Jan Hřebejk ostře: Štve mě, že nám kdekdo kafrá do tvorby, názor je jako díra do pr**le
Štve mě, že se ke kinematografii začalo přistupovat jako k výrobě aut, říká Jan Hřebejk, který se před 20 lety stal režisérem prvního českého snímku, jehož propagace stála víc než natáčení. Někdejší paradox je dnešním normálem. V praxi to znamená, že pokud chce tvůrce natočit film, uvést ho ve všech kinech a zajistit mu odpovídající divácký zájem, peníze shání roky. „Nechci 5 let někde sedět a čekat, až se podaří domluvit s firmou barter na billboardy kolem dálnice,“ vysvětluje držitel tří Českých lvů svůj příklon k minisériím. I ty jsou ale nezřídka dílem jeho sebezapření. „Spousta lidí se nakýblovala do korporátních organizací a kafrají do filmové tvorby způsobem, který je otravný,“ říká.
Režisér Jan Hřebejk se v oboru pohybuje 30 let, přesto jsou situace, které ho dokážou konsternovat. „Dal jsem malou roli Johnu Bokovi a přišlo mi, že nemůžu obsadit Johna Boka. Tak jsem volal, proč nemůžu obsadit Johna Boka. A bylo mi úplně vážně v České televizi řečeno: ‚Protože je neherec‘. A já jsem říkal: ‚Cože, natočil jsem asi 20 filmů, ve kterých hráli neherci někdy i hlavní role?!‘ Tady to byla vedlejší role. Oni řekli: ‚No tak uznáváme.‘ Ale kdybych neměl za sebou těch 20 filmů, tak by mi ho vyřadili. To, kdyby mi udělal Trojan před 20 lety, tak se popereme, i když je to můj kamarád,“ popisuje jednu z nich a podotýká, že nejde o ojedinělou zkušenost, ani doménu veřejnoprávní instituce.
S nekompetentními lidmi, jejich povrchními soudy a mnohdy nevybíravým způsobem chování se setkal ve všech televizích bez výjimky. Uvědomuje si, že tu byli, jsou a budou, ostatně práci znepříjemňovali i Miloši Formanovi, ale nic to nemění na faktu, že ho jednání s nimi unavuje. „Když vám třikrát někde arogantně vzkážou: ‚Změňte tu hudbu, nám se nelíbí‘, tak na to s odpuštěním říkám, že názorů je jako děr do prdele, každý má nějaký. O hudbě se můžete hádat donekonečna. Pak už odpovídám: ‚Dobře, vezměte si to, nastrkejte si to, kam chcete, ale až budete za čtvrt roku chtít, abych šel támhle propagovat, jak jste skvělí, tak co tam mám říkat?‘“ přibližuje absurdní obstrukce, které se staly nedílnou součástí jeho tvorby.
Zjednodušující nálepky „šovinistické příšernosti“ se dostalo po prezentaci prvního dílu i jeho připravované čtyřdílné novince Pozadí událostí, kterou Česká televize odvysílá na podzim. „To, jak kdokoliv vnímá film nebo kinematografické dílo, záleží, jakou má zkušenost a preferenci. Natočil jsem film Kráska v nesnázích, kde hraje Josef Abrhám nesmírně dobrého, laskavého člověka, který titulní hrdinku, kterou hrála Aňa Geislerová, vytáhne z nesnází. Ale je tak hodný, že jsme se domluvili s Josefem Abrhámem, že v jedné scéně, když už ten jejich konflikt někam dospěje, tak že jí vrazí facku. A přestože drtivá většina recenzí zdůrazňovala, že ta postava, kterou hrál, je příliš andělsky dobrá, tak jsem potkal jednu známou na ulici a říkala: ‚Já jsem viděla ten film s Abrhámem, co jste natočili. A já jsem si přesně takového tyrana vzala,“ má jasno režisér a dodává, že minisérií natočenou podle scénáře Petra Jarchovského chce ukázat různé konflikty, které s sebou změny genderových a společenských rolí přináší, ambici zvednout prapor se správným názorem ale nemá.
Vytáhnout už nechce v podzimních komunálních volbách ani do politického boje. „Rozhodl jsem se už někdy v zimě, že za Starosty nebudu kandidovat. Ne proto, že by mě štvali, nemám na to čas. Politiku nejde dělat rekreačně, když jste řadový zastupitel, tak jednou za dva měsíce přijdete a víte příliš povrchně, co se děje, na to, abyste v tom něco mohl dělat. Takže já kromě toho, že jsem oddal pár manželských párů a účastnil jsem se nějakých diskuzí o architektuře a výstavbě, které mě zajímají, tak jsem v tom byl, řekl bych, málo výkonný,“ připouští dosluhující zastupitel Prahy 5 za STAN. Mnohem víc, než že se pár politiků „v jeho hnutí“ rozhodlo přikrádat, ho ranilo úmrtí Věslava Michalika. To je podle něj větší katastrofou, protože šlo o skutečného vizionáře a člověka, který mohl České republice hodně dát.
Co si myslí o financování českých filmů? Kde vidí v české kinematografii své místo? Jaký bude další osud jeho šestidílné slovenské minisérie Víťaz poté, co HBO oznámilo, že končí s produkcí tuzemské tvorby? Kdo překazil natáčení seriálu o Davidu Rathovi? Nebo co považuje za jednu ze společensky nejnebezpečnějších trestných činností? Na tyto a další otázky odpovídal režisér Jan Hřebejk ve speciální sérii Prostor KVIFF X.
