Omikron je naděje, naočkujte se a promořte se. Hostomský vs. Prymula o vývoji pandemie i útočné diskuzi
„Diskuze se za rok a půl velmi dramaticky polarizovala, dneska už to není ani diskuze, ale deklarace osobních stanovisek a poměrně významná míra neochoty přijmout argumenty druhé strany,“ říká profesor Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví. „Není to ani tak o vědě, ale o politických preferencích řečníka. Věda je pouze kolbištěm, dominantní sílou je politické přesvědčení,“ přitakává ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. Protože tento trend odmítají, přijali pozvání ke společnému rozhovoru. Na neshodu dojde i během něj, když je řeč o nošení roušek a respirátorů, zavírání škol nebo lockdownech. Poslechněte si, čím oba odborníci argumentují.
„Infekčnější varianty jsou vyselektovány nošením roušek. Virus zkouší, jak obejít roušku, která mu brání, a jeho tendence je být čím dál nakažlivější. To znamená, že roušky postupně ztrácí svůj význam. Od roušek se upustilo s tím, že se musí nosit respirátory. Virus se ale postupně přizpůsobuje,“ je přesvědčen Zdeněk Hostomský, na jehož slova reaguje Roman Prymula pobaveným pousmáním a argumentem, že pokud by připustil, že se virus snaží vyhnout rouškám, což mu logicky jeho mutační schopnost umožnuje, musel by připustit, že je špatné i očkování. „Do této roviny bych to nestavěl, ale pravdou je, že roušky a respirátory mají spoustu pozitivního, ale i negativního. Musíme si uvědomit, že je lépe mít úplně nejjednodušší chirurgickou roušku než špatně nasazený respirátor,“ dodává smířlivě.
Rozdílná stanoviska zaujímají také k lockdownům. Podle ředitele Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd jsou nákladné a jejich účinnost není prokázána. Profesor, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví označuje sám sebe za „otce prvního lockdownu“ a i s odstupem času hodnotí své rozhodnutí zavřít společnost jako smysluplné.
V případě varianty omikron by ale další opatření nezaváděli, shodují se, že řešením je hybridní imunita, nikoli izolace. „Očkujme se a otevřeme společnost, žádné lockdowny, žádná omezení. Virus neodejde, to není realistické, přijměme ho v takové podobě, abychom s ním mohli žít a neomezovali se,“ vyzývá důrazně Hostomským. Prymula o tom, že je vše možné bezuzdně pustit, přesvědčen není, ale věří, že když se nevyvine další mutace, mohl by být omikron kýženým dobrým dárkem, „protože pokud budeme mít část světa proočkovanou a ta část, která očkovaná není, onemocnění v lehké míře dominantně prodělá, mohlo by nás to zbavit dalších závažných vln.“
Ke konsenzu dochází i ohledně očkování, na které oba apelují. „Ukazuje se, že ne všichni se chtějí nechat očkovat třetí dávkou, proto je správný krok, že se zpřístupnila od třiceti let nahoru. Zkrácení na pět měsíců považuju za dostatečné, jít ještě níže by popíralo smysl vakcinace. To bychom mohli očkovat po dvou měsících, což by nebylo dobře ani pro vlastní imunitu,“ říká Prymula. Současně oba kritizují dílčí opatření, ke kterým sáhla i nová vláda a která například bazírují na počtu lidí, jenž smí během silvestrovských oslav sedět u jednoho stolu. Podle bývalého ministra zdravotnictví je lepší deklarovat principy, které povedou k omezení kontaktů než předepisovat zatěžující nařízení, navíc snadno zneužitelná.
Jaké jsou názory obou odborníků na očkování, co bylo nejfatálnější chybou v dosavadním výčtu zavedených opatření, selhala podle nich při zvládání pandemie věda a jakými hříchy minulosti trpí české zdravotnictví? I o tom mluvili Roman Prymula a Zdeněk Hostomský v dvojrozhovoru Prostoru X.
