Bartoň: Za inflaci může covid, ne válka. Už klesá, ale zvýšením platů ji zhoršíme. Přestaňme tolik vytápět
Růst mezd převyšoval v posledních 10 let nejen míru inflace, ale možnosti celé ekonomiky. Teď přichází horší časy a s nimi očekávání náhrad klesající životní úrovně. „Když budete všem automaticky zvyšovat, jak v době, kdy se daří, tak kdy se nedaří, to je potom skutečně cesta do Zimbabwe a budeme mít nul na bankovkách tolik, že se tam ani nevejdou,“ upozorňuje ekonom Petr Bartoň s tím, že inflace už klesá a je nezapouzdřená, což nám dává naději. Naději, kterou můžou pohřbít avizované podzimní stávky. „Z inflace nákladové, za kterou může více svět, se přesuneme do inflace poptávkové, kterou si více způsobujeme sami a se kterou se mnohem hůře bojuje právě proto, že se stane normou, že každému musí být vykompenzována,“ varuje před krátkozrakým řešením.
Za většinu inflace může covid a ne válka, poukazuje Petr Bartoň na skutečnost, že ceny plynu byly vysoké už rok a půl předtím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu. V důsledku samotného konfliktu zdražily „pouze“ pohonné hmoty a pšenice. Faktem je podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland také to, že „my jsme do tunelu covidu vstupovali s jednou z nejvyšších inflací v Evropě, tak potom asi nikoho nepřekvapí, že se z toho tunelu vynoříme zase na pomyslné špici,“ říká s tím, že deficit byl nedílnou součástí státního rozpočtu České republiky i v dobách ekonomického růstu, přičemž s finančními polštáři nikdo příliš nepočítal.
„Působení na naše životní standardy skrze inflaci je obzvlášť zákeřné v tom, že se skutečně týká všech. Nicméně my se už dneska můžeme rozhodnout, jestli zimu vydržíme, jestli dojde plyn, nebo nedojde. Tím, že už dneska budeme s plynem šetřit, tím pádem náklad rozložíme v čase. Tím samým způsobem, doufejme, ten jeden, maximálně rok a půl zvýšené inflace, bude dobré rozložit v čase. Částečně to zafinancujeme z našich úspor, které jsme si vytvořili z těch vysokých příjmů a částečně to potom z toho druhého konce budeme dotovat z budoucí spotřeby,“ nastiňuje možný scénář, který bude tím optimističtější, čím víc se budeme snažit.
Slevit ze současného komfortu je přitom žádoucí nejen proto, že s přihlédnutím k aktuálnímu naplnění zásobníků a standardní spotřebě zimu nepřečkáme, ale i pro naše osobní blaho a vytvoření finančních rezerv. „Úspory, kterých lidí můžou dosáhnout o takzvaně blbý jeden, dva, tři stupně, což ano, chvilku by nebyly v obchodech župany, protože by byla rána na župany. Všude by je všichni vykoupili, ale pořád ten župan je úžasná investice, protože tím jeho nákladem, i kdybych si musel koupit nový, tak ušetřím spoustu, protože o dva stupně na termostatu můžu ušetřit 10 až 15 % spotřeby, a to je skutečně důležité. My jsme tady tu minulou podobnou energetickou krizi za komunismu nezažili, protože ta byla v 70. letech a my jsme měli od tehdejšího sovětského vladaře stále ten levný plyn, takže tady to téměř nebylo vidět, ale na západě si tím prošli,“ vysvětluje Bartoň častý údiv zahraničních návštěv nad pokojovou teplotou tuzemských domácností a dodává, že pokud ji nesnížíme, může být cena, kterou zaplatíme, ještě vyšší. Coby nejprůmyslovější evropská země, která navíc jako jedna z mála nedosáhla předcovidového ekonomického výkonu, si odpojení tovární výroby nemůžeme dovolit. „Ten propad by nám hrozil o to větší. Takže co víc můžeme udělat už před nástupem skutečné zimy, tím si zmenšíme problémy v zimě jako takové,“ dodává.
Jestliže klesá inflace, jak je možné, že ceny rostou? Co se stane, pokud zůstanou plynovody zavřené? Jaké řešení se nabízí domácnostem, které využily kotlíkových dotací a mají plynový kotel? Co pomůže těm, kteří už nyní balancují na hranici chudoby? Nebo jaký podíl má na současné situaci vláda expremiéra Andreje Babiše? Odpovědi na tyto a další otázky dává v Prostoru X Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
