Decroix: Demonstranti z Václaváku jsou ruská pátá kolona, je třeba to říct jasně. Rozvody by měly být snazší
Nechce házet všechny demonstranty do jednoho pytle, veřejný projev nesouhlasu a obav vnímá poslankyně Eva Decroix jako legitimní součást demokracie. Na škodu podle ní je, že celonárodní shromáždění Česko proti bídě berou prostor lidem, kteří chtějí vyjádřit znepokojení, že vláda nedělá dost. Jejich organizátorům v čelem s Jindřichem Rajchlem podle ní nejde o to, aby pomáhali. „Účel, proč svolávají tyto demonstrace, se nezměnil, naopak se domnívám, že se posiluje, a to, jak nakonec ta poslední demonstrace skončila snahou vtrhnout do muzea, na mě opravdu nepůsobí, jako že by to byl demokratický protest chudých lidí, kteří bojují za své zájmy,“ říká politička ODS, která považuje za nutné vyslat jednoznačnou zprávu, že jde o iniciativu páté kolony.
„Teprve teď se dostáváme k věcem tak, abychom posouvali systém, nejenom stále vybírali zatáčky, které jsme nezpůsobili. Ten začátek volebního období nebyl jednoduchý,“ přiznává poslankyně Eva Decroix s tím, že „každá vláda, každý poslanec, každý z nás může dělat víc a můžeme to lépe komunikovat, můžeme opatření přijímat rychleji, ale žijeme v nějakém kontextu, a ne všechny věci jsou chybou naší vlády. Pokud dnes vybublává na povrch, že třeba valorizace nebyly nastaveny správně, řekněme, že to je nějaké dědictví. Mohli jsme to řešit loni, ale loni jsme řešili jiné věci.“ Že by kabinet Patra Fialy věnoval přílišnou pozornost dění na Ukrajině, odmítá. Jeho prioritou bylo zajistit bezpečnost, protože pokud by bylo jakýmkoliv způsobem ohroženo fungování státu, tak by jednání o platech akademiků, o důchodech nebo čemkoli jiném byla bezpředmětná.
Sama dostala lekci, když na svých sociálních sítích publikovala vyjádření Václava P., jímž chtěla podpořit pomalejší růst penzí. Ke slovům reálného seniora z Vysočiny použila ilustrační fotku, aby ochránila jeho identitu a ušetřila ho případných hejtů. Informaci, že jde o snímek z fotobanky, nicméně původně neuvedla, čímž strhla vlnu obvinění ze lži a nenávistných komentářů na sebe. „Moje práce je od toho, aby mi lidé volali, říkali mi svůj názor, svoji kritiku, i proto je moje číslo veřejné, protože poslanci jsou tady pro lidi. V okamžiku, kdy vám volají proto, aby vám řekli pouze nadávky, nebo nějaké výhrůžky, tak to není úplně příjemné, ale to není stěžování,“ říká s vědomím, že chyby v politice bývají rychle a tvrdě zaplacené a že se má na poli polického marketingu pořád co učit.
Letité zkušenosti má coby rodinná advokátka a mediátorka, proto se v rámci své politické agendy zasazuje o to, aby rodinné právo reflektovalo realitu soudních síní a současné problémy. „Nám dneska i smluvené rozvody trvají zbytečně dlouho, jsou náročné, traumatizující a domnívám se, že jsme schopni nastavit systém tak, aby bolel méně, aby i ty děti bolel méně, abychom se k rozvádějícím rodičům nechovali jako ke dvěma žalovaným, ale jako ke svéprávným bytostem, které se dostaly do nějakého vývoje jejich rodiny, a přestaly používat termíny jako rozpadlá rodina a krize rodiny, protože ta tvář rodiny se pro ně jenom mění a patchworkové rodiny, kdy se navazují nové vztahy a žijí tam děti z různého partnerství, jsou dnes poměrně běžné. Tak abychom i na to byli schopni reagovat,“ shrnuje své snahy o „polidštění“ procesu Decroix. Ta se tématy souvisejícími s rozvody, péčí o dítě, porozvodovými traumaty a finanční situací samoživitelů bude zabývat spolu s dalšími odborníky i na půdě Poslanecké sněmovny, kde se 31. března uskuteční pod její záštitou konference Rozvodem to nekončí.
Co je pro ni při jednáních o rozpočtu nepřekročitelná červená linie? Čím je pro ni pojem tradiční rodina? Jakou roli by při rozvodech měla sehrát soudní autorita? Nebo co by mohlo snížit počty obětí domácího násilí? Na tyto a další otázky odpovídala poslankyně Eva Decroix.
