Slováčková: Psali mi, ať už chcípnu, se smrtí jsem se smířila. Od 16 let chodím na terapii, ve skříni mám kostlivce
Herečka a zpěvačka Anna Slováčková má za sebou hodně těžké dva roky. Překonala rakovinu a vydala nové album jménem Aura. V rozhovoru upřímně popisuje, čím si prošla nejenom v tomto období, ale vlastně od narození. Její rodiče Felix Slováček a Dáda Patrasová třeba věci řešili přes bulvár, Slováčková má ale taky ve skříni kostlivce, o kterých ještě není připravená mluvit.
Na den, kdy jsem se dozvěděla, že mám rakovinu, nikdy nezapomenu, říká Slováčková. Byla to tehdy další v sérii špatných zpráv, které dostávala. V dalších měsících pro ni byla psychická bolest horší než ta fyzická. Po jedné z chemoterapií na tom prý byla už opravdu špatně, deprese a strach ji ale trápily víc. Se smrtí se smířila, říká, že všichni jednou zemřeme. To jí asi pomohlo. Snažila se věřit a přistupovat k nemoci pozitivně.
Teď už je zdravá a říká si prý, proč právě ona nemoc zvládla, zatímco jiní zemřeli. Rakovina pro ni přitom byla transformativní, změnila ji jako člověka. Během nemoci si přitom od lidí přečetla, ať už chcípne, že rakovinu zneužívá k publicitě. To ji ranilo, chtěla o ní prý mluvit hlavně proto, aby pomohla dalším lidem, kteří se třeba ocitnou v podobně nečekané situaci jako ona.
Ve zvládnutí depresí a psychické bolesti Slováčkové pomohla terapie. Chodí na ni od 16 let, mimo jiné i kvůli rodičům a všemu, co se okolo nich dělo. Vyrůstání v extrémním zájmu medií bylo pro Annu hodně nepříjemné. Rodiče mluvili do bulváru, i když podle ní neměli, a sama se o sobě dozvídala nesmysly, třeba že má umělá prsa. Říká, že se v tom nikdy necítila dobře a pohodlně, naopak si sama sebe přestala vážit kvůli tomu, co všechno se o sobě dočetla.
Rodiče ji tlačili od dětství do umění, ze začátku to dělala hlavně pod jejich křikem, později ale našla svou cestu a zalíbení. Protežování díky slavným rodičům se snažila bránit a pracovala sama na sobě, i když připouští, že popularita jí pomohla. Říká, že její dětství bylo šťastné, až do určité chvíle, o které ale zatím mluvit nechce.
Novým albem Aura Slováčková tak trochu otevírá novou kapitolu svého života. Přitom i o něm album je. Zpěvačka se v textech vypisuje z toho, co bylo, a píše i o tom, co snad bude. Jsou i o vztazích a přátelství a Slováčková říká, že je v nich upřímná. Jde o pop, prý si nechce na nic hrát. Je to prostě hudba, kterou chce dělat, a je na posluchačích, jestli je osloví.
Jak těžký byl pro Annu Slováčkovou boj s rakovinou? Co jí pomohlo nemoc překonat? Co si všechno zažila kvůli rodičům? Vyčítá jim něco? A o čem chtěla zpívat na svém albu Aura?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
