Mišík: Zemana lidsky nemám rád, odmítnout vyznamenání bylo správné. Nejtěžší bylo, když mě zakázali
Vladimír Mišík vydává album Noční obraz. Říká, že může místy působit smutně, ale je jako život. Taková je ostatně celá jeho tvorba, inspirovaná oblíbenými básněmi a blues. V rozhovoru popisuje své začátky v hudbě, boj s komunistickým režimem a těžké časy, když byl zakázaný, i zdravotní problémy, které ho donutily skončit s koncertováním. Hudba je pro něj ale pořád radost.
Děláme to všechno pro ženy, říká s úsměvem Mišík a líčí své motivace i inspirace. Už jako dítě chtěl být slavný jako Elvis Presley, což se mu prý tak úplně nepovedlo. Rok 1968 a invaze sovětských vojsk byla přerušení šťastné doby, kterou hodně prožíval. Když pak byl v roce 1982 komunisty zakázán, bylo to pro něj hodně těžké. Bál se totiž, že už to bude navždy.
Po roce 1989 byl Mišík na dva roky poslancem, místo kampaně tehdy prý spíš koncertoval. Pak už se ale politice vyhýbal, za což je rád. Říká, že odmítnout vyznamenání od prezidenta Zemana bylo správné rozhodnutí, i když o něm přemýšlel. Zemana ale nemá lidsky rád a zdůrazňuje, že přeci má možnost sám se rozhodnout.
Jak moc chyběl Mišíkovi v životě otec? Jak se vyrovnával s tlakem komunistického režimu a StB? Kterou svou píseň má nejradši? A plánuje ještě další album? Dozvíte se v rozhovoru.
Na další zajímavé rozhovory se podívejte zde >>>
