Stroukal: Bohatí bohatnou, zbytek lidí je nucen investovat a jít do rizika, problém jsou lehce dostupné peníze
„Není úplně náhoda, že bitcoin byl populární po poslední finanční krizi. Peněžních alternativ ale vznikla celá řada,“ říká ekonom Dominik Stroukal s tím, že právě poptávka po jiných platidlech je znakem ekonomického úpadku. Odpovědí na ten aktuální jsou nejen různé spolky, které fungují lokálně po celém světě, ale také digitální peníze soukromých společností nebo centrálních bank. Ty mají potenciál ovlivnit tržní ekonomiku globálně. „Dává to smysl, typicky v nejchudších částech světa. Taky bych víc než vlastní zkorumpované vládě věřil Facebooku,“ odkazuje na virtuální měnu Zuckerbergova impéria, která může převálcovat některé národní měny. Jejímu úspěchu nahrává dnešní problematický měnový systém. Ten ještě víc rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými a východiska z toho se zdají být dvě: narodit se do dobře situované rodiny, nebo se stát spekulantem.
„U nás zhruba polovina peněz vznikne tak, že si vezmeme hypoteční úvěr. Ty peníze natečou z hypoték rovnou do nemovitostí, pak jsme všichni v šoku, že rostou ceny nemovitostí. Ptáme se: ‚Čím to je?‘ a svádíme to na všechny maličkosti, jenom ne na to, že polovinu peněz vytváříme skrze hypotéky,“ vysvětluje ekonom Dominik Stroukal, v čem je kámen úrazu. „Když člověk koupí nemovitost od nějaké realitní společnosti, tak ta buď nakoupí další nemovitosti, nebo zainvestuje, což odteče do akcií. Normálnímu člověku na fixní mzdě akorát zdražily všechny věci kolem, ale má pořád stejnou mzdu, a Bezosům a dalším bohatým lidem, jejichž bohatství se skládá z akcií a nemovitostí, se bohatství nafukuje. My se na to koukáme a říkáme: ‚Hele, tady je nějaká nerovnost!‘, a pak to řešíme podivně politicky populistickými sliby,“ popisuje současné peněžní uspořádaní, na jehož nedokonalost aktuálně tvrdě narážíme.
„Dostali jsme se do situace, kdy se lidi bránili vysoké inflaci a při nulových úrocích na spořicích účtech museli jít do nějakého rizika. A to se propsalo na všechny trhy. Už to nebylo: ‚Kupte si nemovitost a pronajímejte ji‘. I tam výnosy spadly relativně k nule. Není to jako dřív, že se z toho zaplatí hypotéka,“ popisuje a jedním dechem dodává, že problematický se stal i nákup akcí. Nezbývá proto než spekulovat, levně nakoupit a věřit, že cena poroste. To s sebou kromě nejistoty nese i jistou psychickou zátěž, kterou na sobě sám pociťuje.
Pro lepší předvídatelnost toho, jak hluboko do kapsy budeme sahat a co se bude dít s našimi úsporami, doporučuje spíš než politiky, jejichž schopnost ovlivnit inflaci a finanční trhy je minimální, sledovat ekonomické zpravodajství. „Zkuste se podívat na to, co dělají centrální banky aspoň v tom úplně nejjednodušším - sazby nahoru, dolů, kvantitativní uvolňování. Ona to není zas taková velká věda a jde o peníze a život každého z nás,“ radí.
Na to, jestli je současný měnový systém udržitelný, jak lze bezbolestně řešit rekordní státní deficit, proč musel bitcoin spadnout nebo co jsou základní problémy NFT, které je odsuzují k zániku, odpovídá Dominik Stroukal v Prostoru X. Tím, kam tečou veřejné peníze, se zabývá v pořadu Kdo to platí?, který je k vidění zde.
