Flegr vs. Beran: Nepletli jsme se, omikronem covid končí. Duel o očkování, imunitě i hrozícím kolapsu
Kdo prodělal infekci v průběhu loňska, nebo ještě začátkem letošního ledna, je proti variantě omikron chráněný asi z 18 %. „Všichni jsme teď na stejné startovní čáře,“ mírní biolog Jaroslav Flegr přílišný optimismus z příchodu další mutace koronaviru, kterou se podle něj nakazí skoro každý. Očkovat by se proto měli všichni včetně dětí. „Máme tady statisíce lidí, kteří patří do rizikové skupiny, kteří nejsou očkovaní, a my jsme rezignovali na to, abychom vymysleli nějaký způsob, jak se k nim dostat, jak je proočkovat. Raději se snažíme proočkovat celou populaci, což nebude mít nikdy tak výrazný efekt,“ namítá epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran. Zásadní pochybení ve svých predikcích oba profesoři odmítají, a tak je jejich názorový střet v diskuzi Prostoru X poměrně radikální. Shodu nenachází ani v tom, kdy se v Česku poprvé objevil omikron.
Nejzranitelnějšími jedinci v boji s koronavirem nejsou zdaleka jen senioři. „Rizikovou skupinu představují především neočkovaní lidé, kteří nevědí, že do ní patří. Každý, kdo měří víc jak 170 cm, a váží víc jak 77 kilo, nebo 180 cm a má víc jak 88 kilo, je ohrožen covidem a je potřeba to těm lidem říct,“ upozorňuje epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran na fakt, že i několikakilogramové odchýlení od optimální váhy stanové na základě tzv. Body Mass Indexu může mít fatální následky. Jeho kritika kvůli tomu padá na hlavu národních autorit, resp. ministerstva zdravotnictví, protože neanalyzovalo případy pacientů, kteří skončili na jednotkách intenzivní péče.
„Je to obrovská škoda, protože my jsme jenom slyšeli: ‚Jsou to mladí lidé‘. Ale to nejsou mladí lidé, kteří uběhnou každý druhý den 10 km, to jsou lidé, kteří mají nějaký rizikový faktor a my ho potřebujeme zjistit,“ má jasno. Vlastní omyly si při předpovídání pandemického vývoje během uplynulých dvou let nepřipouští, přestože mu je někteří vytýkají. „Pokud je mi něco vkládáno do úst, tak je to povětšinou vytrženo z kontextu. Kdyby někdo přišel, chtěl si to se mnou tady nějakým způsobem rozdat v diskuzi, tak bychom teprve uviděli, jestli jsem data nějakým způsobem špatně interpretoval, nebo ne,“ dodává Beran.
Tím, kdo mu v duelu Prostoru X oponoval, je biolog Jaroslav Flegr. Ten vidí tragické selhání na poli epidemiologie, konkrétně evoluční epidemiologie. „Teprve teď lidem i odborníkům začíná docházet, že virus je něco živého a že nečeká pasivně, co budeme dělat. To, že se bude vyvíjet, budou přicházet nové a nové varianty, které budou bude reagovat na naše tahy, bylo jasné dávno,“ konstatuje. Sebekriticky přitom přiznává, že sám se jednou „ošklivě spletl“, a to když špatně odhadl, jak dlouho bude trvat, než opadne epidemie poté, co se zavedl lockdown. Myslel si, že to bude měsíc, a stačilo 14 dní. Podruhé by si přál nemít pravdu, když říká, že nás s vysoce nakažlivým omikronem čeká „přirozený lockdown, jinak řečeno kolaps společnosti“, ke kterému dojde v důsledku nedostatku lidí různých profesí nejen v kritické infrastruktuře.
Kdy budeme z nejhoršího venku a jakým následkům budeme muset čelit, jak je možné zlepšit péči praktických lékařů nebo proč je potřeba očkovat i mladé lidi, diskutovali profesoři Jiří Beran a Jaroslav Flegr v Prostoru X.
