Ministryně Černochová: Putina můžeme uzbrojit, musíme se probudit, bezpečnost a obrana nejsou zadarmo
Víme, jaké to je ocitnout se v beznadějné situaci a zůstat v ní osamoceni, je proto logické nechtít historickou zkušenost opakovat. V současnosti sice Česká republika ve válce není, ale konflikt na Ukrajině se může snadno přenést dál. Pokud tomu nechceme nečinně přihlížet, je potřeba investovat do obranyschopnosti, i za cenu toho, že výdaje státu na modernizaci armády bude kompenzovat mimořádná daň, o které se mluví jako o válečné. „Pevně věřím, že jsme se všichni probudili, slezli z růžového obláčku zpátky na zem a uvědomili si, že obrana a bezpečnost není zadarmo,“ říká ministryně obrany Jana Černochová s tím, že poptávka žene ceny komodit výš a mezi spojenci probíhají závody ve zbrojení.
Zemí, které stojí ve frontě na dodávky vojenské techniky, je hodně a Česká republika musí být podle ministryně obrany Jany Černochové mezi nimi. Dlouhodobě podfinancovaná armáda totiž kromě materiálních zdrojů potřebuje i ty lidské a není možné přesvědčovat mladé lidi, aby přísahali, že nasadí svůj život za obranu vlastní země v tancích T-72, které byly hitem moskevské přehlídky k výročí VŘSR v roce 1977. Je potřeba nabídnout jim vizi armády 21. století. „Pořád věřím, že se nám v roce 2022 až 2030 podaří výrazným způsobem s modernizací pohnout, protože když to neuděláme, tak už to nikdy nedoženeme. Možná jsem si všichni naivně mysleli, že studenou válkou, nebo možná válkou v Jugoslávii, která byla občanskou válkou, skončily v našem regionu konflikty. No, neskončily! A to, že jsme se probrali až po invazi Putinových vojáků na Ukrajinu, považuju za chybu, protože těch indicií k tomu, že se to může stát bylo hodně: byla to Gruzie, byl to Krym, byly to různé momenty i v České republice, viz kauza Vrbětice,“ má Černochová jasno.
Přesvědčená je i o tom, že nezaujetí proaktivního přístupu k válečné hrozbě, by mohlo špatně skončit. Ostatně právě skutečnost, že během studené války držely na spoušti prst obě strany, zabránila, aby konflikt přerostl ve třetí světovou. „Myslím si, že máme všechny předpoklady k tomu Putina uzbrojit, a stejně tak si myslím, že pokud se ani Evropská unie, ani Severoatlantická aliance v tomhle nerozhádá mezi sebou, tak ta jednotnost je také něco, co je pro něj faktor, který je nový. Když se podíváme do historie, tak on si vždycky členské státy NATO nějakým způsobem dělil, s kým se baví, s kým se nebaví,“ konstatuje a je ráda, že patříme mezi lídry pomoci Ukrajině. Reakcí na naši podporu je podle ministryně i dar 15 tanků Leopard 2A4 od jejího německého protějšku, který Česká republika přijala, a aktuálně se řeší jeho předání.
Kritiku, která se snáší na kabinet premiéra Petra Fialy, jenž prohlašoval, že daně zvyšovat nebude a teď zvažuje zavedení některých mimořádných vč. válečné daně, odmítá. Vláda si válku nevymyslela, musí reagovat na její důsledky. „V minulých letech jsme zažívali to, že se vzhledem k nedostatku finančních prostředků dělaly nějaké kompromisy. Ty kompromisy nebyly vždycky jenom o kvalitě těch výrobků, ale byly i o množství vojenského materiálu, které třeba armáda ve svých strategických dokumentech měla jednou tak velké, než se jich ve finále koupilo. A pak byli zvyklí pořád nějakým způsobem improvizovat a já si myslím, že bychom měli udělat všechno pro to, abychom nemuseli jenom improvizovat, ale abychom měli nějaké jistoty,“ říká s tím, že 24 víceúčelových bojových letounů F-35 může být podle vojenské analýzy jednou z takových dlouhodobých jistot. Jednání o jejich nákupu s americkou stranou ale teprve začala, a pokud by se je do října 2023 nepodařilo dotáhnout do zdárného konce, může Česká republika oslovit i další výrobce.
Jaký je skutečný stav české armády? Co konkrétně jí chybí a v jakém množství potřebuje nakoupit? Co jsme si naopak stihli ještě před válkou na Ukrajině „nakřečkovat“? Které země kromě USA budou našimi dodavateli vojenské techniky? Nebo jaká je budoucnost Visegradské čtyřky? Na tyto a další otázky odpovídala v Prostoru X ministryně obrany Jana Černochová.
