Bartuška: Fáma o mrtvém studentovi byla náhoda, která rozjela revoluci. Komunisti byli bez Moskvy bezradní
Od 17. listopadu 1989, kdy započala sametová revoluce, uběhlo již 35 let. Přesto některé z okolností brutálního zásahu na Národní třídě, po kterém se daly do pohybu procesy společenské změny, zůstávají zahaleny hávem konspiračních teorií. Byla zpráva o mrtvém studentovi dílem náhody, nebo akcí StB? Co dělaly na Národní třídě tzv. Červené barety? A kdo dal rozkaz k zásahu? I na tyto otázky odpovídá člen tehdejší parlamentní komise pro dohled na vyšetřování událostí 17. listopadu Václav Bartuška.
Za své působení ve vyšetřovací komisi coby zástupce studentů měl Václav Bartuška možnost vyslechnout nejvyšší představitele komunistického režimu i klíčové lidi ozbrojených a bezpečnostních složek. Jeho zjištění podávají o stavu tehdejších institucí v komunistickém státě nelichotivý obrázek. Průběh vyšetřování shrnul v knize Polojasno, která vyšla ještě v roce 1990.
V druhé polovině osmdesátých let docházelo v Sovětském svazu k překotným změnám, které přinesla vláda Michaila Gorbačova. Důsledkem rozvolnění poměrů v Moskvě pak bylo i to, že se českoslovenští komunisté ocitli v klíčových dobách bezradní. Silou by revoluci dokázali zastavit, ale chyběla jim rozhodnost.
Jak mocná ve skutečnosti byla StB? Proč byl zásah na Národní třídě tak brutální? A kdo za to nese zodpovědnost? Dozvíte se ve videu.
