Rok 2023 v Prostoru X: Nadužívání léků, Pavel na Hradě, Babišův soud i Rajchlova demonstrace

Prostor X: Rozhovor s Danem Rakušanem • Reflex.cz

Martin Bryś
27. listopadu 2023 · 06:00

České zdravotnictví se potýká s málo známými fenomény, které však zásadně ovlivňují život lékařů i pacientů. Podle lékařů z mezinárodní iniciativy Choosing Wisely dochází k nadužívání léků i diagnostických prostředků. Proč k takové praxi dochází a jak může nadměrné užívání léků a vyšetření ohrozit pacienty? I na tyto otázky odpovídá lékař internista Dan Rakušan.      

„Až 30 % nákladů na poskytovaní péče ve zdravotnických zařízeních je vynakládáno na tzv. low value care, to znamená péči, která přináší pacientovi velmi malý nebo žádný užitek a může mu potenciálně škodit. Tato overdiagnosis a overtreatment nejenže představují ekonomickou zátěž, ale také vystavují pacienty rizikům zbytečné léčby.“ Tak zní jedno z prohlášení českého kolektivu iniciativy Choosing Wisely, jehož členem je i lékař Dan Rakušan.

Podle Rakušana se běžná lékařská praxe v České republice, ale i dalších vyspělých zemích stala svým způsobem vězněm vlastního úspěchu. Lékaři často uvažují při péči o pacienta defensivním způsobem a někdy nařizují vyšetření víc, než je zdrávo. Běžnou praxí pak také bývá nadměrné užívání léků, které se týká především starších pacientů, kteří čelí mnohačetným zdravotním obtížím. S demografickým vývojem, který spěje ke stárnutí populace se pak tento problém může nadále prohlubovat.

Jaké faktory ovlivňují práci lékařů směrem k nadužívání léků a lékařských vyšetření? Jak se tato praxe dá změnit? A jak se na odbourání tohoto fenoménu mohou podílet sami pacienti? Dozvíte se ve videu.

Prostor X: Rozhovor s Petrem Pavlem • Videohub

Čestmír Strakatý, Eva Albrechtová
31. ledna 2023 · 06:00

Zatímco tchajwanská prezidentka navrhla nově zvolenému českému protějšku telefonický hovor, aby mu osobně blahopřála, Miloš Zeman poslal svému nástupci stručnou gratulaci prostřednictvím tiskového mluvčího. „Přijde mi to zvláštní,“ říká Petr Pavel. Od stávající prezidentské kanceláře by očekával návrh, jak postupovat při předávání funkce. K jejímu provozu je ale mimořádně kritický a v následujících dnech plánuje jednání se šéfem NKÚ. „Bude zapotřebí skutečně hloubkový úklid ve všech oblastech, protože realita, se kterou se teď zatím stále ještě v náznacích setkávám, je výrazně horší, než jsem si představoval,“ přiznává Pavel a nevyučuje, že by v souvislosti s úřadem, který vede Vratislav Mynář, mohla padnout i trestní oznámení.

„Kancelář prezidenta už dávno neplnila ten účel, který měla, ztratila jakoukoliv sebereflexi, pokud jde o transparentnost výkonu vysokého státního úřadu, a v rozsáhlé míře prováděli vlastní aktivity často v šedé zóně, ne-li přímo za hranou zákona,“ myslí si zvolený prezident Petr Pavel. Dodává přitom, že existují vážné důvody domnívat se, že došlo k překročení pravomocí, možná dokonce porušení zákona. Konkrétnější být v současnosti nemůže, ale předpokládá, že nejbližší týdny ukážou, jak z velké části s vědomím Miloše Zemana fungovala Kancelář prezidenta republiky nebo co bylo v gesci Martina Nejedlého.

Nedůvěru cítí i k části Útvaru pro ochranu prezidenta, proto odmítl prezidentskou ochranku. Svou funkci chce vykonávat s lidmi, kterým věří. „Byl bych velice rád, aby lidé, kteří v kanceláři budou působit, alespoň ti, kteří přichází se mnou, u těch to zaručit mohu, byli profesionálové, transparentní a otevření. A určitě jsou připraveni k úplně jinému výkonu své práce než to, co jsme měli v poslední době možnost na Hradě vidět,“ má jasno s tím, že bezpečnostní ředitel stanoví úroveň bezpečnostních prověrek pro konkrétní funkce a každý, kdo na danou pozici nastoupí, bude muset mít patřičné osvědčení pro její výkon a přístup k utajovaným informacím.

Vymezit se chce vůči svému předchůdci i ve vztahu k Tchaj-wanu. „Nevnímám to jako kontroverzi. Vidím to jako jednoznačný výraz toho, že jsme suverénní zemí a opravdu se můžeme chovat tak, jak uznáme za vhodné, podle našich pravidel. A zároveň je to odrazem toho, že s Tchaj-wanem máme skutečně významnou obchodní výměnu. Má u nás značné investice a my nemáme důvod strkat hlavu do písku a tvářit se, že tomu tak není,“ uvádí na konto svého pondělního telefonátu s tchajwanskou prezidentskou Cchaj Jing-wen. Její blahopřání neměl důvod odmítat, i když tím vyvolal znepokojení čínské strany. Coby budoucí hlava státu přitom nevylučuje ani oficiální cestu na tento ostrov.

Ještě před svou inaugurací by přitom mohl navštívit dalšího z gratulantů, kterým je ukrajinský prezident. „Volodymyr Zelenskyj ocenil můj dlouhodobý postoj k podpoře Ukrajiny, k situaci na ní, vyjádřil přání setkat se pokud možno co nejdřív a projevil zájem o moje hodnocení i vojensko-strategické situace na Ukrajině,“ přibližuje generál ve výslužbě obsah jejich rozhovoru. Na ten by rád navázal osobní návštěvou, kterou nechce odkládat. Napadené zemi chce dát jasně najevo, že česká politická reprezentace bude odteď naprosto jednotná, pokud jde o její podporu.

K čemu po volbách došlo mezi ním a Andrejem Babišem? Kdo ho upozorňuje, když se začíná chovat jako blbec? Měla by Česká republika iniciovat mírový summit? Co udělá, pokud Miloš Zeman jmenuje nového předsedu Ústavního soudu? Jakým způsobem může přispět k vyrovnání se s komunistickou minulostí? Nebo jak se těší na život na Hradě a v Lánech? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Pavel, zvolený prezident ČR a generál ve výslužbě.

Prostor X: Rozhovor s Bohumilem Pečinkou • Videohub

Čestmír Strakatý
10. ledna 2023 · 06:00

Osvobození Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo je hozeným granátem do probíhající volební kampaně, myslí si politický komentátor Bohumil Pečinka. Následovat bude mobilizace obou znepřátelených táborů. Ani pro jeden z nich totiž neznamenal rozsudek soudce Jana Šotta kýženou katarzi. „Zdůvodnění je obrovskou obžalobou státního zastupitelství a státního zástupce Šarocha, který dozoroval celý případ, takže je to nejednoznačný výrok, ze kterého si probabišovská i protibabišovská skupina vezme to své, a nebude ho tak úplně akceptovat,“ říká. Zatímco Andrej Babiš upevní svou pozici, soupeření Danuše Nerudové s Petrem Pavlem vyvolá takovou hořkost, že se jejich voliči ve druhém kole 100% nepřekryjí. Za mírného favorita prezidentských voleb proto považuje expremiéra.   

Pouhých pět dní před prvním kolem prezidentských voleb skončil proces s Andrejem Babišem. Ten v něm byl sice zproštěn obžaloby z dotačního podvodu, ale v obsáhlém odůvodnění rozsudku zaznívá několik pochybností. „Jsou tam tři podněty k možnému zahájení trestního stíhání ve věci křivé výpovědi nejbližších spolupracovníků Andreje Babiše. Soudce Šott taky znovu otevírá už uzavřený případ inzerce na Čapím hnízdě, kde říká, že došlo k iracionálnímu předražení reklamních ploch čili obrovským daňovým únikům,“ vysvětluje Bohumil Pečinka, proč verdikt nepřináší satisfakci expremiérovým sympatizantům, ani odpůrcům a dá se čekat, že obě strany se ještě více polarizují.

„Ty dva světy se sjednotí kolem dvou hlavních reprezentantů. V tom babišovském světě to bude Andrej Babiš a to, co se říkalo, že Jaroslav Bašta jde výrazně nahoru v preferencích a možná ohrožuje i účast Andreje Babiše ve druhém kole, se smaže. A na druhé straně ten nebabišovský svět, si v příštích dvou, třech dnech najde svého reprezentanta, ať už to bude spíše Petr Pavel, nebo Danuše Nerudová. A ti menší kandidáti budou mít určitě menší šanci,“ predikuje komentátor Reflexu a spoluautor podcastu Kecy a politika. Hrát se teď bude o procenta Marka Hilšera a Pavla Fischera, která jsou „jasně mrtvá“, a půjde o to, jestli je budou držet dál, nebo se jich vzdají ve prospěch svých silnějších soupeřů.  

Odstoupení Josefa Středuly z boje o Hrad a vyjádření podpory Danuši Nerudové má podle Pečinky nulovou hodnotu, jeho voliči jsou názorově ukotvení jinde a doporučením odborářského předáka se budou řídit jen okrajově. „Podle mých informací chtěl ještě v pátek ráno podpořit Andreje Babiše a málem ho podpořil, ale někteří z těch středopravicových senátorů, kteří mu podepsali jeho kandidaturu, mu připomněli, že mu ji nepodepisovali proto, aby podpořil Babiše. A on to na poslední chvíli změnil a podpořil Danuši Nerudovou. Možná se za pár týdnů dozvíme, za co to vyobchodoval, co tam hrálo a nehrálo roli,“ má jasno.

V čase, který do otevření volebních místností zbývá, bude rozhodující, zda se v souvislosti s Danuší Nerudovou nebo Petrem Pavlem neobjeví nějaké kompromitující materiály. V konfrontaci s těmi doposud známými totiž neobstál ani jeden z nich. Bývalá rektorka propadla při vysvětlování kauzy rychlotitulů na Mendelově univerzitě, generál ve výslužbě se zase točil v bludném kruhu své komunistické minulosti. „V politickém marketingu může být i přiznání viny projevem síly. A ona, jak je obrovsky mediálně a politicky nezkušená, tak se rozhodla to dělat stylem, jako když jste přistižen při nevěře, nebo při podezření z nevěry. Totálně zatloukala a přestalo to být věrohodné,“ popisuje chybu v komunikaci, kterou Nerudová znejistěla své příznivce a popudila proti sobě velkou část vlivných novinářů. „Když začaly vycházet kritické zprávy, tak ona každou kritiku vnímala jako útok na svou osobu, všechno brala osobně a začala se chovat arogantně. A najednou se ukázala jiná tvář Danuše Nerudové a to vlastně koresponduje i s tím, jak jí pak padla podpora v průzkumech a jak naopak ji znovu přeskočil Petr Pavel,“ popisuje Pečinka.

Kritický je i k Pavlovým volebním stratégům, kteří podle něj začátkem prosince ztratili dech. „Na mě to tehdy působilo a v legraci jsem řekl, že mám někdy dojem, že on byl po Husákovi druhý nejvýše postavený člověk v tom tehdejším komunistickém režimu,“ komentuje v nadsázce generálovu neschopnost donedávna přirozeně reagovat na otázky týkající se jeho členství ve straně.

Co právníci Andreje Babiše přetaktizovali? Jak hodnotí Superdebatu České televize? Vsadil by posledních 50 tisíc na Danuši Nerudovou, nebo Petra Pavla? Co si bývalá rektorka špatně definovala? Jaký zlom nastal v komunikaci generála ve výslužbě? A co lze teď čekat od expremiéra? Na tyto a další otázky odpovídal Bohumil Pečinka, komentátor Reflexu a spoluautor podcastu Kecy a politika.

Prostor X: Rozhovor s Martinem Bartkovským • Videohub

Čestmír Strakatý, Eva Albrechtová
17. dubna 2023 · 06:00

Výhrůžky generální stávkou a blokádou budov, pokud vládní koalice nesplní požadavky iniciativy Česko proti bídě, nebo nepodá demisi, se nenaplnily. „Přišlo méně lidí než v březnu, šel se takový obskurní pochod k vládě a tam se akce definitivně rozpadla a vyšuměla doztracena,“ popisuje průběh celonárodního shromáždění svolaného stranou Právo Respekt Odbornost jeho přímý účastník, novinář Martin Bartkovský. Ze zástupců opozičních stran, kteří měli být na akci přizváni, přišel jen poslanec Jaroslav Foldyna. Účast kvůli nemoci zrušila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová a chyběl i první místopředseda PRO Tomáš Nielsen. „Téměř všichni od něj dávají ruce pryč, takže se mu jeho sen o blokádě sype pod rukama,“ říká Bartkovský na adresu hlavního organizátora Jindřicha Rajchla.

Jednoduše řečeno se předseda strany PRO přepočítal. Aspoň tak to vidí novinář Martin Bartkovský, který dlouhodobě sleduje protivládní demonstrace. „Přecenil své síly a podle mě přecenil i ochotu lidí demonstrovat proti vládě Petra Fialy. Protože i když nálada ve společnosti může být jakákoliv a vláda Petra Fialy rozhodně nedělá všechno dobře, je naprosto správné být s jejím vládnutím nespokojený a dávat to najevo, tak pořád to není asi tak silný motor, aby vehnal do ulic statisíce lidí, o kterých sní Jindřich Rajchl,“ myslí si, a aniž by chtěl předjímat, je přesvědčen, že jsme svědky postupného úpadku popularity samozvaného reformátora.

„Jediný moment, kdy otřesitelnost své pozice reflektoval o sám, nastal podle Bartkovského v závěru nedělní demonstrace, kdy vyzýval lidi k podpisu petice. „Podle mě jediný cíl, který Jindřichu Rajchlovi zbyl, je sesbírat 10 000 podpisů, aby se s ním někdo ve sněmovně na petičním výboru bavil,“ konstatuje novinář, který ani po opakované účasti na akcích iniciovaných stranou PRO nedokáže formulovat, o co pořadatelé usilují, a především jak jinak než křikem toho chtějí dosáhnout. „On to neví moc nikdo, definovali ty pojmy velice vágně. Chtějí silnou, sebevědomou, svrchovanou a suverénní Českou republiku. To opakuje Jindřich Rajchl jako kolovrátek, což je věc, kterou už máme 33 let, to nemusí znovu získávat. Nadto má několik bodů, které chce zavést do Listiny základních práv a svobod, protože zatímco jindy se lidé spokojí pouze s ústavou, on to chce dávat do té listiny. Je to právo na placení v hotovosti, na českou korunu, na to žít offline, ať už si pod tím představíme, co chceme, a právo nebýt mobilizován, pakliže není přímo ohrožena Česká republika válečným konfliktem. To jsou čtyři body, které jasně deklaroval, ale vlastně nic jiného tam moc nezaznívá,“ shrnuje požadavky.

Přestože se celonárodní shromáždění zaštiťují bojem proti bídě, včetně té morální, ve skutečnosti je jejich účastníkům vlastní averze vůči Ukrajincům. „Opravdu se hodně bojí války, ať už Jindřich Rajchl říká, co chce, a on opakuje, že není proruský, ani proukrajinský, že je pročeský, to už je taková jeho klasická floskule, tak ta demonstrace nese znaky toho, že je jednoznačně protiukrajinská,“ přibližuje novinář náladu davu, který se tentokrát policii podařilo udržet pod kontrolou a zabránit jeho dalším snahám o stržení modrožluté vlajky z Národního muzea. To se stalo symbolem solidarity s okupovanou zemí a v neděli se před jeho budovou oficiálně sešli podporovatelé Ukrajiny. „Podle mě je naprosto v pořádku, ať tam ten názor takto sdělují světu, osobně si nemyslím, že je špatně jít tam i v den, kdy se zrovna koná demonstrace proti bídě, protože to vlastně jenom demaskuje tu akci samotnou, která, kdyby byla jenom proti bídě, opravdu namířená jenom proti krokům Petra Fialy, proti drahým energiím a podobně, tak ty lidi by to mělo nechat v klidu,“ má jasno Bartkovský. Ten považuje demonstrace za legitimní formu vyjádření nesouhlasu, problematická je podle něj ale míra agresivity a verbálních útoků, jež je provází.

Proč nejsou pochody ideální formou protestu? V kom vidí demonstranti ztělesnění satana? Kdo si nedělní demonstraci užil? A co je potřeba na Jindřichovi Rajchlovi ocenit? Na tyto a další otázky odpovídal novinář Reflexu Martin Bartkovský, který dlouhodobě sleduje protivládní demonstrace pořádané Jindřichem Rajchlem a dříve taky Ladislavem Vrabelem.

Prostor X: Rozhovor s Petrem Pavlem • Videohub

Čestmír Strakatý
4. ledna 2023 · 06:00

Diskusi o daňové reformě považuje Petr Pavel v současnosti za naprosto zásadní a coby prezident by se spolu s odborníky snažil najít model, který bude z dlouhodobého hlediska pro Českou republiku optimální. Návrhů je už nyní na stole několik, takže by nemělo jít o žádné složité hledání. Žádoucí je podle něj celý systém DPH zprůhlednit a zjednodušit ze tří sazeb na dvě, což by do rozpočtu přineslo až 80 miliard korun. Další příspěvek by mohlo vygenerovat zvýšení daně z nemovitosti, která patří k nejnižším v Evropě. Podstatné je, aby vláda k takovému kroku našla odvahu, Pavel by ji z pozice nejvyššího ústavního činitele podpořil. I za cenu vyřčení nepříjemných pravd. Právě to je podle něj role hlavy státu.

Tým expertů, jejichž argumentům bude Petr Pavel naslouchat, pokud se stane vítězem prezidentských voleb, pomůže sestavit Tomáš Richter. „To nemá nic společného s loajalitou vůči mně, nebo komukoliv jinému. Když se chci s někým poradit, tak hledám opravdu člověka, který je odborníkem na svoji oblast, ať už je jakákoliv, a ten jeho názor může být naprosto odlišný od mého. Jsem rád, když mám širší spektrum názorů, abych si potom mohl udělat, pokud možno ucelenější obrázek,“ popisuje Pavel svá očekávání od někdejšího spoluzakladatele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, se kterým spolupracuje už nyní. Richter v jeho volebním týmu dohlíží na fundraising. Komunikací všech zpráv, včetně těch, které se neposlouchají úplně dobře, by zaštiťovala Markéta Řeháková, která stejnou roli zastává i v kampani.

Nově by se ke generálovým blízkým spolupracovníkům přidala dosavadní vedoucí Kanceláře Senátu Jana Vohralíková (ta se k 28. únoru 2023 vzdala svého pracovního místa, což oficiálně potvrdil předseda Senátu Miloš Vystrčil pár hodin po natočení rozhovoru – pozn. red.). Fakt, že týdeník Respekt upozornil na existenci fotky, která potenciální kancléřku zachycuje spolu s Petrem Hlubučkem, obviněným v kauze Dozimetr, Pavla neznepokojuje. „Asi každý z nás, kdo se pohyboval v nějakých funkcích, nebo alespoň v mediálním prostoru, tak má fotku s někým, kdo byl minimálně obviněn, takže na tom bych to úplně nestavěl. Petr Fiala má z nedávné doby fotku hned asi s třemi trestně stíhanými osobami, a přesto ho za to nikdo neodsuzuje. Myslím z toho setkání premiérů,“ má jasno a upřesňuje, že snímek pochází z doby, kdy byla Vohralíková kvestorkou České zemědělské univerzity, která v Lysolajích, kde byl tehdy Hlubuček starostou, prováděla stavební úpravy.

Co za dostatečně vyjasněné nepovažuje, je hospodaření na Mendelově univerzitě v letech 2018 až 2022, kdy byla její rektorkou Danuše Nerudová. „Naprosto odmítla jakoukoliv odpovědnost za nějaké pochybení na univerzitě, kterou řídila s odkazem na to, že univerzita je úplně jiné prostředí, že ona jako rektorka nebyla manažerka a že teda vlastně ani nezodpovídala za cokoliv, co se dělo na jednotlivých fakultách. To mně přijde zvláštní, protože přece jenom člověk, který řídí jakýkoliv celek, ať už je to univerzita, firma, armáda, nebo stát, tak by měl cítit alespoň sdílenou odpovědnost za to, co se v tom celku, který řídí, děje,“ říká Pavel. Právě nepřesvědčivé vysvětlení jeho protikandidátky ho přimělo přehodnotit její původně bezvýhradnou podporu, v případě že by se nedostal do 2. kola prezidentských voleb a ona postoupila. Za fér považuje ji případně podpořit, ale s výhradami.

Vědom si je přitom i svých chyb a za jednu z nich označuje vstup do komunistické strany. Chápe, že právě jeho stranická minulost může být pro některé voliče důvodem, proč ho nevolit. „Na druhou stranu jsem měl možnost poznat spoustu lidí, kteří byli bývalým režimem hodně poznamenáni. Strávili dlouhé roky ve vězení, nemohli vykonávat svoji práci, někteří dokonce přišli o život. A dokázali se přes to přenést a nevnímat všechny, kdo si tehdy takzvaně zadali, v jednom balíku a dokázali diferencovat, kdo se z té doby poučil a dělal něco úplně jiného. Myslím si, že to je můj případ. Já jsem 6 let před listopadem 89 byl v armádě bývalého režimu a 33 let od té doby jsem se výrazně podílel na tom, aby tahle země byla bezpečná, demokratická a respektovaná,“ dodává s tím, že nezná žádného vojáka, který by byl ochotný zemřít pro ÚV KSČ, ale spoustu těch, kteří byli připraveni bránit vlast s nasazením vlastního života.

Jak hodnotí novoroční projev premiéra Fialy? Pomáhá vláda dost? Jaké hlavní výzvy nás letos čekají a jak by se k nim coby prezident postavil? Proč podporuje adopce stejnopohlavních párů a měly by být jejich svazky legitimizovány jako manželství? Nebo jak ho ovlivnilo umírání maminky? Na tyto a další otázky odpovídal generál v záloze a prezidentský kandidát Petr Pavel.