Beata Parkanová: Točení filmů je čekání na zázrak. Vadí mi lidé, co to dopředu vzdávají
Bylo to pro mě hrozně důležité, ten okamžik si budu pamatovat, říká režisérka Beata Parkanová o ceně za nejlepší režii, které si odnesla z filmového festivalu v Karlových Varů. Oceněný snímek Slovo jde teď v půlce září do kin. Parkanová popisuje, že její film se pozná mimo jiné podle velmi blízkých a dlouhých záběrů na herce. Chce jít se svou tvorbou hlouběji. Připouští, že typ filmů, který dělá, se do kin dostane méně a lidi ve velkém neláká. Je s tím spojené zklamání, ale taky radost z přímých reakcí, které dostává. Pokud to tedy nejsou nadávky v diskuzích.
Beata Parkanová neměla nejšťastnější dětství, to se částečně propisuje i v její tvorbě, respektive to rezonuje v jejím dalším, v pořadí už třetím filmu, který před pár dny dokončila. Jmenuje se Světýlka a opět v něm hraje Martin Finger, ke kterému má režisérka blízko. V rozhovoru popisuje, jak na sebe v životě v podstatě čekali. Zároveň ale dodává, že to má i negativa, kdy se jeden na druhého může až příliš automaticky spoléhat. Parkanová taky zmiňuje „čekání na zázrak“, tedy na úspěch filmu, který opravdu prorazí. Vadí jí přitom „připosraní“, kteří do dopředu vzdávají.
Co chce svými filmy Beata Parkanová říkat? Jak moc pevně může mít v rukou režisér natáčení? Jak důležité jsou filmové ceny? Chtěla by točit lehké letní komedie? A je tak smutná, jak smutné jsou někdy její filmy? Dozvíte se v rozhovoru.
