Marek: Důchody musí růst pomaleji, inflace klesne díky lidem a firmám, k úsporám stačí škrtat výdaje státu
Česká ekonomika na tom není tak zle, říká ekonom David Marek s tím, že na nejčernější scénáře nedošlo, protože jsme měli štěstí. Zima byla mírná, vládní pomoc ochránila ty nejohroženější, přestože nebyla optimálně navržena, a sousedním zemím se relativně daří, což má pozitivní vliv i na tuzemský export. Na druhou stranu čelíme obrovskému strukturálnímu deficitu, o němž vláda sice mluví, ale zatím nic neudělala, ČNB hazarduje se svým jménem, a místo aby následovala hlavní model, který doporučuje úrokové sazby ještě zvedat, se řídí jeho alternativou, která s dalším navýšením už nepočítá, a riskuje, že nízké inflace dosáhneme později. A do třetice navenek vykazujeme znaky makroekonomicky nestabilního prostředí, takže hrozí odliv zahraničních investic.
„Centrální banka se často vymlouvá na to, že k inflaci přispívá vláda svými schodky státního rozpočtu a tím, že s nimi nic nedělá, ale to je takový alibismus. Ona má dělat svoji práci, ať se děje, co se děje, nemá se vymlouvat na prostředí kolem. To je stejné, jako kdybych běžel maraton a vymlouval se na to, že jsem nenatrénoval, protože jsem chodil s kamarádem na pivo. Ne, je to moje zodpovědnost natrénovat a být připravený, takže stejně tak zodpovědností centrální banky je nastavit úrokové sazby takové, aby za daných okolností, ať už je to vývoj ekonomiky v zahraničí, ať už je to chování vlády, inflace klesla co nejdříve na nízkou hodnotu,“ pozastavuje se David Marek nad současným počínáním instituce, která je ze zákona povinna pečovat o cenovou stabilitu země.
Jednociferné inflace začínající dvojkou lze slovy hlavního ekonoma společnosti Deloitte dosáhnout nejen díky ČNB, ale také navzdory jejímu chování. Jakkoli by takhle měnová politika fungovat neměla. „Zodpovědnost na úrovni firem, na úrovni zaměstnanců možná pomůže tomu, že i přes zhoršení reálné životní úrovně, protože mzdy rostou pomaleji než inflace, inflace klesne, protože budeme natolik zodpovědní, že neroztočíme mzdově-inflační spirálu,“ říká a potvrzuje, že řada manažerů, s nimiž se koncem loňského roku v rámci své poradenské praxe setkával, nastavovala letošní mzdy právě s tímto vědomím.
Uvědoměle by měla jednat i vláda, protože výhledově „máme zaděláno na velký průšvih“. „Pokud teď nezkrotíme tempo růstu penzí, tak si zrychlíme nabalování sněhové koule deficitu v důchodovém systému. A my potřebujeme, aby se valila co nejpomaleji, protože tu největší závěj vymeteme až za 20 let a bylo by zbytečné ten problém teď na začátku ještě prohlubovat,“ upozorňuje Marek. Samotná úprava letošní mimořádné valorizace přitom problém neřeší, nevyhnutelná je debata o pomalejším růstu penzí a posunu věkové hranice pro starobní důchody. „To jsou všechno nepopulární kroky a je zřejmé, že vždy bude velmi jednoduché si vzít jeden parametr a říci: ‚Ne, tuhle změnu nepřipustíme, to je společensky nemožné.‘ Představte si někoho pracovat v nemocnici do 66, do 67, nebo někde jinde. To je strašně jednoduché, takhle to shodíte a řeknete: ‚Dělejte to jinak.‘ Ale všichni kritici by k tomu měli přistupovat konstruktivně a říci: ‚Dobře, já tady to nechci, ale vím, jak na to jinudy.‘ A to nikdo neudělá. Takže je tady vláda, do které kope každý zprava zleva. Já nemám žádný důvod ji hájit, jenom chápu, v jaké je situaci, ale zároveň nikdo není ochoten přijít s řešením a nebyly to ochotné udělat ani předchozí vlády,“ podotýká. Seniory ohrožené příjmovou chudobou by měl podle něj zajistit sociální systém. „Ten je vymyšlený docela dobře, je potřeba ho spíš zkalibrovat a zprůchodnit, aby doručil to, co má doručit,“ dodává.
Pozdě, ale přece je nutné začít řešit také více než 200miliardový strukturální deficit. „Dokážu si představit to udělat čistě jenom v podobě výdajových škrtů,“ je přesvědčený Marek a dodává, že v takovém případě by úsporná opatření zasáhla mnoho oblastí, což vyžaduje adekvátní dávku politické odvahy. „Máme hodně zbytnělý státní aparát. Ono se mluví o tom, že je alibismus šetřit na správě veřejného sektoru, ale tam se dá šetřit velmi výrazně. Jenom se podívejme za posledních pět deset let, jak nám nabobtnaly výdaje, počty lidí ve veřejném sektoru, tam by se dalo škrtat výrazně. Firemní dotace, řada těch dotací je potřeba zrevidovat, podívat se na to, jestli plní svůj účel, nebo neplní. Řada různých výjimek. Za každou výjimkou je někde nějaký lobbista, který to prolobboval, nějaký podnikatel, kterému vezmete peníze a bude křičet,“ má jasno s tím, že čím méně odvahy bude vláda mít, tím více si bude pomáhat dopingem v podobě zvyšování daní.
Proč je důležité, aby se česká ekonomika řídila v současné situaci modely? Co přispívá k tomu, že máme nevyrovnané vztahy se zahraničím? Jak se musí snížit poměr mezi průměrnou penzí a průměrným platem? Které daně nemají tak silné negativní ekonomické efekty? Nebo k jakému nechtěnému dítěti vláda přišla? Na tyto a další otázky odpovídal David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte a bývalý poradce vítězného prezidentského kandidáta Petra Pavla, jemuž bude zvolený prezident dost možná naslouchat dál.
