Fištejn: Západ Ukrajinu zradil, bude se tam popravovat. Sankce jsou k ničemu, musíme být připraveni válčit
Putin není šílenec, na to zapomeňte, říká Jefim Fištejn, publicista původem z Kyjeva, podle kterého ruský prezident sleduje jasný cíl a přesně ví, jaké další kroky k němu povedou. Narozdíl od západu, který dva měsíce přihlížel volání Ukrajiny o pomoc a teď, místo aby určoval vývoj situace, jen reaguje a ještě nepřiměřeně. Sankce nikoho nezastraší, protože jejich uvalení se projeví až časem, a oligarchové, kteří by mohli utrpět nejcitelnější finanční ztráty, žijí z Putinovy milosti a státních zakázek, které jim zajišťují větší přísun peněz než ten, o který přichází na západě. V následujících týdnech tak budeme s největší pravděpodobností svědky podrobení Ukrajiny, dosazení loutkové vlády do jejího vedení, masivních čistek, útěku části politické elity a posílení Putinova vlivu.
Každé srovnání je nějakým způsobem přehnané, nebo nesedí úplně přesně, připouští publicista Jefim Fištejn, když v kontextu aktuálního dění na Ukrajině zmiňuje Mnichovskou dohodu, v rámci které spojenci postoupili československé pohraničí Německu. „Uplynulo přes 80 let od mnichovské zrady, kdy Československo zažívalo trpký, ukrutně trpký pocit zrady. I přesto jsme se později se svými západními spojenci znovu spojili a je to tak správné. Pocit zrady nesmí být nekonečný,“ rekapituluje historickou paralelu, v souvislosti se kterou si klade otázku, jak jinak než zradu pojmenovat přihlížení neuvěřitelné agresi, která zbavuje Ukrajinu budoucnosti na další desetiletí.
„Až Putin Ukrajinu porobí a vystřílí část obyvatelstva, a on to udělá, předem to dává najevo – denacifikace, to znamená západní oblasti projdou neuvěřitelným železným sítem, tak řekne: ‚Já jsem otevřen pro diplomacii. Pojďte si sednout ke stolu, třeba ve stejném Mnichově a pojďte jednat.‘ A najde se takový prostoduchý politik, protože jsme ve světě prostoduchých politiků,“ predikuje Fištejn, podle kterého ze zdánlivě bezvýchodné situace východisko existuje. „Jediné, co zachraňovalo mír, jinak by už dávno nebyl, byl vojenský koncept zaručeného vzájemného zničení. Nikdo nechce spadat do té skupiny zaručeně zničených zemí. Ani Putin nechce, takže není třeba se bát slov, je třeba se bát činů, protože nejvíce lidi nezahynulo v důsledku svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki. Nejvíce lidí zahynulo na rýžovištích v Kambodži, kde je utloukli motykami. Byly to tři miliony lidí, tolik v jaderných válkách nezahynulo. Zabíjet se dá na různé způsoby a Putin to moc dobře ví,“ dodává s tím, že Putinovy výroky o tom, že hranice NATO pro něj končí rokem 1997, by nás neměly nechávat klidnými. Pokud totiž svou bleskovou válku vyhraje a coby velký vojevůdce a dobyvatel obstojí, není vyloučeno, že bude chtít víc a dál.
Co by v současné situaci Ukrajině pomohlo, za co skutečně vděčí Leninovi, v čem selhala americká administrativa a koho Putin miluje, popsal Jefim Fištějn v rozhovoru pro Prostor X.
