Svárovský: Ukrajinský útok uspěje a pak se může zbořit ruský režim, na velkou válku už Moskva nemá
Zatímco napětí v Moskvě sílí a nechuť obyvatelstva ke „speciální operaci“ roste, o čemž svědčí neochota Rusů zapojit se do ní navzdory nadstandardnímu finančnímu ohodnocení i zvyšující se počty dezertujících vojáků, Ukrajina bude ve svém dalším postupu „určitě úspěšná“. Přesvědčen je o tom bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský, jehož soukromým tipem je, že ukrajinská protiofenziva udeří u Doněcku. Kromě strategického významu by byl takový útok i symbolický a znamenal zásah nepřítelovy psychiky. Tou už otřásly ozbrojené střety v Bělgorodu nebo dronový útok na moskevskou prominentní čtvrť Rubljovka. Převzetí kontroly nad centrem jedné z nejstarších lidových republik by bylo další citelnou ranou.
Nepřítele fyzicky i mentálně vyčerpat, pokud možno se přitom vyvarovat městských bitev, přerušit jižní pozemní koridor a následně znovu ovládnout Krym. To je podle Martina Svárovského záměr ukrajinské armády, ke kterému dost možná směřuje už od března. „Ukrajinci mají dostatečnou sílu, ale jde samozřejmě o to, aby neztráceli víc lidských životů, než je nutné. To znamená, že úplně optimální případ, kterého, myslím, že by chtěli docílit, je, že nějaká úspěšná operace povede k jakémusi šoku, možná k nějakému internímu boji v Moskvě, k tomu, že fronta se zhroutí jak z vojenských důvodů, tak z těch politických, a takový symbolický význam Krym bezpochyby má,“ je přesvědčený bezpečnostně-politický analytik s tím, že součástí takového scénáře by mohl být i pád režimu Vladimira Putina.
O krok blíž vytyčenému cíli přiblížil Ukrajince útok na ruský Bělgorod. „Speciální operace, jsou od toho speciální, abyste nepřiznával všechno. Ti bojovníci byli ruští patrioti bojující proti režimu, ale byla to ukrajinská operace, to znamená, jak umožněná, tak i naplánovaná ukrajinskou stranou a byla podle mě velmi úspěšná. Ona za prvé potvrdila, že hranice je velmi slabě bráněná. V průběhu té operace se ukázalo, že je ještě hůř bráněná, než se Ukrajinci vůbec domnívali. Na hraničním postu bylo nějakých sedm vojáků, z toho byli čtyři pohraničníci, to jsou vojska FSB a tři mobilizovaní. A když viděli tu kolonu, která se tam valila, tak začali utíkat. Mezitím, co začali utíkat, tak jim přišli na pomoc další ruské jednotky, ale vzájemně se spletli, takže stříleli po sobě, prostě tam byl obrovský chaos, skutečně ‚friendly fire‘ mezi nimi. Takže oni dobyli další dvě vesnice, šli ještě dál, vybudovali si nějaké předpolí a zhruba tam byli jeden a půl až dva dny. A Rusy to donutilo k tomu, co Ukrajinci chtěli: jedna část byla zjistit, jak je to s těmi hranicemi, a druhá část, aby tam Rusové museli natáhnout další jednotky. Oni se chvilku snažili dostat tam v průběhu toho jednodenního rejdu jednotky FSB, ale ty byly lehce překonány těmi útočícími jednotkami, takže museli stáhnout z ukrajinské fronty 74. motostřeleckou brigádu, která už měla dostatečnou sílu, takže zhruba po těch dvou dnech, když už tam byly nasunuty ty dostatečné síly, se jednotky ruských dobrovolníků stáhly a Ukrajinci zahájili masivní dronový útok na jednotky té motostřelecké brigády. Takže jednak dosáhli zase eliminace nějakých jednotek, a hlavně část té motostřelecké brigády tam bude muset zůstat, protože v průběhu té operace už došlo k nějakým drobným útokům a zhruba asi den, nebo dva poté někteří bojovníci pronikli na ruské území znovu, ale tentokrát potichu, beze zbraní. Nechali se vyfotit před budovami a měli hesla: Příště můžeme přijít potichu,“ přibližuje dění v ruském příhraničním městě.
Že by se Rusko vzepjalo k dalšímu ozbrojenému konfliktu a vytáhlo do boje proti NATO, jak varoval náčelník generálního štábu Karel Řehka, nepředpokládá a se slovy, která generálporučík pronesl na půdě poslanecké sněmovny v rámci semináře o vnitřní bezpečnosti a odolnosti státu, nesouhlasí. „On může dělat hodnocení hrozeb, a to je bezpochyby něco, čemu rozumí, a podle mě je to skvělý profesionál ve své oblasti. Ale spuštění války není záležitostí vojenských kapacit, je to věc politicko-strategická. A v současné době dělat predikci, že dojde ke spuštění další války, je za prvé nemožné, já jsem policy planner a netroufnul bych si tohle odhadnout. Za druhé z hlediska vojenských schopností je Rusko, zejména ta pozemní armáda, vyčerpaná a v příštích 10, 15 letech, nebude schopna vysílat nikam žádné pozemní brigády. A ti, co to tvrdí, tak mají možná nějaký jiný úmysl. Neříkám, že generál Řehka, ale po celé Evropě, jsou určité oblasti, které chtějí dál pokračovat v masivním zbrojení. Nejsem proti, ale predikovat válku je podle mě širší disciplína než hodnotit vojenské schopnosti,“ říká a tomu, že se Ukrajině podaří získat zpět své území „věří tak, jako tomu věřil na začátku.“
Jak reálná je nyní hrozba použití jaderných zbraní? Co čeká Rusko v letošním roce? Jakým způsobem se Ukrajina připravuje na protiofenzivu? A kdy je pravděpodobné, že bude spuštěná? Na tyto a další otázky odpovídal bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.
