Pozor, hrozí vám ohnutí páteře a zaprodání se, vidíme to dobře v médiích, varuje mladé režisér Špaček
Film jako vzkaz a varování pro mladé. Režisér Radim Špaček v novém snímku Zlatý podraz popisuje svobodu a touhu po životě, ale taky překážky, které před hrdiny staví velké dějiny. Musí se vyrovnat s nástupem totality a taky lidskou zbabělostí a ohýbáním páteře. Podle Špačka jsou na tom dnes mladí podobně, zaprodávání se je jen méně nápadné.
Ve Zlatém podrazu se do sportovních úspěchů basketbalistů začne na konci 40. let míchat politika. Funkcionář Hrabal, kterého hraje Ondřej Malý, se pod tlakem totality promění z kamaráda v podrazáka. Právě o kontrastu týmovosti a ohýbání páteří film taky je.
Špaček tvrdí, že chce mladým ukázat, že i před 70 lety prožívali jejich vrstevníci úspěchy a lásky, a navíc se museli vyrovnávat s tím, jak se nezaprodat. Podle Špačka hrozí něco podobného i dnešní nastupující generaci. Poznat je to velmi dobře v médiích. Za politický vtip se sice nejde do vězení, ale pro svědomí to prý může být velký problém.
Režisér se vrací k tématu života v totalitě po oceňovaných Poutech. Ta doba ho totiž velmi zajímá a jde mu o film jako metaforu pro dnešek. Špaček říká, že to je další archeologická vrstva, která pomáhá podívat se na naše dějiny. Navíc je komunismus stále atraktivní a je v něm podle něj řada témat a historických osob, o kterých se zatím nemluví. Vyzdvihuje přitom třeba film Ondřeje Sokola Toman.
Špaček přiznává, že tuzemským filmům chybí reflexe současnosti. Ta je ale prý těžká a sám by si na ni teď netroufl. Na český film se ale snaží dívat spíš pozitivně. Těch slušných je podle něj ročně třeba 5 z 30. To sice není moc, ale mohlo by to být horší.
Jak těžké bylo sehnat 100 milionů na historický film? Jaká je paralela mezi 40. lety a dneškem? Před čím chce Špaček mladé varovat? Proč držel hladovku za ukrajinského filmaře vězněného v Rusku? A proč nevěří v happy end?
