi je dobrá

Pouze pro 8 % je nezaměstnanost hlavním probléme, podle kterého se rozhodují ve volbách.

Poslední odhady účasti ukazují vzestup o 6 až 8 %, což by znamenalo celkovou účast kolem 80 % a návrat na úroveň roku 2005.

Některá známá čísla ukazují, že by vzestup mohl být vyšší v zemích bývalé NDR, což by mohlo nahrát AfD, která je zde silnější a rekrutuje velkou část voličů ze skupiny bývalých nevoličů. 

Když se podíváme na oblibu stranických lídrů, vede s 64 % Angela Merkelová, překvapivě druhý je lídr Zelených Cem Ozdemir s 55 %, následovaný šéfem liberálů z FDP Christianem Lindnerem s 50 % a až čtvrtý je Martin Schulz - předseda SPD - s 46 %. Efekt Schulz, který vedl dokonce k tomu, že na přelomu února a března byla SPD v prefrencích na čas vyrovnaná s CDU-CSU, do voleb úpně vyprchal. 

Hesla hlavních stran:

CDU-CSU: Pro Německo, ve kterém dobře a rádi žijeme

SPD: Čas na více spravedlnosti

Levice: Důvěryhodní pro spravedlnost

Zelení: Životní prostředí není vše, ale bez něj není nic. Proto Zelená

FDP: #Mysleme nově

AfD: Věř si, Německo

O co jde hlavním stranám:

CDU: udržet kancléřku Merkelovou v úřadě a minimalizovat ztráty oproti roku 2013, v krizovém případě nespadnout pod historicky nejhoší zisk z roku 2009 (33,8 %).

CSU: zůstat ve vládě a vytvořit si předpoklad pro úspěch v bavorských zemských volbách v roce 2018, kde budou křesťanští sociálové obhajovat abslutní většinu mandátů

SPD: zastavit pád strany k historicky nejnižším výsledkům, pro část strany je cílem udržet se ve velké koalici, proti čemuž ale další stranické strany silně protestují a chtějí se ozdravit v opozici

FDP: vrátit se po čtyřech letech do Spolkového sněmu, strana může mít v takovém případě šanci na vstup do vlády, ale u liberálů rezonuje stále vzpomínka na to, že poslední koalice FDP s Angelou Merkelovou (2009-2013) stála "žluté" na konci vypadnutí z parlamentu

AfD: vstoupit poprvé do Spolkového sněmu a bojovat o pozici třetí největší strany

Zelení: vyrovnat výsledek z minulých voleb, strana se obává možné povolební diskuze o tom, zda vstoupit do jamajské koalice s "konzervativní" alianci CDU-CSU

Levice: na rekord 11,9 % z roku 2009 asi nedosáhne, ale může ještě bojovat o obhajubu pozice třetí nejsilnější strany z roku 2013 

Ještě zpět k otázce koalic. Kdyby rozzhodovali voliči stran, zřejmě by vyhrála jamjská varianta. Voliči FDP i Zelených totiž ve většině pozitivně hodnotí Angelu Merkelovou. Platí to dokonce pro 62 % voličů levicových Zelených. Naopak u voličů SPD zdraleka tolil oblíbená kancléřka není.

Podobná čísla poskytuje i dnešní anketa konzervativního listu Frankfurther Algemeine Zeitung, jehož internetoví čtenáři také dávají přednost Jamajce před velkou koalicí. Nejraději by měli černo-žlutou variatu, ale ta vypadá početně nedostižnou.

Průzkum, který bude zveřejněn v 18:00 se může letos mýlit více než je v Německu obvyklé, protože v něm nebudou zahrnut hlasy voličů, kteří hlas odevzdali dříve. Už zhruba do hodiny po uzavření místností by se měla objevit první prognóza, který již bude částečně stát na malé části seččtených hlasů.

Volební účast se zatím jeví vyšší ve velkých městech, ale celkově by měla být na německé poměry podobně nízká jako před čtyřmi lety. 

Odvolil i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Zejména zahraniční komentátoři s údivem sledovali fakt, že prezident čekal ve frontě až odvolí občané, kteří přišli do volební místnosti před ním.

Dvě hodiny před uzavřením volebních místností a zveřejněním prvních exit-pollů (průzkumů na základě dotazování voličů odcházejících z volebních místností) si projděme slovníček koalic, jak se v Německu nazývají.

velká koalice - dnešní složení spolkové vlády, ale také vlád v Sársku, Sasku, Meklenbursku-Předním-Pomořansku - koalice sociálních a křesťanských demokratů = CDU-CSU a SPD

černo-žlutá koalice - spojení "černých" křesťanských demokratů a "žlutých" liberálů, vládne teď v Severním Porýní-Vesfálsku, ale po dnešních volbách asi nebude početně možná = CDU a FDP

Rudo-zelená koalice - spojení "červených" sociálních demokratů a zelených, funguje v Brémách či Hamburku a také ještě pár dní do předčasných voleb Dolním Sasku, oblíbená varianta levicových voličů, ale dnes jistě nevznikne, protože její složky těžko dohromady přesáhnou třetinu hlasů v Bundestagu = SPD a Zelení

rudo-rudo-zelená koalice - spojenectví "červených" sociálních demokratů, zelených a také "červených" postkomunistitů ze strany die Linke, funguje nyní na zemské úrovni v Berlíně (pod vedením SPD) a v Durynsku (pod vedením postkomunistů). SPD se bojí připustit či vyloučit na spolkové úrovni, ale dnes velmi pravděpodobně ani tato široká levicová koalice nezíská většinu, takže dilema pro sociální demokraty nenastane. = SPD a Zelení a Levice

Rudo-rudá koalice - spojení sociálních demokratů a postkomunistů, které spojuje červená či rusá barva, vládne v Braniborsku, ale na spolkové úrovni nemá šanci. = SPD a Levice

černo-zelená - netradiční spojení "černých" křesťanských demokratů a zelených aktuálně ovládá Hesensku (v čele s CDU) a Bádensko-Virtembersko (v čele se Zelenými), zřejmě oblíbená koaliční varianta pro Angelu Merkelovou, ale dnes jen velmi těžko dosáhne na většinu = CDU a Zelení

Jamajka - další netradiční spojenectví "černých" křesťanských demokratů, "žlutých" liberálů a zelených, obsahuje barvy z jamajské vlajky. Vedle velké koalice je to asi jediná varianta, u níž se dnes čeká, že bude večer početně možná. Funguje ve Šlesvicku-Holštýnsku, ale na spolkové úrovni může narazit na rozdíly mezi levicovým, fundamentalistickým křídlem Zelených, konzervativci z CSU a ekonomickými liberály z FDP. = CDU a Zelení a FDP

Semafor - Ampel-koalition - spojení stran, které mají barvu jako světla na semaforu - "červení" sociální demokraté, "žlutí" liberáloví a Zelení, funguje v Porýní-Falci, zřejmě sen Martina Schulze, ale slabost SPD i Zelných ji dnes velmi pravděpodobně početně nedovolí. = SPD a FDP a Zelení

Keňa - koalice stran s barvami keňské vlajky - "černí" křesťanští demokraté, "červení" sociální demokraté a Zelení, funguje jako nouzové řešení v Sasku-Anhaltsku, kde byla jedinou varianto, aby ve vládě nebyla AfD a Levice. Na spolkové úrovni pro ni není důvod = CSU a SPD a Zelení

Vláda jedné strany - dnes funguje pouze v podobě vlády CSU v Bavorsku.

Koalici s AfD na spolkové úrovni vylučují všechny ostatní strany s šancí dostat se do Bundestagu. NEspolupracují s ní ani nikde na zemské úrovni.

Ve 14 hodin byla volební účast v celém Německu 41,1 % oprávněných voličů. To je o 3 desetiny procenta méně než ve stejnou dobu před čtyřmi lety. Nepřehledné tyto údaje ovšem činí fakt, že letos pravděpodobně stoupl počet voličů, kteří využili tzv. korespondenční volbu. To znamená, že odevzdali hlas v předstihu. V Německu už pro tento způsob volby nemusí být žádný speciální důvod. Před čtyřmi lety takto hlasovalo téměř 25 % voličů, letos se čeká ještě vyšší procento. 

Fotografie z bádenského Korku dobře symbolizuje výchozí šance obou velkých stran v dnešních volbách.

Zatímco Angela Mrkelová míří k rekordu, její hlavní oponent lídr sociálních demokratů Martin Schulz může mít po volbách problémy. Historicky nejnižší výsledek SPD od roku 1945 by mu asi příli nepomohl naplnit jeho prohlášení, že bude bez ohledu na výsledek voleb pokračovat v čele své strany.

Krátce před třetí hodinou svůj hlas odevzdala v centru Berlína kancléřka Angela Merkelová. Pokud dnes uspěje, může v případě vedení vlády po celé funkční období, dokonce překonat dobu, po kterou vládu Německa řídil zakladatel CDU Konrad Adenauer. Mekelová již vládla 12 let, Adenauer byl kancléřem 14 let a předchůdce Meerkelové v čele strany nedávno zemřelý Helmut Kohl dokonce 16 let.

Rekordmanem je i současný minsitr financí Wolfgang Schauble, který již v Bundestagu zasedá jako poslanec 44,8 roku a dnes mandát opět obhajuje.

Není zatím úplně jasné, kolik poslanců Němci dnes volí. Vinu na tom má komplikovaný volební systém, v němž sice nyní existuje základní počet 598 poslanců, ale ten se může na základě volebního výsledku zvyšovat. Končící Spolkový sněm má například nyní 631 členů.

Jak se to stane? Volič má totiž v Německu 2 hlasy. Prvním hlasem rozhoduje o tom, kdo bude zvolen v jednomandátovém volebním obvodě, kterých je v celé zemi 299. Druhým hlasem pak určuje, kolik bude poslanců v poměrné části volby, do níž se kandidáti nominují na kandidátkách v rámci každé spolkové země (299 mandátů). Tento tzv. druhý hlas je klíčový a určuje, kolik procent mandátů strana nakonec bude mít. Jednomandátové obvody jsou naopak vlastně spíše způsobem preferenčního hlasování.

Někdy se ale může stát, že určitá strana vyhraje ve své spolkové zemi více jednomandátových obvodů než by měla mít mandátů podle poměrné části, pak se Spolkový sněm rozšiřuje o tzv. přebytkové mandáty, aby strana o mandáty z jednomandátových obvodů nepřišla. Před minulými volbami ovšem ústavní soud rozhodl, že to narušuje poměrnost volby a rozhodl, že se musí přebytkové mandáty ještě vyrovnávat dalšími, aby strany měly přesně tolik zástupců ve sněmu, kolik odpovídá poměru tzv. druhých hlasů.

Kromě této složitosti volebního systému je třeba vědět, že do sněmu se dostanou pouze strany, které buď překročí celoněmecky 5 procent hlasů nebo vyhrají alespoň tři jednomandátové obvody.

V Německu se otevřely volební místnosti, aby tamní voliči zvolili členy v pořadí 19. Spolkového sněmu. Rozhodovat může 61,5 milionu oprávněných voličů. Připraveno pro ně  je 73 500 volebních místností.

Voliči vybírají z kandidátek 42 stran, z nichž ale jen 30 postavilo tzv. zemské volební listiny. Ostatní strany staví jen jednotlivé kandidáty v jednomandátových obvodech. 

Před čtyřmi lety byla na německé poměry nízká volební účast, když dosáhla "pouze"  71,5 %. Dnes se očekává o něco vyšší údaj.

V Sasku už chybí sečíst jen 7 obcí. AfD stále vede o 1,1 Procenta, což dělá aktuálně 21 tisíc hlasů. Chybí ještě některá velká města, ale AfD má velkou šanci vyhrát jednu ze spolkových zemí.

Jasným favoritem dnešního hlasování křesťanští demokraté Angely Merkelové. Posledí předvolební průzkumy předvdají pro její Unii mezi 34 a 36 %.

Druhá sociální demokracie, vedená bývalým předsedou Evropského parlamentu, Martinem Schulzem, může čekat mezi 21 a 22 %, což by znamenalo její nejslabší výsledek v poválečné historii této nejstaší německé strany.

Velká bitva probíhá o třetí místo. V posledních dnech se favoritem v tomto minisouboji stala protestní Aliance pro Německo, které odhady dávají 11 až 13 procent, což znamená, že poprvé od zavedení hranice 5 % hlasů pro vstup do Spolkovho sněmu, v něm zasedne strana napravo od CDU-CSU. Je sice pravda že napravo od CDU-CSU v zasedacím sále sněměu ssedí tradičně FDP, ale ta je obecně považována za středovou stranu.

Právě FDP dnes bojuje v čele s mladým předsedou Christianem Lindnerem o návrat do Spolkového sněmu po 4 letech mimoparlamentní existence a průzkumy jí dávají kolem 9 procent. 

Jistou účast ve Spolkovém sněmu by měla mít i krajně levicová strana Levice, která je následvníkem bývalé komunistické strany v NDR, tu by mělo podle posledních průzkumů podpořit mezi 9 a 11 % voličů.

Nejmenší sněmovní frakci by pak mělo tvořit uskupení Zelení-Spojenectví 90, které prognózy dávají 7 až 8 %.

Volební vítězství obhajuje aliance Angely Merkelovém kterou tvoří křesťanskodemokratická CDU a její bavorská sesterská strana - křesťanskosociální CSU. Unie, jak se této středopravicové alianci také říká, minule získala 41,5 procenta a 311 křesel z 631.

Přesto měl poslední Bundestag levicovou většunu, protože se do něj dostala středová a liberální Svobodná demokratickcá strana (FDP), která získala jen 4,8 % hlasů.

Podobně těsně se do německého sněmu v roce 2013 neprobojovala pravicově-protestní Alternativa pro Německu (AfD) se 4,7 %.

Vedle aliance CDU-CSU už proto získal mandáty ve Spolkovém sněmu pouze trojlístek levicových stran.

Sociálnědemokratická strana (SPD) obdržela 25,7 % hlasů a 193 křesel, krajně levicoví postkomunisté ze strany Levice (die Linke) 8,6 % a 64 manfdátů a levicově exologičtí  Zelení-Spojenectví 90 získali 8,4 % a 63 křesel.

Jejich většina 32 křesel ovšem nebyla využita, protože se SPD rozhodla raději nespolupracovat s krajní levicí a stát se "junior"-partnerem ve velké koalici s CDU-CSU.