Stropnický: Rusko zkrotilo inflaci lépe než Fiala, Ukrajina bez velké války nevyhraje, je potřeba jednat
„Realita nenasvědčuje tomu, že na druhé straně je jen hliněný obr,“ říká Matěj Stropnický s tím, že nejsme svědky ekonomického, vojenského, ani politického kolapsu Ruska. Ba co víc, největšímu státu světa se podle něj „podařilo zkrotit inflaci lépe než Fialově vládě v České republice.“ Nerad by tak pokoušel, co všechno jaderná velmoc ještě umí. Stal se proto spoluautorem výzvy Mír a spravedlnost adresované české vládě, která by měla přehodnotit svůj dosavadní postoj vedený logikou války a místo tlaku na vítězství v boji tlačit na úspěch ve vyjednávání. Lekci Vladimir Putin už dostal, žádoucí tudíž není ptát se, zda je morální ustupovat agresorovi, ale zda je morální pokračovat v dalším zabíjení.
O tom, že je Rusko agresor, není podle politika a publicisty Matěje Stropnického pochyb. Zřejmě se ale taky nevzdá. „Tady teď stojí naproti sobě dvě skutečnosti, dvojí vnímání té situace. Na jedné straně ruská vláda tvrdí, že pro sjednání příměří a míru je potřeba uznat takzvaně novou územní realitu, to znamená, že došlo k záboru čtyř ukrajinských oblastí. Na druhé straně stojí mírový plán ukrajinského prezidenta, který ale tvrdí, že je potřeba se vrátit do územních hranic Ukrajiny před rokem 2014, tedy ještě před záborem Krymu,“ popisuje diametrálně odlišná stanoviska obou znepřátelených stran, přičemž najít jejich průsečík není předmětem výzvy Mír a spravedlnost. To, o co usiluje, je příměří bez konkrétní podoby řešení, protože na té už za poslední rok ztroskotali mnozí jiní mírotvorci.
„Bohužel si nemůžeme diktovat, s jakým režimem jednat budeme, nebo nebudeme, v případě, že chceme konflikt zastavit. A primárním cílem naší iniciativy je přispět k tomu, aby se ten konflikt skutečně zastavil, i kdyby se o tom míru mělo následně jednat 10 let,“ upřesňuje motivace vzniku volného sdružení signatářů, které volá po ukončení slovní i vojenské podpory války, vyhodnocení dopadů sankcí na Rusko i evropské země nebo minimalizaci dopadů ozbrojeného konfliktu na české občany i podniky. Jeho požadavky zatím podpořilo 7 tisíc lidí, cílem je získat 60 tisíc podpisů.
Představu, že válka bude dál vedena konvenčním způsobem, považuje za nereálnou. Ukrajina totiž nemůže být úspěšná na bojišti bez toho, aniž by konflikt eskaloval do větších rozměrů. „Spousta lidí si od války slibuje dokonce víc, než si slibují oficiální místa. To znamená změnit režim v Rusku, případně dosáhnout dokonce jeho kapitulace. Právě proto se objevuje často to srovnávání s druhou světovou válkou, ale to je prostě opravdu strašně nereálné bez té velké války,“ myslí si Stropnický a dodává, že cílem politiky není vyhrávat války, ale dohodnout se bez nich. „Je potřeba si držet určitý distanc, zejména pokud chcete, aby ta logika míru a vyjednávání znovu převážila,“ má jasno. Západ by neměl Ukrajinu dál vyzbrojovat vojenskou technikou, ale pomoct jí svou autoritou dojednat víc, než čemu odpovídá mocenská realita konfliktu. Ústupky budou ale i tak nutné na obou stranách.
V čem Západ doposud selhal? Proč by Rusko nemělo být vylučováno z mezinárodních organizací? Jak dodržování příměří? Není inciativa Mír a spravedlnost jen dalším „o nás bez nás“, když Ukrajina chce dál bojovat? Nebo co ho i po letech zkušeností dokáže ve veřejné diskuzi překvapit? Na tyto a další otázky odpovídal politik a publicista Matěj Stropnický.
