Co je špatně v energetice? Ideologie, klimatické cíle, lipská burza, to vše je třeba změnit, říká Matoušek
Kdyby válka na Ukrajině vypukla o dva roky později, mohlo být daleko hůř, míní odborník na energetiku Jiří Matoušek. Pesimistický vývoj by podle něj měla na svědomí zvyšující se závislost na obnovitelných zdrojích energie, které mají být paradoxně řešením budoucnosti. Evropa se ale při jejich začlenění do energetického mixu přepočítala a ve svých plánech nezohlednila proměnlivost klimatických prvků. Třeba fakt, že někdy fouká míň, což se stalo loni, kdy produkce větrných elektráren nesplnila očekávání. Jako nestabilní se přitom v souvislosti s extrémními suchy jeví i vodní zdroje, které patří z hlediska výkonu k největším evropským alternativním zdrojům energie. Matoušek je proto přesvědčen, že „v Evropě se bez jaderné energie neobejdeme.“
Energetická krize se nachází ve fázi prvního uklidnění. V praxi to znamená, že jednotlivé evropské státy včetně České republiky přijaly opatření nutná ke stabilizaci rychle rostoucích cen energie, čímž z velké části zažehnaly katastrofické dopady na firmy i jednotlivce. „Koupili jsme si čas na to, abychom se mohli nadechnout, aby se mohl nadechnout stát, aby se mohla nadechnout Evropská unie, mohla udělat revizi a přijít a národům jasně říct, jakou cestou se v delší dekádě chce vydat,“ popisuje Jiří Matoušek s tím, že na řadu by mělo přijít řešení příčin současného stavu.
„V tuhle chvíli máme možnost a je to vlastně naší povinností podívat se na to, co všechno se nám v průběhu cesty ke klimatické neutralitě, nebo uhlíkové neutralitě nepovedlo, udělat revizi a začít v zásadě znovu,“ má jasno odborník na energetiku ze společnosti Centropol. Součástí nového začátku by mělo být „odideologizování“ energetiky, tlak na výrobní i spotřební energetickou soběstačnost jednotlivých států, nebo malých státních celků, protože jednotný evropský trh se neosvědčil, a přehodnocení energetického mixu. „Nemůžeme vsadit na 100 %, nebo 105 % a zároveň do těch 105 % počítat optimální výkon všech obnovitelných zdrojů, protože nám to prostě nebude fungovat. Evropa má jasně pojmenovat jadernou energetiku jako chtěnou, stabilní, žádoucí a v zásadě jako základ, ke kterému budeme přidávat další,“ říká.
Změna je podle něj nutná i v případě dosavadních klimatických cílů. „Je velmi důležité včas zatáhnout za brzdu, když se změní okolnosti. Není přece možné fungovat v nezměněných cílech, když se svět kolem nás vyvinul tak, že to taky může znamenat, že třeba 50 % domácností bude závislých na sociálních dávkách, vždyť je to přece velká ostuda, v 21. století v Evropě, která je civilizačně nejdál,“ varuje před dogmatickým lpěním na původních úmluvách. To podle něj povede pouze k přerozdělování ohromného množství peněz, které už jsme zažili, skončilo rokem 1989 a nedopadlo úplně dobře. Faktem je, že energetika není jediným odvětím, které negativně ovlivňuje životní prostředí. „Měli jsme se velmi dobře v celé Evropě. Konzum, a to jak přistupujeme obecně k životu, k nákupům, k plýtvání, tak by stálo za revizi taktéž. Možná dává smysl podívat se na to, v jakých obalech prodáváme potraviny, podívat se na skladové hospodářství… Je toho mnoho,“ upozorňuje Matoušek s tím, že přihlédnout ke všem faktorům by mělo být úkolem Evropské unie i každé země a na základě nich stanovit vizi pro následující desetiletí.
Proč ztratily emisní povolenky smysl? Bylo zastropování jedinou možnou volbou a je výše cenových stropů adekvátní? Co se stane, pokud se válka na Ukrajině protáhne? A má energetická burza v Lipsku vůbec smysl? Na tyto a další otázky odpovídal odborník na energetiku ze společnosti Centropol Jiří Matoušek.
