Polak: Stát pro mě není autorita, proto nevolím, budoucnost je jinde. Musk má větší sílu než prezidenti
Pořád se přizpůsobovat je jediná strategie, která umožní lidstvu přežít, je přesvědčená archeoložka Sara Polak. Lpění na dogmatech považuje za cestu do záhuby, brání nám totiž přemýšlet reálně, evolučně a užitečně. Jako překonaný se tímto prizmatem jeví model národního státu, který sama coby autoritu neuznává, a proto nevolí. „Je to moje životní filozofie a často mě šokuje, že první reakce, když člověk přijde třeba do hospody na pivo a řekne to, tak není: Super, zajímavý, pojďme si o tom povídat, ale: Za co jsme cinkali klíčema?“ podivuje se. Fakt, že něco nerespektuje, přitom ještě neznamená, že to chce zabít a zničit, aspoň podle ní. Pro řadu jejích excelentně vzdělaných přátel je taková paralelita nepochopitelná.
„Počítám s tím, že si o mně spousta lidí myslí, že jsem úplný magor,“ připouští Sara Polak absolventka doktorského studia na Oxfordu. Na jedné z nejprestižnějších univerzit světa vystudovala archeologii v kombinaci s antropologií a s jejich využitím chce hledat odpovědi na velké otázky. Věří, že díky množství dat, jimiž oba obory disponují, je to možné. „Jak přežijeme na Marsu? Samozřejmě jedna věc je fyzika, která tady v tom vypadá jako mnohem aktuálnější věda. Papa Musk nás tam všechny dopraví, no a co tam? Jak dlouho tam vydržíme? Budete v jedné místnosti, 10 lidí, žádné soukromí, týpek vás začne štvát, pak vám sní omylem příděl ke snídani, zakouká se do vaší holky, a než se nadechnete, tak jste sice utratili 10 miliard, spíš víc, za to se tam dostat, ale vyvraždili jste se v první generaci. A archeologie může pomoct v tom, že se konečně poučíme z chyb v minulosti a podíváme se jako lidstvo sami sobě trošku do duše,“ upřesňuje, jak by ráda zhodnotila své vzdělání, a rozptyluje utkvělou představu, že zkoumá střepy z doby železné.
Ve skutečnosti je předmětem jejího zájmu uplatnění moderních technologií v humanitních vědách a vice versa. Sama využívá ChatGPT k historickým rešerším, což ani v nejmenším nevnímá jako podvádění, nebo dehonestaci vědy, ale efektivní získávání informací, které je třeba si ověřit. Že by umělá inteligence do budoucna plně zastoupila lidi, nevěří. „AI to může obrovsky ztransparentnit. Nebudeme předstírat, že šéfové jsou kvůli tomu, aby dělali strategie, to může udělat ChatGPT, ale protože u nich budeme třeba cenit soft skills, že umí lidi podržet, dát jim radu a takové ty věci, kterým se teď říká dojmologie, a budou naprosto klíčové k přežití lidstva, protože nahradit tu matematiku umí víceméně cokoliv, ale ty emoce a hrát tady tu roli v leadershipu bude za mě důležité,“ predikuje.
Technologie podle ní neovlivní jen pracovní trh, promítnout by se mohly i do geopolitického uspořádání světa. V praxi by lidstvo replikovalo princip fungování sociálních sítích. „Můžeš mít bližší vztahy s někým z Brazílie, než máš tady vedle z ulice a těmhle vztahům se dá validita. Přijde prezident země a řekne: Jestli máte větší komunitu v Brazílii a byl byste pro ně větším přínosem a oni pro vás, tak se tam odstěhujte. To samozřejmě žádný stát neudělá, protože je závislý na tvých daních. Mám jednoho kamaráda, který takhle pomáhá lidem stěhovat se jinam, dělat si citizenship třeba v Paraguayi a už na něj slovenská vláda chce podat žalobu, protože vlastně přetahuje zákazníky. A za mě ta křečovitost toho, že buď jsi v naší zemi, nebo nic, nedává smysl. Dovolit lidem surfovat na cloudové vlně a využít cloudové technologie, aby se propojovali a tvořili jiné celky, mi přijde jako budoucnost,“ má jasno. Vizi cloudových států přitom nahrává i mocenská proměna společnosti. „Biden na tebe může pustit atomovku, ale Zuckerberg má všechna tvoje data, a je otázka, co je víc. A třeba to, že už byly oslovený Google a Facebook, aby seděly u stolu v OSN, tak samo o sobě vypovídá o tom, že národní státy nejsou finální, a čím dřív si to připustíme a necháme to plynout, tím líp,“ myslí si.
Proč si středověk nezaslouží být považován za dobu temna? Proč není divu, že jsou lidé označovaní za „dezoláty“ frustrovaní, a jakou roli by v jejich případě mohla sehrát archeologie? Prokázaly dějiny, že jsou lidé hloupí? Nebo jak může virtuální realita simulovat krize a kolapsy a na kolik se ukazují být první pokusy s ní relevantní? Na tyto a další otázky odpovídala ve speciální sérii rozhovorů Prostor Meltingpot X natočené během festivalu Colours of Ostrava archeoložka Sara Polak.
