Matesová: Inflace je největší zlo, bude to bolet, vláda nesmí ztratit odvahu. Rusko posílila touha firem po zisku
Argumenty většiny opozičních politiků, že je správné dávat každému, dláždí podle ekonomky Jany Matesové řeckou cestu, tedy scénář, který před lety přivedl jihoevropskou zemi na pokraj státního bankrotu. „Řecká cesta je o tom, že z jakýchkoliv důvodů, třeba morálně úžasných, sociálně jistě obhajitelných, si jednoho dne společnost zvykne na to, že veřejné rozpočty mají dávat na všechno, i když na to nemají,“ říká někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance a upozorňuje, že zbavit se takového návyku teď bude sice bolet, ale předejdeme tak mnohem větším bolestem v budoucnu. Vláda proto nesmí ztrácet odvahu, i když je zřejmé, že to, jak jsme si žili uplynulé tři dekády, už se nevrátí.
„Procházíme dobou extrémních turbulencí a budeme jí procházet, dokud bude jeden jediný ruský voják na Ukrajině,“ myslí si Jana Matesová s tím, že pokud by Rusům připadla část okupované země, přitížilo by se nejen porobeným Ukrajincům, ale i světové ekonomice. „Obchod je postavený na důvěře, investice jsou postavené na důvěře. A když se nevrátí důvěra v globální bezpečnostní záruky, tak trhy budou velice nervózní celou řadu let, takže tohle není dobře. Kdyby se podařilo dostat Rusko jakýmkoliv způsobem z území Ukrajiny, tak by to demotivovalo jistě ostatní země, které mají taky podobné plány,“ je přesvědčená ekonomka. Na mysli má přitom nejen Čínu, ale také další státy, „které my tolik nesledujeme a mají nějaké problémy, že by chtěly území souseda, nebo nikdy úplně souseda neuznaly.“
Skutečnost, že do loňského února byla při vstupu na nové trhy považována nejvyšší úroveň politického rizika, kterou představuje obchodování nebo podnikání v zemi, jež se stane agresorem, nebo je napadena, za nulovou, dokládá míru nervozity panující na globálních trzích. Přes 70 let si přeshraniční investoři a velcí obchodníci nic podobného nepřipouštěli. „Otázka je, kolik z toho je naivita a neinformovanost, a kolik prostě touha po zisku za každou cenu,“ podotýká Matesová, která nedokáže pochopit, že řada firem dál rozvíjela svůj byznys v Rusku i po anexi Krymu. „Spojené státy i Evropská unie uvalily v roce 2014 na Rusko sankce, které byly neobyčejně mírné proti tomu, co nastalo před rokem a následně poté. A na to, jak byly mírné, měly obrovský dopad na ruskou ekonomiku a Rusku posloužily k tomu, že se připravilo, aby příště už ten dopad nebyl tak velký, například se stalo soběstačným v potravinách,“ vysvětluje, proč se ruské hospodářství nezhroutilo a pravděpodobně ani nezhroutí. Kromě dlouholeté přípravy má navíc federace „všelijaké přátele, kteří mají velké zásoby rezerv, směnitelných měn. Třeba Čína má pořád ještě veliké zásoby, i když už ne tak velké jako někdy před 15 lety, ale všechny ropné země mají taky velké zásoby. Saúdská Arábie bývala posledních skoro 50 let spojenec Spojených států a v září loňského roku se přiklonila na stranu Ruska, čili Rusko má částečně kde brát.“
Kdo naopak už nemá kde brát, je česká vláda. „Máme obrovský deficit rozpočtu, kterému se říká strukturální, a i kdyby se ekonomika dala do růstu a zázračně rychle rostla, tak jeho se nikdy nezbavíme. Toho se nejde zbavit jinak než buď zvýšením daní, anebo snížením výdajů, nejlépe obojí, a to musí vláda dělat dál, musí respektovat to, že příjmy, které mohou posilovat spotřebu, zkrátka nemohou růst o inflaci. Tečka,“ má jasno někdejší zástupkyně České republiky ve světové bance a dodává, že nutné je bojovat i se samotnou inflací. Ta je totiž pro ekonomiku zlem, přičemž větším už je jen válečný konflikt na vlastním území. „Inflaci je potřeba zastavit co nejrychleji, ale když už je potom vyšší, tak je potřeba také hodně omezovat výdaje veřejných rozpočtů, zejména ty, které jdou do spotřeby. Ve chvíli, kdy inflace přerůstá ze tří, čtyř, pěti procent, tak je zkrátka potřeba, aby to, co jde do spotřeby – mzdy a platy, důchody, aby rostlo pomaleji než inflace, jinak se zacyklíme ve spirále inflace, nikdy se z ní nedostaneme, tedy dostaneme ale za cenu obrovských ekonomických ztrát,“ varuje.
Co skutečně stojí za problémy druhé největší švýcarské banky Credit Suisse? Jak se rozchází informace ruského statistického úřadu s realitou? Jak dlouhou ještě budeme čelit vysoké inflaci? A proč Česká národní banka ztrácí důvěru a co mohla udělat jinak? Na tyto a další otázky odpovídala ekonomka Jana Matesová, dříve působící jako zástupkyně České republiky ve světové bance.
Rozhovory Prostoru X můžete sledovat i bez reklam. Využijte Premium+>>>
