Vávra: Na svůj ksicht bych 200 milionů vybral i v igelitkách. O peníze můžete přijít, ale letadlo nejsme
„Vím, že na svůj ksicht a na značku Vávra jsem 200 milionů schopný vysbírat, i kdybych to sbíral v igelitkách. Ale nejsem psycho,“ říká investor Radovan Vávra s tím, že mu brání renomé. Buduje si ho systematicky a opakovaně, zároveň má ale historické trhliny. Pŕed lety třeba přišel do vedení později krachující Union banky a ocitl se i v hledáčku policie, neuspěl ani coby majitel sportovního řetězce X-Sport, který skončil v konkurzu. Tehdy pochopil, že každý malér se dá ustát, když člověk nic nezastírá a pojmenovává věci, jak jsou. Své současné podnikání označuje za extrémně rizikové a peníze do něj investované za potenciálně vyhozené. Vzhledem k tomu, že úspěšnost svého telekomunikačního byznysu staví na francouzském poskytovateli technologie, který požádal o ochranu před věřiteli, a zmiňovaných 200 milionů chce financovat z prodeje kryptoměny, s níž nelze obchodovat, dávají mu mnozí za pravdu. V Prostoru X vysvětloval, proč uspět může.
„Celá 90. léta jsem prožil v naprostém opojení kyslíkem kapitalismu. Strávil jsem rok ve Spojených státech a pracoval jsem jenom pro zahraniční firmy. Práce pro Komerční banku byla moje první práce pro nezahraniční subjekt, takže jsem byl takový nevycválaný fracek v červeném Porsche, co tady vydělával hodně peněz, pracoval pro americké a rakouské investiční společnosti a myslel jsem, že tu finanční a kariérní nirvánu, kterou jsem zažíval já, zažíváme všichni a velmi postupně jsem zjišťoval, že to tak není,“ popisuje investor, bývalý generální ředitel Komerční banky a Union banky a teď už také influencer Radovan Vávra iluzorní svět, ve kterém žil.
Iluzí úspěchu může být i jeho současné podnikání, které staví hned na několika proměnných. Tou nejdiskutovanější je přitom spojení s projektem Xixoio, který je možné připodobnit k elektronické burze. Na ní chce Vávra prodávat své vlastní tokeny a získat tak peníze na další provoz své telco firmy SimpleCell, jež je historicky ve ztrátě a lze předpokládat, že minimálně další dva roky bude. Zisk nebudou generovat ale ani ti, kteří se rozhodnou do tokenů investovat. Neexistuje totiž tržiště, na kterém by s nimi mohli obchodovat, a tak jediné, co mohou s alternativní měnou dělat, je držet ji a čekat, co bude. „Bavíme se o vysoce spekulativní, vysoce rizikové investici,“ přiznává Vávra.
Toho přitom ohrožuje i fakt, že exkluzivně využívá technologie francouzského operátora SigFox, který je v konkurzním řízení. „Tohle vnímám jako hlavní riziko našeho projektu, vůbec ne Xixoio, nebo cokoliv jiného. Sledujeme situaci na denní bázi na úrovni našeho představenstva a vyhodnocujeme, a kdyby třeba došlo k tomu, že soud ve Francii restrukturalizaci zakáže a donutí firmu, aby ukončila činnost, což si vůbec neumím představit, proč by to kdo udělal, tak by to byl pro nás obří problém,“ netají se Vávra tím, že v takovém případě by držitelé tokenů přišli o všechno.
Co připustit odmítá, je, že by systém vycházel z Ponziho schématu, tzn. stavěl na systému letadlo. Popírá ho jak přiznání rizikovosti investice, tak financování zavedených investorů z výplat nových investorů. „Já mám ve firmě SimpleCell ke dnešku ze svého zhruba 50 milionů, řádově 30 milionů jako ekvity, 20 milionů jsem tam napůjčoval a dělám tady veřejný příslib, že než ta firma bude v zisku, tak že si žádnou z akcionářských půjček, ani korunu nevrátím. Větší antiletadlo už nejde vymyslet,“ dodává.
Jestliže je riziko ztráty tak vysoké, co je naopak možné získat, proč je pro něj bitcoin problematický, v čem vůbec jeho byznys spočívá a proč ho nefinancuje standardními cestami, například prodejem akcí, odpovídal Radovan Vávra v Prostoru X.
