Tučník: Nejsme sluníčkáři, udržitelnost vnímáme byznysově, zálohování plechovek je nutnost
Množství vody, které použijí k uvaření litru piva, z nich dělá světový unikát. Zatímco v jiných pivovarech padnou na výrobu tupláku víc než 4 litry životodárné tekutiny, Plzeňský Prazdroj stáhl spotřebu pod 3 a nošovický Radegast, který je jeho součástí, zašel ještě dál. Litr jednoho z nejoblíbenějších českých piv připravuje z 2,29 litrů vody. Nově navíc představil ležák Futur vyrobený ze vzduchu, jehož prostřednictvím chce poukázat na alarmující úbytek vody v krajině. „Pokud tady chceme být dalších 180 let, tak s krátkodobým přemýšlením v horizontu jednoho roku, dvou, pěti let se nikam nedostaneme,“ říká Ivan Tučník, který má udržitelnost v největším tuzemském pivovaru na starost. Bez toho, aniž by firmy reflektovaly svou společenskou odpovědnost, to podle něj do budoucna nepůjde.
Na tom, že dnes Plzeňský Prazdroj a jeho značky patří k pivovarům s nejnižším měrnou spotřebou vody na světě, mají významný podíl investice. Fakt, že do technologií od roku 2008, kdy se rozhodli začít postupně zefektivňovat výrobu, vložili desítky milionů korun, Ivan Tučník netají. Zároveň ale připouští, že na cestě k udržitelnosti sehrává neméně klíčovou roli jiný faktor – ten lidský. „I ty technologie, ať je máte sebelepší, tak pokud je využívá tým, kterému je to s vodou jedno, tak jsou vám úplně k ničemu. Takže ta druhá neméně podstatné část je právě přístup našich kolegů v pivovaru a my tam máme nastavené poměrně striktní cíle, hlídáme si spotřebu vody na denní bázi a jednotliví pracovníci mají i své osobní cíle nastavené na to, jaká bude celková spotřeba vody v pivovaru, takže je to kombinace technologií a toho, jak ten pivovar vypadá, ale zároveň i toho, jak nad tím přemýšlíte, jak k té výrobě přistupujete,“ prozrazuje gros úspěchu manažer, který zastřešuje agendu udržitelnosti a koordinuje jednotlivé iniciativy v této oblasti v Česku a na Slovensku.
Kromě vody, která tvoří pivo z 92 %, řeší v Plzeňském Prazdroji dlouhodobě i spotřebu tepla a energie, které jsou pro provoz pivovaru zásadní. Cílem pivovaru je být do roku 2030 ve výrobě uhlíkově neutrální. Za tímto účelem směřují k uzavření tzv. Power Purchase Agreement. „To znamená, že tím, že se zavážeme u nějakého investora k dlouhodobému odběru elektřiny z nějakého ještě neexistujícího zdroje, tak tím pádem vlastně přispějeme k jeho rozhodnutí, aby postavil zdroj. Když to velmi zjednoduším, tak si chceme nechat postavit, ať už solární, nebo větrnou elektrárnu, která pak bude prostřednictvím sítě napájet naše pivovary, ale nebude přímo v pivovarech jako takových, ale bude to vlastně nový zdroj, který přispěje k ozelenění celé elektrické sítě v České republice, a my budeme s tím partnerem zasmluvnění, že ta elektřina de facto pak bude určena pro naše pivovary,“ nastiňuje další plány.
Za nezbytné považuje do budoucna i zálohování plechovek. „Plechovky jsou pro nás teď poslední krok, který nám chybí k tomu, aby všechny naše obaly byly plně cirkulární, protože vratná láhev nebo sud, což jsou obaly, které vezmeme, naplníme, prodáme, znovu se k nám vrátí, opětovně je naplníme, tak to je úplně ta nejlepší volba. Sudy jsou v oběhu klidně 20, 30 let a vůbec to nemá žádný dopad na jejich schopnost uchovat pivo v dostatečné kvalitě. Vratné láhve v průměru naplníme 22krát a jsou na trhu 6-7 let a v mezičase je jenom vymyjeme a znovu naplníme. U plechovek tohle ale není možné, opakovaně naplnitelná plechovka není, a navíc v Česku bohužel máme situaci, kdy většina plechovek skončí v komunálním odpadu. Jedinečnou schopnost hliníku, kterou je, že může být víceméně donekonečna recyklován s nějakými drobnými ztrátami, ale ta recyklace nemá naprosto žádný dopad na jeho kvalitu, tady vůbec nevyužíváme. A navíc výroba plechovky z recyklátů znamená o 95 % nižší spotřebu energie, které je potřeba na tu její výrobu, takže z pohledu celkové stopy je to úplně někde jinde, než když ji vyrábíte z primárního materiálu,“ popisuje s tím, že ministerstvo životního prostředí na příslušné legislativě už pracuje a výhledově by se stejně jako na Slovensku mohly hliníkové obalové materiály vracet do oběhu i u nás.
Jak je možné vyrobit pivo ze vzduchu? Proč nechtějí recyklovat vodu? Jakým způsobem řeší výrobu tepla? V jakém mýtu Češi roky žijí? A co dalšího od pivovaru a jeho značek do budoucna čekat? Na tyto a další otázky odpovídal Ivan Tučník, který má na starosti udržitelnost v Plzeňském Prazdroji a taky v Radegastu.
