Bahenský: Rusko potřebuje lidská těla, teď se upíná k jediné šanci. Putin se bude držet až do úplného konce
Částečná mobilizace, kterou Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil, je snahou zabránit podobným průlomům, jaký se Ukrajincům podařil u Charkova. „To bylo do značné míry způsobené tím, že Rusové nemají dost těl, která by měla na takhle dlouhé frontě, a nevyhnutelně někde vznikne slabé místo, které Ukrajina mohla využít,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský důvody vydání povolávacího rozkazu. Primárním úkolem nových posil bude stabilizovat ruskou armádu a vystřídat vojáky vyčerpané sedmiměsíčním bojem. „V tuhle chvíli není perspektiva na to, aby Rusko do zimy provedlo nějakou větší ofenzívu,“ myslí si s tím, že nábor 300 tisíc rezervistů není všelék a čas hraje spíš pro Ukrajinu. Pokud pomoc Západu nepoleví.
Reakce na středeční vyhlášení částečné mobilizace v Rusku jsou podle bezpečnostního analytika Vojtěch Bahenského zbytečně unáhlené a trochu přehnané. Ve skutečnosti lze těžko soudit, co se bude dít. Pravdou je, že ruská armáda moc možností nemá. „To, k čemu se upínají, že je jejich šance, jak to ještě nějak utáhnout, je držet území, které drží teď, zakopat se na zimu na těch liniích a doufat, že Západ povolí, že bude ekonomicky pod takovým tlakem, energická krize, migrační krize, že během zimy začne třeba tlačit na Ukrajinu, aby přistoupila na nějaké příměří s Ruskem, které by potom mohlo potenciálně zafixovat frontovou linii podobně, jako byla zafixovaná na Donbase od roku 2014. Ukrajinci se tomu samozřejmě logicky brání, protože v momentě, kdy to jednou takhle zamrzne, tak šance, že by znovu vybičovali Západ k tomu, aby obnovil takhle masivní podporu, je relativně malá,“ popisuje odborník z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a Peace Research Center Prague.
Za součást strategie, jak si za hranicemi i na domácí půdě zachovat vážnost navzdory přiznání, že nejde vše podle plánu, jsou podle Bahenského také potenciální výhrůžky jadernými zbraněmi. „Já bych Medveděva tolik neposlouchal, on se snaží být relevantní, představovat se jako největší jestřáb z jestřábů, ale zároveň nic nerozhoduje,“ relativizuje slova ruského exprezidenta a současného místopředsedy bezpečnostní rady státu. Ten prohlásil, že Moskva použije jakoukoliv zbraň ze svého arzenálu, strategické nukleární zbraně nevyjímaje, aby ochránila území, která ve vyhlášených referendech deklarují svou příslušnost k Ruské federaci.
Víc zneklidňující je, že jednoznačná není po více než půlroce ani role Vladimira Putina. „Teď se spekuluje třeba o tom, do jaké míry Wagnerovci skutečně podléhají ruskému vojenskému velení, nebo bojují na vlastní pěst. Jestli vlastně tam vůbec je centrální velitel, který to řídí. Taky je prostě možné, že si Wagnerovci řeknou, že oni chtějí dál útočit a chtějí dobýt Bachmut, tak budou dál útočit,“ říká na adresu ruské polovojenské skupiny, v jejíž řadách bojuje tisícovka odsouzených. Skeptický je nicméně k tomu, že by byla Putinova pozice oslabena. Roky ji systematicky upevňoval, konsolidoval režim, obklopil se svými důvěrníky, nepohodlné odstranil na okraj společnosti a prakticky zdecimoval opozici. „V tomhle ohledu nemyslím, že je Putin okamžitě ohrožený. Krom toho, on samozřejmě bude mít důvod držet se té pozice do konce, protože si tímhle sám zadělal trošku na to, že v momentě, kdy odejde, tak nemá žádného nástupce. A už jsme v jiných případech viděli, že když diktátor odejde a předá to někomu po sobě, tak jeho bezpečný, pohodný důchod už potom není úplně zaručený,“ dodává.
Jaké budou další týdny války? S jakou technikou budou bojovat noví branci? V čem byla mobilizace Rudé armády v 80. letech během konfliktu v Afghánistánu jiná? Nebo jakým způsobem manipulují obě strany s pojmy? Na tyto a další otázky odpovídal Vojtěch Bahenský, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky a Peace Research Center Prague.
