Etiopský premiér Abiy Ahmed

Etiopský premiér Abiy Ahmed Zdroj: ČTK

Abiy Ahmed: Muž, který porazil Gretu Thunbergovou a dojednal mír s Eritreou

Petr Sokol

Celý svět spekuloval, zda Nobelovu cenu míru dnes získá mladá aktivistka bojující proti klimatickým změnám – Greta Thunbergová. V hlasování pětičlenného Norského Nobelova výboru, který tvoří členové norského parlamentu, ovšem pro mnohé překvapivě zvítězil současný etiopský premiér Abiy Ahmed. Teprve třiačtyřicetiletý politik z části Východní Afriky, které se říká Africký roh, byl oceněn zejména za svou roli v urovnání vleklého válečného konfliktu mezi Etiopií a Eritreou, ale pozoruhodný je i jinak.

Etiopie a Eritrea spolu s přestávkami bojovaly od roku 1998, kdy se ukázalo, že se nejsou schopné dohodnout na vytyčení společné hranice po tom, kdy Eritrea v roce 1993 oficiálně vyhlásila samostatnost a odtrhla se právě od Etiopie. Pro Etiopii byla eritrejská samostatnost z geopolitického hlediska velkou ranou, protože východoafrická regionální mocnost tím mimo jiné ztratila přístup k moři.

Mladý mírotvůrce

Konflikt mezi oběma zeměmi pokračoval až do okamžiku, kdy se funkce premiéra v Etiopii ujal právě Abiy Ahmed, který si ukončení válečného stavu vzal za jednu z priorit. Abiy Ahmed po dvaceti letech sporů souhlasil s předáním sporného pohraničního města, které mezinárodní jednání už dříve přisoudila Eritreji, a jako první etiopský premiér po dvou dekádách navštívil „nepřátelskou“ eritrejskou metropoli Asmaru, kde se setkal s tamním diktátorským prezidentem Isaiasem Afewerkim, pro kterého byl spor s Etiopií dlouho důležitým legitimačním prostředkem pro jeho režim, který patří v brutalitě k vlastním občanům k nejtvrdším na světě. 

Cesta muže, který se zasadil o mír ve vleklém válečném sporu, k funkci etiopského premiéra byla poměrně překvapivá, protože jednak náleží k mladé politické generaci, ale zároveň sám nepatří k etniku Tygrajů, kteří režimu před jeho nástupem dominovali. Dnešní laureát Nobelovy ceny míru se naopak narodil v etnicky i nábožensky smíšené křesťansko-muslimské rodině a vyrůstal ve státě Oromo, který obývá stejnojmenná největší etiopská etnická rodina. Jako mladý se připojil k rebelům, kteří bojovali proti marxistické vládě, ale nepatřil k hlavním velitelům ozbrojených skupin, kteří následně v Etiopii po dvě desetiletí vládli. Po zkušenostech z vojenské tajné služby Abiy Ahmed ale dokázal rychle stoupat po politickém žebříčku, až v roce 2018 obsadil v zemi fakticky nejvyšší výkonnou roli – funkci etiopského premiéra.

Modernizace etnicky složité země

Přes jeho smíšený původ je jeho dosavadní vláda nad etnicky a nábožensky komplikovanou zemí provázena nutností řešit časté etnické konflikty a zejména mnoho tygrajských politiků a vysoce postavených důstojníků se stále nesmířilo s tím, že už nejsou klíčovou silou v politice země. Abiy Ahmed chce i tento problém řešit poměrně ambiciózně, když přišel s návrhem na změnu etiopského federalismu, který byl dosud postaven na etnickém základě, což v zemi komplikovalo efektivní vládnutí.

Více svobody

Pozoruhodná je jeho domácí politika i v dalších oblastech. Nový premiér totiž změnil dosavadní autoritativní kurs vlády faktické jediné vládní strany, kterou tvoří koalice Etiopská lidová revoluční demokratická strana (EPRDF). Ta na počátku devadesátých let svrhla marxistickou diktaturu, ale nahradila ji jen vlastní autoritativní vládou. Abiy Ahmed naopak propustil tisíce politických vězňů, mezi kterými byl i za údajný terorismus k smrti odsouzený lídr hlavní opoziční strany. Premiér zároveň zmírnil drakonické protiteroristické zákony, které bránily politické soutěži, pozval zpátky domů do exilu přemístěná nezávislá média a chystá na rok 2020 parlamentní volby, které by měly být mnohem svobodnější než více méně formální hlasování v předcházejících letech.

Politický reformátor ovšem má i řadu nepřátel, což už potvrdil minimálně jeden pokus o atentát a také události, které připomínaly pokus o vládní převrat letos na konci června. Teď jeho reformní snahy jistě podpoří fakt, že se stal prvním Etiopanem, který obdržel Nobelovu cenu míru.