Video placeholder

Bříza: Naše slabost byla pro Putina pozvání, 3. světová by byla hotová za 2 hodiny, ale jaderný konflikt nebude

Čestmír Strakatý

Použití velkorážní termobarické zbraně v uzavřeném bloku způsobí u živé síly doslova to, že jí to vysaje vnitřnosti, zlikviduje plíce, popisuje expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza mladší účinnost zbraně, která je v arsenálu Ruska na Ukrajině. Její tepelná vlna má podobný ničivý účinek jako jaderné hlavice. Nasazení "atomovek" ale Bříza vylučuje. Znamenalo by nejen vypuknutí třetí světové války, ale také velmi rychlý konec. Pouhé dvě hodiny by stačily k tomu, aby bylo rozhodnuto.  Mezikontinentální balistická raketa, což je raketa s dosahem větším než 5,5 tisíce kilometrů, které představují vzdálenost mezi nejzápadnější částí Sovětského svazu a nejvýchodnější částí Spojených států, totiž zasáhne svůj cíl za 45 minut.

„Všechno je součástí taktiky, psychologie. Teorie jaderného odstrašování spočívá právě v možnosti eskalace daného potenciálního konfliktu. V tuto chvíli dochází k tzv. eskalaci pro deeskalaci, což znamená, že prezident ruské federace používá veškeré možné dostupné prostředky i ty toho fatálního rázu, jako jsou strategické jaderné zbraně, které uvádí v pohotovost proto, aby odstrašil případného protivníka,“ vysvětluje Vlastislav Bříza mladší, expert na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK, jaké vojenské strategie jsme svědky. Že by hrozilo reálné nebezpečí jaderné apokalypsy, odmítá. To, čeho se obává, je stupňující se masivní konvenční útok. Už to, že k němu Rusko vůbec přistoupilo, ho překvapilo.

Nečekaná akce vzbudila i nečekanou reakci. Prezident Putin totiž nepočítal s tak razantní odvetou západu. Vycházel z toho, že odpovědí na nelegální anexi Krymu, byly sice sankce, ale nijak koordinované. Viděl odchod vojáků NATO z Afganistánu, který vnímal jako ústup, a tak předpokládal, že ani tentokrát nebude odpověď tak jednoznačná. „Naše slabost pro něj byla pozváním na Ukrajinu,“ říká Bříza s tím, že ještě v jedné věci se ruská hlava státu spletla. „Ruská federace nevnímá západní svět pozitivně, vnímá ho někdy velmi komerčně, nevlastenecky, někdy až zhýrale. A on se domníval, že náš blahobyt je nadřazen nějaké Ukrajině. Ale zapomněl, že ten práh, který je volatilní a posouvá se, je vykoupen krví. Na Krymu netekla krev. Když západní společnost vidí, jak dítě umírá v sanitce, jak grady, nástupce Stalinových varhan, kaťuší, bombardují civilní čtvrť, tak nemůže nereagovat,“ myslí si.

Západní Rubikon už překročen byl, teď je otázkou, kde je ten ruský. Ruská vojenská doktrína, která je dědictvím sovětské, spočívá ve vyčistění vzdušného prostor a v následné mohutné ofenzívě a dělostřelecké přípravě, defacto devastaci měst, na která útočí. „Nechci si ani představovat, jak by vypadala bitva o Kyjev. Někde jsem četl přirovnání ke Groznému. Ano, ale Groznyj je v porovnání s Kyjevem malé město. On by to byl spíš Stalingrad,“ dodává.

Jakou roli může v celém konfliktu sehrát počasí, která tři ukrajinská města je pro Rusko strategické dobýt, jaké jsou jeho dlouhodobé vztahy s Německem, kolika jadernými hlavicemi disponuje a jak by při jejich odpálení fungoval protiraketový deštník? Na tyto a další otázky odpovídal v Prostoru X Vlastislav Bříza mladší, expert na jaderné zbraně z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK.