Mišík: Hrajeme si tu na hrozné hvězdy, ale je to pohádka. Drogy jsou všude, ani já nejsem Ježíš
Filmy pro mladé, které jsou autentickou generační výpovědí o jejich světě, nikoli domnělou představou o něm, aby v české kinematografii pohledal. Jednou z těch věrohodných výjimek je BANGER. Když se proto Adamu Mišíkovi naskytla příležitost být jeho součástí, neváhal. „Od prvního natáčecího dne bylo cítit, že máme něco, co je fakt speciální,“ prozrazuje herec a zpěvák o novém snímku režiséra Adama Sedláka, který je zběsilou adrenalinovou jízdou noční Prahou, plnou rapu a drog a ve kterém si zahrál hlavní roli Alexe. Při jejím ztvárnění vycházel ze svých zkušeností, přiznává přitom, že není žádným svatouškem, a příběhů kamarádů, „kteří už dneska nejsou na svobodě. Vybrali si tenhle život a nemuseli, mohli dělat normální práci, ale chtěli žít život na hraně, žili ho a přišly konsekvence.“
Kdyby mohl točit jen takové role, jako je postava dealera Alexe v novém snímku BANGER., byl by Adam Mišík rád. „Nikdy jsem neměl příležitost si zahrát něco takového, ani nevím, jestli taková příležitost tady vůbec pro českého mladého herce byla,“ přiznává s tím, že absence filmů oslovujících mladé diváky a fakt, že se herectvím živí, ho vede k tomu si občas odskočit i k lehčím tématům. Nevnímá to ale negativně, jsou pro něj příležitostí střídat různé herecké polohy.
Zapadnout do jedné škatulky nechce ani coby zpěvák, hranice mezi jednotlivými žánry už se dávno setřely, hudba je pro něj jen jedna. Vztah k ní měl díky svému otci Vladimírovi odmala. Jeho písnička ho provázela i na karlovarském filmovém festivalu, kde měl BANGER. svoji premiéru. Začala mu hrát z autorádia cestou na červený koberec. „To byl moment, kdy se vesmír nějak propojil a pak jsem měl slzy v očích, jak mě to dojalo,“ říká a netají se, že emočně rozhozený byl celý zbytek slavnostního večera.
Co ho naopak nechává chladným, jsou jeho fotky s přítelkyní Natálií Jiráskovou, které po příjezdu páru do Karlových Varů zaplnily společenské rubriky médií. „Beru to tak, že je to taková pohádka. Prostě tady ve Varech si vždycky hrajeme na to, že jsme hrozné hvězdy, a pak zase přijedu domů a tam musím vynést koš do popelnice. A ještě na to někdy zapomenu, takže to pak taky smrdí,“ přistupuje k zájmu o své soukromí s nadhledem, který mu ale nebyl vlastní vždy. „Ne že bych měl davy před barákem, ale je to určitý tlak a člověk v tom trošku ztratí sám sebe. A samozřejmě pro ego šestnáctiletého kluka to může být nebezpečné v tom ohledu, že člověk začne vlastně řešit jenom sám sebe, což někdy může být svazující,“ dodává. Osvobozující pro něj bylo oprostit se od toho a uvědomit si, že se svým příjmením zdědil odkaz, kterého si váží, nese ho dál a vkládá do něj svůj příběh.
Jaké jsou jeho osobní zkušenosti s drogami, záleží mu na recenzích, proč ho během natáčení zadržela policie, jak ho ovlivnila spolupráce s raperem Sergeiem Barracudou nebo proč by dneska už nenatočil to co dřív, prozradil herec a zpěvák Adam Mišík v rozhovoru pro Prostor KVIFF X přímo z centra filmového dění.
