Ovčáček: Hrozí tu nástup totality a neomarxistů, prezident brání svobodu a vláda mu naslouchá, promluví brzy
Prezident se neomluví vnučce Ferdinanda Peroutky, může ale jmenovat Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala profesory, říká mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Miloš Zeman podle něj znovu rozhodne. Tím, že jmenování odmítal, brání v Česku svobodu svědomí, která je nad zákony. Ovčáček taky připustil, že by prezident mohl vyhovět návrhu na odvolání šéfa ÚOHS Rafaje. Záležet by mohlo na síle předložených argumentů ze strany pánů Babiše a Hamáčka.
Podle Ovčáčka prezident chválí komunikaci s vládou premiéra Babiše. Její členové se s ním pravidelně schází, mezi čtyřma očima padají i zákulisní informace a naslouchají mu. I proto je možné, že na Babišův návrh odvolá šéfa Antimonoplního úřadu Rafaje. Zda jmenuje profesory Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala, se podle Ovčáčka teprve uvidí. Tvrdí ale, že k tomu prezidenta nic nenutí navzdory dalším rozhodnutím soudů různých úrovní.
Nevidí ani důvod omlouvat se vnučce Ferdinanda Peroutky Kaslové. Rozhodnutí soudu, který přikazuje omluvu státu, podle něj není prohra, ale remíza. Článek Hitler je gentleman teď už přitom nehledá a odmítá, že by výroky ze strany prezidenta Zemana na adresu Ferdinanda Peroutky byly chybou. Zeman je podle něj jeden z Peroutkových největších fanoušků. I přesto se ale neomluví.
Ovčáček odmítá, že by prezident na veřejnosti vystupoval málo. Někdy je podle něj lepší mluvit méně, ale s větším důrazem na to, co člověk říká. Zeman promluví na podzim, zároveň ale chystá na září cestu do regionů i návštěvu Itálie, obojí ale ještě může zkomplikovat koronavirus. Ovčáček s nadsázkou říká, že kdyby bylo na něm, zavedl by pro prezidenta „masarykovský pracovní režim“, tedy režim ještě méně náročný.
Podle Ovčáčka je prezident znepokojen nastupujícími totalitními tendencemi. Ve Spojených státech teď podle mluvčího de facto totalita panuje, mluví o tlaku extrémní levice. Nástup neomarxistů a jim podobných vidí ale i v Česku. V rozhovoru opakovaně srovnává minulý režim s dneškem, respektive s některými podle něj nebezpečnými tendencemi. V konfrontaci se svou minulostí redaktora Haló novin, tedy novin KSČM, Ovčáček říká, že se od té doby názorově posunul a tato doba není jeho výkladní skříní.
Bude z Jiřího Ovčáčka politik? Kdy se chce začít rozhlížet po svých možnostech? Je rasistické hnutí Black lives matter, nebo americká společnost? Proč podle něj neplatí argumentace, že jde hnutí BLM o zrovnoprávnění všech? A jak se dívá na kritiky prezidentova pracovního režimu?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
