Stulík: Jsme v hodnotové válce s Ruskem a konečně přebíráme iniciativu, po Putinovi by mohlo být hůř
Kdykoliv má Rusko vnitřní problémy, tak je exportuje, převádí vnitřní nestabilitu na tu vnější. Narůstající agrese vůči Ukrajině je toho důkazem. Podle bezpečnostního analytika Davida Stulíka to ale není jediná válka nervů, kterou prezident Putin vede. Napjatá situace totiž panuje i v někdejší velmoci, která je sice vyzbrojena jadernými zbraněmi, ale stojí na prahu ekonomické a sociální krize a její zdravotnický systém se hroutí pod náporem pandemie. Takové selhání v očích voličů si samozvaný spasitel bývalého Sovětského svazu nemůže dovolit, pokud chce být v prezidentských volbách 2024 znovuzvolen a získat doživotní moc. Proto je potřeba zlikvidovat opozici i nezávislá média, upřít pozornost jinam a rozehrát strategickou hru, která bude trvat měsíce, nebo možná roky.
„Přirovnal bych to k pokerové partii, kdy sedí proti sobě dva hráči, kteří mají opravdu silné karty. Testují se navzájem, kdo blufuje víc a kdo je víc seriózní v těch svých záměrech jít do úplného konce. A teď jsme viděli, že kolektivní Západ, a především Spojené státy ty sázky opravdu zvýšily tak, že de facto znemožnily prezidentu Putinovi přihazovat. Určitým způsobem jsme jako Západ donutili Rusko snažit se situaci deeskalovat,“ popisuje současný stav David Stulík, bývalý diplomat a mluvčí delegace Evropské unie v Kyjevě, dnes bezpečnostní analytik. Skutečnost, že se 16. únor nestal dnem útoku, přičítá úniku informací o plánované invazi. Pokud by Rusko Ukrajinu atakovalo, potvrdilo by tím, že západní rozvědky vědí o jeho dalších krocích. Tím, že se to nestalo, se americké zpravodajské služby stávají nespolehlivým zdrojem, spojence je možné – aspoň z ruského úhlu pohledu – obvinit z toho, že napětí eskalují, zatímco Rusové stahují své jednotky i techniku od ukrajinských hranic dřív, než bylo původně plánováno, a stávají se mírotvorci.
O tom, že jsou ve skutečnosti ruští vojáci připraveni k boji, ale Stulík nepochybuje. „Mezi ruskými generály je jakási zahořklost a trpkost, jakým způsobem se Sovětský svaz, potažmo Rusko muselo stáhnout ze střední Evropy, jakým způsobem ztratili ta území, včetně nás. Považují to za velké příkoří a ponížení a prahnou po tom nějakým způsobem to oplatit a použít ruskou armádu k tomu, aby se jejich velikost opět obnovila,“ je přesvědčen s tím, že jsou si dobře vědomi nechuti západní společnosti válčit, což hraje v jejich prospěch. Oslabuje je zmiňovaná ztráta momentu překvapení. Na tu sázeli posledních patnáct let, kdy byly jejich výsadky nebo vojenské intervence, ať už šlo o Sýrii, Donbas, Gruzii nebo nasazení tzv. Wagnerovců v Mali nebo Středoafrické republice, vždy nečekanými.
Co se naopak odhadnout dá, je další postup, a to obou znepřátelených stran. „Budeme jako dva boxeři, kteří už nemají dostatek sil zadat tomu druhému rozhodující úder. A my ani nechceme zadat rozhodující úder, protože současné vedení v Rusku nějakým způsobem garantuje stabilitu. Často je Rusko předvídatelné v té nepředvídatelnosti a řada politiků na Západě se bojí toho, co by nastalo po odchodu, nebo násilném odchodu prezidenta Putina, kdyby došlo ke změně vládních garnitur,“ myslí si Stulík a na otázku, zda by současné vztahy mohly být ještě vyhrocenější, má jednoznačnou odpověď. „Je tam velká obava, že by to mohlo být ještě horší, takže my nechceme dostat prezidenta Putina úplně do kolen. My si pouze chceme vykolíkovat území, kde je ta linie střetu dvou zatím nesmiřitelných hodnotových systémů,“ dodává. Očekávat podle něj nelze ani zavření kohoutů ruských plynovodů. Rusové si ho dlouhodobě nemůžou dovolit, protože by potrestali zejména sami sebe. Nejenže plyn nemají kam exportovat, protože asijské potřeby jsou saturované, ale jeho prodej tvoří 40 % státního rozpočtu. Absence západního příjmu by tak znamenala propad do ještě větší krize, která by mohla otřást vnitřní stabilitou země.
To, jaká je současná strategie prezidenta Putina a kdo by mohl být jeho nástupcem, pokud by nevyšla, jestli by Rusové zaútočili, kdyby jejich plán nebyl vyzrazen, nebo zda je vleklý konflikt skutečně tak černobílý, jak se zdá, vysvětloval bezpečnostní analytik David Stulík v Prostoru X.
