Nátlak na očkování je nerozumný, zavření škol už nevylučuji, říká příští ministr školství. Děti chce učit jinak
„Učitelé by se neměli povinně očkovat. To, že nedosáhneme 100 % očkovaných, je pravda, na druhou stranu vyhazovat někoho ze školy proto, že se nechce očkovat, nevidím jako moudré,“ říká Petr Gazdík, budoucí ministr školství. Jako nesmyslný hodnotí i ústup od testování ve školách nebo návrh hlavní hygieničky, že by PCR testování dětí měli zajišťovat jejich rodiče. „Chceme nastavit větší kapacity testování,“ avizuje jeden z kroků, o které se chce zasadit hned po Novém roce. Dalším bude uplatňování metody Test to Stay, která umožnuje pokračovat ve výuce i tehdy, když se ve třídě objeví pozitivní žák. V takovém případě nebudou muset ostatní spolužáci do karantény, ale po dobu jejího trvání se budou denně testovat antigenními testy. Pro tento účel využije státních hmotných rezerv, do kterých sice koncem ledna přibude 14 milionů antigenní testů, což ale nemusí stačit. Při zhoršení situace už uzavření škol nevylučuje. „Budeme se snažit, aby to bylo lokálně. Chtěli bychom dát větší pravomoci ředitelům a zřizovatelům,“ upřesňuje. Zastání u něj najdou také pedagogové stran jejich finančního ohodnocení. Během svého funkčního období navíc plánuje změnu vzdělávací koncepce, maturit nebo výuky dějin 20. století.
„To, že ušetříme 6 % na provozu ministerstva, si dovedu představit. Nevypíšeme některé dotační tituly, které mohou být pro tento rok zbytné,“ říká nový ministr školství Petr Gazdík. Zároveň ale jedním dechem dodává, že na platy učitelů nebudou mít plánované škrty v rozpočtu vliv. „Jako koalice jsme se zavázali k tomu, že do školství má jít průměr zemí OECD 5,2 % HDP, a to se zatím neděje. Nedopadne to ani v tom příštím kalendářním roce, ale během této vlády se k tomu musíme snažit dopídit. Platy učitelů udržíme minimálně na 130 % průměrné mzdy, což znamená pravidelné zvyšování. Nebudou to lehké diskuze s ministerstvem financí,“ uvědomuje si náročný úkol, který před ním stojí.
Dalším takovým bude přehodnocení dosavadního přístupu ke vzdělání. „Budeme bojovat s tím, že musíme osnovy mírně rozvolnit, není nutné se učit všechno. Je potřeba se věnovat kritickému myšlení, schopnosti dávat věci do souvislostí, projektovému vyučování a mít v hodinách víc prostoru pro propojování,“ nastiňuje směr, kterým by se měla ubírat výuka. Důležité je přitom mít na paměti fakt, že v příštích sedmi letech dosáhne až polovina učitelů důchodového věku a dojde ke generační obměně, kterou je nutné zohlednit i při studium na pedagogických fakultách.
Reformou by podle něj měly projít také maturity. „Maturita by měla být určitým středoškolským minimem, které můžete dělat opakovaně několikrát ročně během studia, což je pro studenty výrazně motivační. Dělala by se z českého jazyka, cizího jazyka a matematiky. Tyto tři předměty státní části jsou vstupenkou do profilové školní části maturity, do které bychom chtěli přidat – tak jak máte praktickou zkoušku pro odborné učiliště – nějakou práci na veřejně prospěšné téma, nebo problém, který společnost trápí, který si student vybere a ředitel mu ho schválí.“ V neposlední řadě by se podle něj měl změnit přístup, jakým se učí o 20. století. S tím by mu mohl pomoct badatel a spisovatel Jiří Padevět, kterého oslovil jako poradce a který předběžně souhlasil.
O tom, jestli plánuje zavést školné na vysokých školách, jaké má výhrady k fungování Národní sportovní agentury, v čem bude spočívat testování v uzlových bodech a co si myslí o svém předchůdci Robertu Plagovi, mluvil Petr Gazdík v Prostoru X.
