Smrt otce byla šok, obětoval se pro nás, až tehdy jsem opravdu dospěl, říká hokejový mistr světa Vrbata
Do zámoří odešel v 16 letech, v NHL byl jedním z nejúspěšnějších Čechů. Hokejista Radim Vrbata říká, že v podstatě za všechno vděčí svému otci, který se pro něj a jeho bratra obětoval. V rozhovoru popisuje, jak ho smrt otce změnila, co všechno pro něj znamená rodina a jak složité byly poslední roky v NHL. Popisuje taky plány projektu Bez frází, jehož je spoluzakladatelem. Někdy prý při čtení příběhů, které sportovci na Bez frází píšou, skoro pláče.
Přesun mladého kluka do Ameriky nebyl lehký i proto, že je Radim Vrbata rodinný typ. Rodina mu chyběla. Měl ale štěstí na spoluhráče a na první gól v NHL tehdy ve slavné Madison Square Garden si pamatuje dodnes. To, jestli je dost přínosný pro tým, Vrbata vždy hodně řešil, i proto pro něj poslední roky v NHL byly stále těžší. Popisuje, že na začátku bylo hodně těžké prosadit se a na konci naopak udržet se v týmu, mohly za to přitom platové stropy.
Klíčovou osobou byl pro Radima Vrbatu jeho otec, který si třeba vzal druhou práci kvůli tomu, aby mohl mít každý rok nové brusle. Je rád, že si stihl užít aspoň trochu jeho úspěchu v NHL, zemřel totiž náhle, když bylo Vrbatovi 24. Byl to pro mě šok, říká hokejista s tím, že až tehdy opravdu dospěl. Jemu samému na jeho dětech hodně záleží a to, že s nimi nebyl dost, přispělo k jeho rozhodování o konci v NHL. I když dodává, že už nutnost konce cítil déle.
Projektem Bez frází chce Radim Vrbata a jeho společníci ukázat, že i úspěšní sportovci jsou jen lidé se svými příběhy, často bolestnými. Vrbata popisuje, že při čtení některých měl na krajíčku, zároveň mu pomáhaly dát jeho sportovní neúspěchy do kontextu a uvědomit si, že jsou i důležitější věci. Taky se ale snaží představit nové sportovce a vzory pro společnost. Na podzim mají s Bez fráze velké plány.
Jak těžká byla pro Radima Vrbatu smrt otce? Kdy cítil, že už se blíží jeho konec v NHL? Budou jeho tři synové také hokejisté? A jak pro Bez frází vybírají, čí příběh publikují, a proč s některými čekají i půl roku?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
