Byl jsem úplná troska, nezažil jsem nic horšího, šílel jsem. Ladislav Zibura otevřeně promluvil o životě s tinnitem
Byl to nejhorší rok života, nikdy jsem nezažil nic horšího, nikomu byt to nepřál. Tinnitus je záhadná věc, říká o chronickém pískání v uších cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura. Poprvé otevřeně a detailně promluvil o svých zkušenostech s ním. Chce, aby se o tinnitu víc mezi lidmi vědělo, doufá totiž, že to může někomu pomoct. Popisuje svoje zoufalství, když skončil doma v lockdownu pár týdnů poté, co se mu pískání zhoršilo. I díky němu se mu rozpadl vztah. Není to ale všechno černé, zdůrazňuje. Nakonec si všichni zvyknou. Tedy ti, co si radši nesáhnou na život.
Nejhorší to bylo loni na podzim, seděl jsem doma úplně zoufalý a nevyspalý a myslel jsem si, že tohle je konec, že celý život budu sužovaný tím příšerným zvukem, líčí Zibura. Na začátku jeho boje s tinnitem byl výstřel brokovnice u hlavy při oslavách v Turecku. Pak přišlo pískání, které už nikdy neodešlo.
Trvalo asi rok, než si tak zvykl, a pak tinnitus pomalu mizel. Loni ale přišlo rapidní zhoršení kvůli bubnům na předávání literárních cen. Pak lockdown a vůbec nejhorší doba v Ziburově životě. Seděl prý doma a pískání ho přivádělo k šílenství. Rozpadl se mu vztah, protože část jeho pozornosti pohlcoval tinnitus. Říká, že na něj myslel každých 5 vteřin.
Navíc se zjistilo, že covid může tinnitus výrazně zhoršit (ale taky způsobit). Takže se bál jít ven, i když to opravdu potřeboval. Několik měsíců žil de facto v nastartovaném autě, protože zvuk motoru mu pomáhal vyrovnat se s pískáním. Tvrdí, že jediná osvědčená rada je nebýt v tichu, univerzální lék neexistuje. Lepší je ale chránit si sluch, třeba špunty do uší.
Jak se žije lidem s tinnitem? Co pomohlo Ladislavu Ziburovi vyrovnat se s ním? Jak spal, fungoval a přemýšlel? A opravdu to bylo to vůbec nejhorší období jeho života?
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
