Úmrtnost v Česku roste nejvíc od 2. světové války, doba dožití rekordně klesla, říká demografka Hulíková
Na covid umírají lidé i po tom, co byli propuštěni z nemocnice nebo byli negativní, může jít až o třetinu úmrtí, která není ve statistikách, říká demografka Klára Hulíková. Je to podle ní druhá strana k výroku ministra zdravotnictví Blatného, který mimo jiné zmínil, že přímo na covid zemřelo 30 % z vykázaných obětí a že ve statistice jsou i pozitivní oběti autonehody.
V roce 2020 zemřelo asi o 14 % lidí víc než v roce 2019, to je 16 tisíc mrtvých, tento rok bude v naší historii vždy vyčnívat, říká demografka Klára Hulíková. Doba dožití za loňský rok klesla nejvíc od druhé světové války. Pro ženy se zkrátila o rok, pro muže o 1,2 roku. Vrátili jsme se tak o deset let zpět. To není srovnatelné s žádným poklesem za posledních 75 let. Loňská úmrtnost není srovnatelná ani s žádnou chřipkovou epidemií.
Jen část nadúmrtí tvoří lidé pozitivní na koronavirus, zbytek s ním ale taky souvisí, ta čísla spolu korelují a jsou přímo úměrná, tvrdí Hulíková. Nepřijímá argument, že by za růst úmrtnosti mohly například dopady vládních opatření. Teď bude podle ní záležet na tom, jak se nám povede koronavirus zkrotit.
Pokud bychom pandemii zvládli velmi dobře, úmrtnost se velmi rychle zlepší, nastoupí proces selekce, popisuje Hulíková. Krehčí jedinci z populace odešli a zbyli ti silnější. Je to ale hypotetické a může se taky stát, že vývoj bude úplně opačný. Je to jen na vládě, respektive na nás všech. Dodává, že pro vědce má tato doba i svá pozitiva, je to pro ně obrovská zkušenost.
Jaké demografické dopady bude mít na Česko pandemie koronaviru? Jak se může situace teď dál vyvíjet? Jak správně interpetovat počty mrtvých? A s čím je současná doba srovnatelná?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
